V minulém díle našeho seriálu o vodě jste hovořil o vyvádění zisků z distribuce vody do rukou zahraničních koncernů díky smlouvám uzavřenými politiky. Zajímalo by mne, co na proces, jakým byly smlouvy uzavírány, řekly soudy?

To je velmi dobrá otázka, protože znalost odpovědi na ni nejen objasní, jak cizinci ovládli v ČR téměř 70 procent tržeb a miliardové zisky z vodného a stočného – a přitom nemusí financovat 70 procent investic do infrastruktury, ale i to co je třeba udělat, aby tento absurdní systém skončil.

• První díl seriálu Pravda o vodě k dispozici ZDE

Proces vedoucí k uzavření smluv s koncerny byl velmi sofistikovaně připraven a řízen. Soudy potvrdily, co léta říkám. Tento proces byl mimořádně nemravný, protiprávní a má vysokou celospolečenskou nebezpečnost, neboť na straně organizované skupiny nájezdníků jsou do něj zapojeni i politici, kteří měli hájit zájmy měst a občanů.

Mohl byste být konkrétní a ilustrovat výroky soudů na konkrétních příkladech?

Například soudce Krajského soudu v Brně o tom, jak a co proběhlo, řekl: „Přijetím napadených usnesení vrcholilo cílené jednání řada osob (právnických i fyzických) započaté někdy v roce 2001. … Obecně se dá uzavřít, že každý vztah měl svůj smysl, každý vztah byl předem načasován, stejně jako jednání každé právnické nebo fyzické osoby. Žádný vztah, žádné jednání nelze označit za nahodilé. Rozhodnutí valné hromady, jako výsledek tohoto pokoutného procesu, soud považuje za mimořádně nemravné (viz ustanovení § 31 občanského zákoníku a ustanovení §1 odst. 2 obchodního zákoníku).“

Soudci Vrchního soudu v Olomouci, kteří řešili případ vody ve Zlíně, šli ještě dál: „Provozní model s Veolií byl realizován obcházením zákonů ČR…. Cílem společnosti JV, Zlínské vodárenské, tedy koncernu Veolia nebylo získat akcie Vak do vlastnictví, ale tuto společnost ovládnout a ponechat si její provozní část a to i za cenu postupu in frudem legis – obcházení zákona... Jednání JV, ČS a města Zlín je jednáním nedovoleným, nemůže tedy požívat právní ochrany. I když zákon nestanoví sankci za takové jednání, je nutno dovodit, je touto sankcí musí být opak toho, čeho chtěly uvedené subjekty svým nedovoleným jednáním dosáhnout, tj. účastnit se (i skrytě) valných hromad Vak Zlín a prosadit provozní model.“

Byl případ Zlína něčím specifický?

Zlín je ukázkou toho, co probíhalo při kobercovém útoku na městské vodárny od roku 2001. Totéž, co jsem doložil soudcům v kauze vytunelování VaK Zlín, se s malými odchylkami dělo po celé České republice. Někde se podařilo s rozumnými politiky nájezdníky odrazit. Odhalili jsme „trojské koně“ a díky tomu nájezdníci neuspěli. Mohu v tomto ohledu jmenovat města Mladá Boleslav, Náchod, Pardubice, Přerov.

Jinde to ovšem tak dobře pro veřejnou kasu nedopadlo...

Ano, jinde bez ohledu na zákony ČR a bez ohledu na negativní dopady na občany, města i stát, organizovaná skupina lumpárnu v zájmu koncernů realizovala. Je to například případ Olomouce, Prahy. Stalo se to i v případech, kdy již najisto věděli, že tím připraví vodárny nejen o zisky z vodného a stočného, ale i o miliardy z dotací z EU na obnovu infrastruktury – Prostějov, Zlín, Chrudim.

Přímé zapojení těch zahraničních firem tam ale nevidíme?

Koncerny nikdy nedělaly nic napřímo. Vše realizovala organizovaná skupina firem, „trojských koňů“ a vodařů.

Firmy prováděly sofistikovaný greenmailing (získávání kontroly nad firmami prostřednictvím nakupování akcií, pozn. red.). Šlo o prázdné slupky s různými jmény, se stejným sídlem, stejnou strukturou lidí orgánech, bez zaměstnanců, bez financí a bez praxe s vodárenstvím.

Trojské koně pomohly firmám protiprávně ovládnout městské vodárny a jejich orgány. Tito lidé nejvíc lhali zastupitelům, kryli protiprávní stav, hlásali a slibovali růžové zítřky, když zastupitelé odsouhlasí smlouvy s koncerny, ale také vyžadovali stranickou stádnost, kšeftovali s investicemi do infrastruktury mezi obcemi, zastrašovali kolegy např. přes místa na kandidátkách apod. Trojské koně byli 2-3 „politici“ z velkých měst, kteří seděli ve vedení městských vodáren a současně ve vedení největších měst v regionu.