Jste jedním ze zakládajících členů SPD v Chomutově, proč jste ze strany odešel? 

Tomio Okamura mě zaujal už když začal budovat stranu Úsvit za pomoci poslance D. Kádnera ze strany Věci veřejné. V té době jsem se účastnil dvou jeho vystoupení. To první bylo u nás v Klášterci nad Ohří. Podruhé to bylo v Mostě, kde se sjeli již jen vyložení zájemci o Úsvit. Na této schůzce více mluvil David Kádner z Věcí veřejných než sám Okamura, což mi přišlo podivné. Na dotaz, zda bude Úsvit budovat členskou základnu, přišla odpověď, že ne. Tudíž jsem se o Úsvit přestal zajímat. 

Když přišel za dva roky Tomio Okamura s myšlenkou založit SPD, zaujalo mě to. Popravdě jsem tehdy o finančních machinacích a rozporech v Úsvitu nevěděl. A tak jsem se vydal na první informativní schůzku zájemců o činnost v SPD. Konala se v Ústí nad Labem v restauraci Na Kopečku v červnu 2015. Bylo tam možná i sto lidí z celého Ústeckého kraje. Z bývalého Chomutovského okresu jsme tam byli dva. Tam jsme se dozvěděli, co a jak bude při budování členské základny SPD potřeba dělat s jediným cílem, úspěšně se zúčastnit parlamentních voleb v roce 2017. Takže se dá říci, ano, byl jsem u toho, když se SPD zakládalo.

Věřil jste tehdy straně, nepochyboval jste?

Nikoliv, na této schůzce přišla i moje první pochybnost, zda má smysl, abych se v politice angažoval. Bylo tomu tak proto, že formální a organizační záležitosti na této schůzce zabezpečovala stejná slečna jako v Mostě s poslancem D. Kádnerem a tehdy senátorem T. Okamurou. Když jsem se jí na to přímo zeptal, popřela to. Bylo to pro mě hodně těžké rozhodování, když mi dvacetiletá studentka Tereza Hyťhová zalhala do očí. Naivně jsem si myslel, že to k nerozvážnému mládí prostě patří. Záhy byla navržena Prahou na předsedkyni SPD Ústeckého kraje. 

 Tereza Hyťhová samotná je zajímavou a tajemstvím obestřenou postavou v řadách SPD. Jako nezletilá již pracovala pro Věci veřejné a tam se asi seznámila s Tomiem Okamurou. V osmnácti letech odešla od rodičů a po dosažení plnoletosti kandidovala za Úsvit. Její specialitou byly stížnosti na to, že je zastrašována anonymními dopisy. Nicméně ty samotné nikdy nepředložila. Jeden takový anonym prý poukazoval na to, kde bere peníze na živobytí, když jako studentka bydlí v hotelu, jezdí vlastním autem, navštěvuje taneční kroužek a ještě má čas sbírat funkce v politice. Vlastně mně není dodnes jasné, zda vůbec dostudovala. Osobně si myslím že ne, protože pokud by dostudovala pedagogickou fakultu, získala by nějaký akademický titul.

Její vzestup byl tedy raketový, Hyťhová nyní sedí ve Sněmovně za Okamuru, přitom je stále ještě studentkou. Má Okamura ve zvyku obklopovat se loajálními, věrnými lidmi?

Její vzestup při pohledu zpět byl dle mého názoru pečlivě naplánován a střežen od samého začátku. Na první zakládající krajské konferenci v Ústí nad Labem bylo asi padesát členů a čekatelů SPD. Celou schůzi mistrně řídil Radim Fiala a Jaroslav Staník, byť měli dle stanov jen dozorovat průběh schůze. Dnešní poslankyně Jarošová, která byla zvolena do návrhové komise a měla za úkol vybrat písemné návrhy jmen od členů i čekatelů do funkcí k volbě předsedy a místopředsedů, chodila mezi lidmi po sále, povídala si s nimi, ale nepřinesla jediné jméno.

A to bylo neuvěřitelné, protože už v té době se mnohým nelíbila skutečnost, že by měla vést krajskou organizaci dvacetiletá svobodná slečna bez životních zkušeností a bez vzdělání. Jeden čekatel se před volbou přihlásil a navrhl na předsedu mě. Jeho návrh nebyl do hlasování přijat, a to bez toho, že by to někdo odůvodnil. Já sám jsem to neřešil, protože jsem o žádnou funkci neusiloval. Na této ustanovující konferenci bylo pro mě zajímavé i to, že po jejím skončení se mně tam ztratil můj zápisník s poznámkami k práci v SPD. Z dnešního pohledu se Tomio Okamura obklopuje zásadně loajálními, věrnými a poslušnými lidmi. Jako důkaz slouží to, že v televizi hřímal, jak zakáže politikům kumulování funkcí. A sám ve svém SPD to má ve většině krajů poskládané tak, že předseda krajské organizace SPD je krajským zastupitelem a sedí v poradních komisích kraje, je i poslancem, sedí i v poslaneckých výborech a podvýborech.

 Vy jste ale tehdy ve straně dosáhl na určité úrovni rovněž jistého úspěchu, že ano?

Já byl členy a čekateli navržen na místopředsedu krajského vedení SPD v Ústeckém kraji a následně na první krajské konferenci i zvolen. Pro mě mělo být před touto ustanovující první konferencí v Ústeckém kraji varováním to, že mně den před konferencí oznámili, ať na ni ani nejezdím, že nemám zaplacený členský příspěvek, což nebyla pravda. Poslal jsem kopii o platbě do Prahy na předsednictvo, a tak dostal svolení na konferenci jet. Tenkrát jsem si naivně myslel, že to byla jen nějaká administrativní chyba. Z hnutí SPD Tomia Okamury jsem neodešel dobrovolně, byl jsem po několika pokusech o diskreditaci mé osoby vyloučen. Zajímavé bylo i to, že při volbě předsedy a místopředsedy R.Fiala nastavil způsob hlasování tak, že prvním místopředsedou bude ten, kdo bude prvně volen, což byl D. Hanko, protože o něm se hlasovalo hned po zvolení předsedkyně  T. Hyťhové. Pak se volil druhý místopředseda, tedy já. Dostal jsem více hlasů než D. Hanko, přesto jsem byl druhý. To byla taková srozumitelná ukázka toho, jak si Tomio Okamura představuje svobodu a přímou demokracii. Neřešil jsem to, věřil jsem v Desatero SPD a mylně se domníval, že je nás takových více a že si časem zvolíme vedení kraje dle svých představ a potřeb.