Blíží se přijetí nového územního plánu – tzv. Metropolitního plánu – hlavního města Prahy do léta příštího roku. Jak vnímáte tento proces a jeho postup?

Samozřejmě jsem na jedné straně velmi rád, že konečně po 15 letech přešlapování, kroků vpřed a vzad bude přijat nový územní plán, když jeho předešlý návrh byl tehdy „vyhozen do koše“. Lze konstatovat, že tímto krokem hlavní město Praha dostane nový platný právní rámec rozvoje pro blízkou budoucnost. A jak odborná, tak i laická veřejnost s ním bude moci v příští dekádě pracovat a i upravovat. Návrh však má určitá úskalí, která se táhnou již několika generacemi územních plánů. Samostatnou kapitolou v tomto směru jsou aktualizace Zásad územního rozvoje, které jsou nadřazeným dokumentem.

Jak je známo, v okamžiku přijetí nesmí být územní plán v rozporu se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy, které jsou územnímu plánu nadřazeny. Vidíte zde nějaký principiální problém?

Standardně jsou pořizovány aktualizace Zásad územního rozvoje, které jsou v souladu se současným, stále ještě platným, územním plánem. Ale až na jednu výjimku, a tou je Aktualizace č. 5 Zásad územního rozvoje (AZÚR 5). Tato je z mého pohledu – založeného na více než 25 letech zkušeností a práce v oboru architektury a urbanismu v ČR a v zahraničí – značně kontroverzní. Proto jsem ji jako jediný při hlasování nepodpořil.

V čem vidíte tuto aktualizaci jako kontroverzní?

Aktualizace č. 5 Zásad územního rozvoje (AZÚR 5), by měla původní ZÚR pouze aktualizovat, ale místo toho byl vytvořen úplně nový dokument, vycházející z ještě neschváleného Metropolitního plánu, jeho kategorizací a struktur zástavby. Takže v současné době, kdy je stále ještě platný současný územní plán a rovněž tak nové AZÚR 5, nastala chaotická situace v umísťovaní staveb v okrajových oblastech hlavního města. Tímto rozporem jsou ohrožena majetková a jiná práva majitelů nemovitostí a pozemků a vyvolávají v nich nejistotu v procesu umisťování staveb.

Je tato situace výsledkem historického vývoje tvorby územních plánů Prahy?

Anketa

Jdete k volbám?

Ano

95%

Ne

2%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 10400 lidí

Rád bych šel pár dekád do historie, abychom mohli nahlížet na současnost a zamýšlet se nad budoucností. Populárně řečeno, územní plán pro Prahu byl vždy tvořen tak, jako by byla ostrovem uprostřed oceánu. Existovala ideální vize, že zástavba postupně k hranicím města „vyšumí“ do volné krajiny. A malé obce a sídla, které byly k Praze připojeny v roce 1974, že zůstanou charakterem vesnicemi bez vzájemného prorůstání v rámci metropolitní oblasti. Ale v posledních 30 letech v důsledku stále komplikovanějšího povolovacího procesu v Praze, stoupajících cen pozemků, narůstajícího odporu místních, a i dopravních zátěží, došlo logicky k masivní výstavbě v prstenci okolo Prahy, nejprve tisíci rodinných domků a následně i vícepodlažními bytovými projekty i těsně při hranici Prahy.

Na tuto situaci tedy zmiňovaná Aktualizace č. 5 Zásad územního rozvoje (AZÚR 5) navazuje nějakým pozitivním řešením?

Ne, bohužel právě naopak. Do procesu tvorby dokumentu se zásadním způsobem vložilo opět Ministerstvo životního prostředí (MŽP), tak jako při schvalování současného územního plánu platného od roku 2000. Tehdy z důvodu neshody města s MŽP vznikla tzv. „pyžama“ – šrafované plochy luk a polí, které byly vydefinovány jako rozvojové plochy po roce 2010 (původní konec platnosti současného územního plánu) s vepsanou funkcí a koeficientem. Nyní, v roce 2025, je situace ještě složitější.

V AZÚR 5 se zavádějí nové pojmy jako je Krajina Prahy, která je plně zastavitelná, a Přípraží, které jsou v návrhu Metropolitního plánu téměř všechny zařazeny jako tzv. vesnická struktura či zahradní město, kde je minimální možnosti zastavitelnosti, pohybující se v řádech jednotek procent. Navíc ta Přípraží jsou od Krajiny Prahy oddělena krajinným rozhraním, které AZÚR 5 vykládají jako nezastavitelné území.

To, co mělo být pouze abstraktním a nezávazným vymezením pro posuzování stavebních záměrů při jejich umísťování, je však již nyní vykládáno jako závazné. A aby toho nebylo málo, tak jednotlivá Přípraží jsou od sebe oddělena tzv. volnou krajinou, aby paradoxně nedocházelo ke srůstání dřívějších sídel, připojených k Praze v roce 1974.

Celkově to tedy znamená zásadní omezení možnosti rozvoje hl. m. Prahy v jeho okrajových částech. Důsledkem toho bude docházet pouze k zahušťování výstavby a k stavění do výšky v Krajině Prahy – intravilánu města. Logicky pak pravděpodobně dojde k dalšímu mohutnému rozvoji ve Středočeském kraji – na vnější hranici hl. m. Prahy, což nutně povede k extrémní zátěži okrajových částí Prahy (doprava, školství a veřejné služby).

Co můžete říci závěrem?

Je ironii, že rozvoj hl. m. Prahy je tímto postupem směřován dominantně do jeho centra, do intravilánu města, kde jsou ceny nemovitostí a pozemků nejvyšší; a na druhou stranu okraje Prahy jsou odsouzeny ke stagnaci, a ne k rozvoji. Jedním z důsledků popsaného stavu tedy bude ještě více zhoršená možnost pořídit si dostupnější bydlení v Praze.

Psali jsme:

Do roka budete bydlet. Stát dohlédne. Z SPD přišel recept

Nejsme přívěsek Německa, pryč z Lipské burzy. Urban z SPD má plán, jak to udělat

Bydlení a topení není luxus: Urban z SPD představuje řešení

Týrání řidičů jako Hřibův záměr. Promlouvá zastupitel SPD Urban