"Základem 'neporážky' Západu by se mohl stát plán, který nebude definovat vítězství jako prohru či přímo zničení Ruska, ale jako mír a spolupráci mezi Rusy a Ukrajinci," napsal jste pro web !Argument. Nemyslíte si, že je to iluzorní představa, že se po minimálně deseti letech nenávisti tyto dva národy začnou opět bratřit?

Představa „neporážky“ je založena na tom, že Západ uzná nemožnost porazit Rusko na ukrajinském válčišti a jako cíl si vytýčí dosažení míru – a v tomto znamení zvítězí. Míru, který ponese hořkou příchuť v podobě nových hranic. Ovšem podstatné je, že se lidé přestanou zabíjet a problémy se budou řešit u jednacího stolu. Je tu přímá úměra: když selže diplomacie, nastupují vojáci. A naopak. Je to vidět i v Česku: protože špatně vedené ministerstvo zahraničí není schopné definovat a prosazovat národní zájmy, je stále více slyšet generální štáb.

Pokud jde o budoucí vztahy Rusů a Ukrajinců, nevěřím, že je mezi nimi jen nenávist. Nezapomínejte, že nejvíce občanů – či donedávna občanů – Ukrajiny uteklo před válkou do Ruska, ne do Německa či Polska. I když si dnes nedovedeme představit návrat světa do předválečného „normálu“, praxe ukazuje velkou schopnost lidí, když ne odpouštět, tak zapomínat. Vzpomeňte si, jak intenzivně jsme prožívali rozbouření domácí i mezinárodní politiky v době pandemie COVID-19. Zdálo se, že právě na tomto intenzivním, podle některých komentátorů přímo apokalyptickém prožitku budou utvářeny vztahy lidí, národů, států. Loni česká vláda schválila tři dokumenty týkající se bezpečnosti – Bezpečnostní strategii, Obrannou strategii a Koncepci výstavby armády. Podle těchto dokumentů vlastně žádná pandemie nebyla.