Pane poslanče, začínáme tradiční otázkou. Co se chystáte dělat o půlnoci, až tento rozhovor bude vycházet?

Dneska jsem v situaci, kdy nevyjdu ze společenských povinností, protože starostové mají vzácnou schopnost naskládat všechny pouti a slavnosti do jednoho dne. Takže před chvílí jsem s předsedou Senátu panem Štěchem odhalil významný kámen vzájemnosti v Benešově nad Nežárkou, teď zrovna jedu zahájit Grand tour do Soběslavi a v podvečer se chystáme s partnerkou a dětmi grilovat ryby. Co bude poté, to sám ještě nevím.

Další otázka také trochu souvisí s časem. Vy jste politik, který poměrně čile komunikuje na Facebooku. Kolik času u něj tak zhruba trávíte?

Mám dny, kdy mě okolnosti a pohnutí přimějí k tomu, abych tam odprezentoval nějaký názor. V tom případě tam strávím tak půl až tři čtvrtě hodiny. Ale pak jsou dlouhé dny, ba týdny, kdy u něj nejsem vůbec.

Vy jste v roce 2011 opustil ODS. Jak myslíte, že byste se cítil dnes, pokud byste v té straně zůstal?

Já tuhle otázku vůbec nechci řešit. 16. listopadu 2011 jsem z ODS odešel a vše, co souviselo s tou stranou, už jsem si jednou vyřešil a nechci se k tomu znovu vracet.

A když se na to jako dlouholetý člen strany díváte z venku, je vám smutno?

Řekl bych to takhle: Srdce pobolívá, rozum si to neumí přebrat.

Hlavní příčinou té současné krize v ODS byla paní Nagyová, šéfka premiérova sekretariátu. Vy jste se zmiňoval i o tom, že měla prsty v události, kterou jste vždy označoval za významný impuls k vašemu odchodu - jmenování Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu. Jaký vliv tehdy podle vás měla?

Vliv paní Nagyové se v politice ODS projevuje již řadu let, to není otázka roku či dvou.