Jak vážné máte obavy, že Češi nebudou mít v zimě čím topit?
Obavy mám velké. Norský energetický think tank Rystad Energy počítá s blackouty jako realistickou variantou se značnými dopady na evropský průmysl.
Máte nějakou radu, jak se nejlépe se zdražováním vyrovnat? Co byste lidem doporučila?
Knížecí rady v této situaci považuji za výsměch občanům. Opravdu tady nebudu hovořit o dvou pracích a čtyřech svetrech. Pokud vláda neumí ochránit své občany a firmy před likvidačními cenami energií, nemá na svém místě co dělat.
A nyní k příčinám současných cen energií. Ty se podle osoby a názoru liší: ruský prezident Vladimir Putin a válka na Ukrajině, Green Deal, emisní povolenky, protiruské sankce, plynová závislost na Rusku, honba za ekologií, snaha Spojených států prodat vlastní plyn… Co si myslíte vy?
Analýza se nemůže omezovat na výkřiky, že za to může osoba XY. Takhle svět nefunguje. Podívejme se na začátek nárůstu cen, je to zhruba polovina minulého roku. Vidíme jasný nárůst cen energií a také řady kovů a dalších komodit. Pád Bohemia Energy byl jasným vzkazem, že v energetice je obrovský problém dávno před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Myslím, že hlavními důvody jsou kombinace rychlého přechodu k obnovitelným zdrojům, které jsou nestabilní, zbytečná a sebedestruktivní démonizace fosilních paliv doprovázená systémem emisních povolenek, které se bohužel staly nástrojem finanční spekulace. Je to komplex příčin, které ale mají kořeny ve špatném provedení zelené tranzice a v nerealistických časových očekáváních.
Ilona Švihlíková
Oprostit se od ruského plynu bude složité, problémem je, jak a odkud plyn ke státům Evropské unie dostat. Hovoří se o neexistujících plynovodech, tankerech, přístavech a ceně, kterou za to Evropané zaplatí. Odpůrci takových kroků tvrdí, že to ani není reálné. Je, nebo není?
Podle mě ve střednědobém horizontu není. LNG potřebuje infrastrukturu, kterou musíte vybudovat, klíčovým omezením dnes jsou tankery na LNG, kterých je nedostatek a cena za přepravu stoupá někam ke 105 000 amerických dolarů za den. Spolu s blížící se zimou je pravděpodobné, že se cena bude zvyšovat. Evropská unie přeplácí LNG z asijských zemí. Rusko se snaží rozvíjet své LNG projekty, jako je Jamal a také Sachalin, kromě toho má největší rezervy zemního plynu na světě. Země jako Katar jistě mají velký potenciál, ale rozvoj pole k těžbě může trvat pět let a Katar jakož i ostatní země určitě budou chtít dlouhodobé kontrakty. LNG navíc nelze považovat za tak ekologicky přijatelný jako konvenční zemní plyn. I analýzy oilprice uvádějí, že na světovém trhu je deficit LNG kolem 76 miliard metrů krychlových.
Velkou roli v řešení plynu hraje i morálka. Kvůli válce na Ukrajině mnozí politici a odborníci vyzývají, abychom od Ruska plyn neodebírali – přímo či nepřímo, protože to není morálně obhajitelné. Avšak na druhou stranu někteří dodavatelé plynu či ropy pocházejí například z arabských zemí, kde mají problém s úctou k ženám, nemají dostatek svobody, dochází v nich ke kamenování, a tak dále. Je tohle morálně obhajitelné? Jak se rozhodovat? A má při rozhodování, odkud kupovat plyn, hrát roli morálka?
Západ už dlouho používá lidská práva a takzvanou morálku jako výběrový nástroj pro trestání určitých zemí, zejména Ruska a Číny. Pokrytectví Západu je v tomto ohledu dobře zdokumentováno. Skutečná dělící čára vede mezi těmi, kteří jsou spojenci Spojených států amerických a těmi, kteří nejsou. S lidskými právy to nemá co do činění.
Evropská unie řeší zastropování ceny plynu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela tvrdí, že na cenu plynu to nebude mít vliv. Jak vnímáte podobné snahy Evropské unie?
Nu, problémy růstu v Evropské unii se zase jednou změnily v růst problémů. Evropská unie je chycena v pasti svého nedomyšleného Green Dealu. Například výroba hliníku je zcela zásadní pro zelenou ekonomiku – elektromobily, větrné turbíny, a tak dále. Výroba hliníku je dosti špinavá a energeticky náročná. Dramatický nárůst cen energií a ceny emisních povolenek tuto výrobu vyštvávají z Evropské unie. O to víc posílí výroba hliníku v Číně, případně v Rusku. To klimatu těžko pomůže, jen se tím omezí průmyslové kapacity Evropské unie. Takto můžeme uvést další příklady týkající se mědi či vybíjení stád dobytka. Sebereflexe Evropské komise se limitně blíží nule, takže od takzvaných evropských řešení nic nečekám. A nejsem to jen já, kdo nic nečeká, protože jak Německo, tak Rakousko před přelomovým summitem přišly s vlastními balíčky a zastropováním cen.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová