Podle současných informací to vypadá, že ke zprovoznění Nord Streamu 1 po plánované odstávce nedojde, Gazprom mluví o vyšší moci. Pokud se to stane, co to pro Českou republiku bude znamenat?

Skutečnost, že se Nord Stream nespustí k 21. červenci neznamená v podstatě vůbec nic. Problém nastane, pokud se nespustí ani první týden v srpnu. Jde totiž o to, že Evropa začala vyjednávat o uvolnění plynových turbín z Kanady pozdě a turbíny byly asi až v neděli naloženy a jedou lodí do Německa. Tam se mají překládat a putovat do své finální destinace v Rusku na začátku plynového potrubí Nord Stream 1 ve stanici Portovaya. Je proto logické, že turbínu nenamontujete okamžitě. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že Rusko tuto situaci nazývá vyšší mocí a znamená to, že Gazprom nemohl nijak ovlivnit, že turbína nebude včas k dispozici. Můžeme vést diskusi o tom, zda je to pravý důvod toho, proč Nord Stream neběží, ale je to v celé logice věci. 

Postupné snižování dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 začalo od 14. června. Nejdříve ze 167 milionů kubíků na 100 milionů a potom na 65 milionů kubíků denně. Značilo to velmi pravděpodobně nějaký technický důvod, proč ke snižování docházelo. Pakliže jsou důvodem turbíny, existuje velká naděje, že Nord Stream 1 bude v prvním srpnovém týdnu obnoven. Osobně si to nemyslím a domnívám se, že jde o změnu a z dlouhodobě plánované technické odstávky se stává odstávka politická. O důvodech mohu jen spekulovat.

Máte-li pravdu v tom, že jde o politické důvody a k obnovení dodávek nedojde, jaké důsledky to pro nás bude mít?

V každém případě to bude mít vliv na to, že nebudeme schopni naplnit zásobníky a netýká se to pouze České republiky, ale celé středoevropské části EU včetně Německa, které nebude schopné naplnit své zásobníky na požadovaných 90 procent k 1. říjnu. Velmi pravděpodobně dojde k aktivaci regulačních stupňů, protože nedojde-li k navýšení přepravy plynu přes jiné plynovody, v tomto případě přes plynovod Bratrství přes Ukrajinu, na území našeho teritoria dojde k velkému nedostatku plynu, což bude mít významné cenové dopady. Uvědomme si, že od ceny plynu se odvíjí i cena elektrické energie.

Ze strany vládních představitelů několik týdnů slýcháme, že plynové zásobníky na našem území jsou naplněny zhruba ze dvou třetin. Jak to je? Na jak dlouho by to stačilo?

Zásobníky jako takové je třeba brát jako strategickou zásobu, nicméně pro běžný provoz průmyslu na území České republiky to v žádném případě nestačí. Zásobníky mají kapacitu 2,7 miliardy kubíků a roční spotřeba České republiky je 9,5 miliardy kubíků plynu. K bezproblémovému průchodu zimou bychom potřebovali cca 5 miliard kubíků.

Zpočátku jsem si myslel, že vláda situaci podceňuje. Sám o problému mluvím od brzkého podzimu loňského roku, kdy žádný konflikt na Ukrajině zdaleka nebyl. Mohu zde připomenout opakovaná vyjádření pana ministra Lipavského z jara letošního roku, že je potřeba se od ruského plynu odstřihnout v plném profilu v co nejkratší době. Za zmínku stojí také činnost europoslance a belgického expremiéra Guy Verhofstadta, který pobíhal po Evropském parlamentu a nechal hlasovat o deklaraci, která říkala, že je potřeba se odstřihnout od ruského plynu ihned. K pousmání může být fakt, že koalice neúspěšného premiéra Belgie Verhofstadta se jmenovala fialová. To mi přijde taková úsměvná paralela. 

Česká vláda v současné době již pochopila, že je situace extrémně vážná, ale stále to ještě nepochopila Evropská unie. Problém je, že všechna řešení navrhovaná českou vládou vůbec neřeší letošní a bohužel ani příští zimu.