Zúčastnil jste se jako pozorovatel voleb v Bělorusku. Za jakou organizaci a kde jste tam všude byl?

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byla Běloruskem pozvána, aby byla součástí mezinárodní pozorovatelské mise během letošních prezidentských voleb. Misi musí vždy schválit dotyčný pozorovaný stát. Není to tedy tak, že by tam pozorovatelé byli na zapřenou nebo že by cizí státy intervenovaly do suverenity země. Na druhou stranu je zřejmé, že kdyby tamní režim pozorovatele nepozval, nepřímo tím přiznává, že chce něco skrývat. Většina diktátorů využívá pro legitimitu svého režimu demokratického vynálezu – institutu voleb, třebaže pak mezinárodní pozorovatelé označí tyto volby za nedemokratické. Zkrátka a dobře, pro diktátora je lepší čelit těmto nařčením, než volby vůbec nekonat či nepustit zahraniční pozorovatele k volbám.

Já osobně jsem jako delegát Parlamentního shromáždění OBSE za Českou republiku pozoroval volby spolu s dalšími dvěma kolegy z Parlamentu České republiky v Minsku a Dzeržinsku.

 Jaký z nich máte dojem? Lukašenko je, zdá se, ostřílený matador...

Volby skončily podle očekávání. Vše se odehrávalo v režii Lukašenka, dokonce i protikandidáti či členové Centrální volební komise jím byli pečlivě vybráni. Z celkového počtu šest tisíc volebních komisí byla opozice zastoupena jen v osmdesáti z nich. Také sčítání ve volební komisi, kde jsme byli přítomni, nepůsobilo vůbec transparentně.

Evropa si dnes musí položit otázku, kdo potřebuje vztah EU a Běloruska víc? Lukašenko, nebo Evropa? Jsem přesvědčen, že Bělorusko, které se v poslední době nachází ve velmi špatné ekonomické kondici a Evropa by se také podle toho měla chovat! Evropa by měla chtít po Lukašenkovi mnohem více než jen to, že nezasáhne v nejbližších dnech proti opozici nebo že splní slib a propustí politické vězně tak, jak to nakonec na konci léta učinil, pokud zvažuje o zmírnění sankcí vůči běloruskému režimu! Je naivní myslet si, že Lukašenko vlídnou tvář Evropy ocení a že třeba začne režim měnit natolik, že přestane být represivní.

Není na škodu části opozice, že volby bojkotovala? Podle všeho tím paradoxně dopomohla k dalšímu pokračování autoritářského režimu...

Po dvaceti letech, co je Lukašenko u moci, nikdo z těch, kteří požadují změnu, nevěří, že volby mohou něco změnit. Laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexejevičová to vyjádřila přesně, když prohlásila, že v Bělorusku není důležité, kdo jde k volbám, ale kdo ty hlasy sčítá. Navíc představitel opozice Statkevič se voleb účastnit nemohl kvůli tomu, že byl režimem vězněn, a tudíž nemá čistý trestní rejstřík. Určité apatii a rezignovanosti v řadách opozice, která navíc není jednotná, z těchto důvodů rozumím.

Lukašenko již není to, co býval. Snaží se o vyladění vztahů s EU a občas zahartusí na Rusko. Co na to říkáte?

Na první pohled to tak možná vypadá. Ostrá slova proti snaze Ruské federace mít v Bělorusku svoji vlastní leteckou základnu či nabídnutí místa pro uzavření Minských dohod k tomuto pohledu přímo vybízí. Ale musíme si uvědomit, že Lukašenko bez souhlasu Moskvy nemůže udělat nic, i kdyby sám chtěl. Ostatně i samotné propuštění politických vězňů nejprve konzultoval s premiérem Ruska Medvěděvem. Lukašenko je vazal Ruska, je závislý na půjčkách a na dodávkách zemního plynu z Ruska a ve vztahu s Evropou mu jde o jediné, aby byly zrušeny ty sankce, které zabraňují přístup ke zmraženým účtům v Evropě. Všechno ostatní je pro něj hra směrem dovnitř Běloruska a do Evropy. Pro změnu v Bělorusku či pro cestu Běloruska blíže k Evropě není pod Lukašenkem v Bělorusku prostor. Vždyť ho pojí s Ruskou federací společný svaz a na hranicích na letišti vás vítá nejen vlajka Běloruska, ale i ta ruská.

Bělorusko je stále země, kde jako by se zastavil čas. Dokonce i tajná policie se tu stále jmenuje KGB. Jsou alespoň nějaké známky uvolnění a bude to lepší?

V Bělorusku funguje stále centrálně řízená ekonomika s pětiletkami, jak si je mnozí pamatují u nás. To enormně zatěžuje tamní ekonomiku. Navíc ji zužují evropské sankce na Rusko a situace v sousední zemi na Ukrajině. Lidem byly sníženy platy o třetinu a někteří zaměstnanci poslední tři měsíce nedostali výplatu. Na první pohled ale nemáte při kratší návštěvě možnost poznat, že jde o poslední socialisticky řízenou zemi v Evropě. Na silnicích jezdí auta západních značek jako u nás, v Minsku jsou hotely nadnárodních sítí, byť většina z nich po loňském mistrovství světa zeje prázdnotou a oproti Rusku či Ukrajině je všude pořádek a enormně čisto.

Jaké jsou podle vás alternativy budoucnosti Běloruska? Myslíte, že může mít budoucnost jako určitý most mezi EU a Ruskem? Geograficky, a tedy tranzitně to tak je.

Bělorusko toho zažilo dost. Jakékoliv tažení na Rusko vedlo vždy kvůli absenci hor přes Bělorusko, využili toho Napoleon i Hitler. Během druhé světové války zemřel každý třetí Bělorus. Tyto skutečnosti jsou ve společnosti velmi silně zakotvené. Proto bylo také hlavní heslo Lukašenka v prezidentských volbách stabilita. Jako odstrašující případ byla dávána ve sdělovacích prostředcích současná situace na Ukrajině.

Bělorusko nemůže být mostem, to by se muselo více přiblížit Evropě, a to s Lukašenkem a Putinem u moci nelze. Podívejte se, co udělal Putin, když začala otáčet kormidlo Ukrajina, a to ve srovnání s Běloruskem nebyla s Ruskou federací tolik provázána.