Bývalý prezident Václav Klaus označil Václava Havla v rozhovoru pro MF Dnes za reformního komunistu. Havel prý odmítal tržní ekonomiku. Jak hodnotíte tyto Klausovy výroky?
To je naprostá zhovadilost. Vašek (Havel) mohl být všechno možné, ale určitě ne reformní komunista. S komunisty neměl nic společného. Ani v roce 1968 vůbec neměl tendenci s komunisty něco mít, na rozdíl od pana Zemana, který v té době do komunistické strany vstoupil. A pan Klaus dokonce žádal, aby ho v KSČ přijali, ale neuspěl. Pravděpodobně jim nevyhovoval. Vašek nebyl ani komunista, nebyl ani v SSM (Socialistický svaz mládeže) či v ČSM (Československý svaz mládeže), kdežto Klaus určitě v ČSM byl. To, že měl Václav Havel jiný pohled na ekonomiku a zajímala ho lidská práva, z něj přeci nedělá reformního komunistu. I v době, kdy byl ještě Dubček u moci, byli političtí vězni. Takže nevím, o čem to pan Klaus vlastně mluví. Havel kromě doby, kdy válel sudy piva, nikdy nedělal v nomenklaturní sféře. Pan Klaus byl v prognostickém ústavu, což bylo pracoviště, které přímo spadalo pod ÚV KSČ řízené komunistou Komárkem. Nevím, jestli se Klaus zbláznil, nebo to je pořád trvalá averze a soutěžení i posmrtně s Václavem Havlem.
Havel navíc podle Klause nechtěl politickou demokracii standardního typu, protože nenáviděl politické strany a preferoval svá oblíbená hnutí. Vnímáte to jako problém?
Nevím, kde pan Klaus sebral, že neměl rád politické strany. Václav Havel respektoval, že v moderní demokratické společnosti jsou politické strany zastoupeny. I v totalitě jsou politické strany. Komunistická strana, lidová strana a řada jiných byly součástí socialistického parlamentu. Tedy byly tady nejméně tři politické strany zastoupeny v Národní frontě a řízeny komunisty. A Hitler měl také politickou stranu. Kdyby náhodou Havel nenáviděl politické strany, jde o to, jaké politické strany. K demokratickým politickým stranám určitě Václav nechoval nenávist, jen sám nebyl straník. Já jím také nejsem, necítím se jím být, cítím se být občanem. Vašek také inklinoval spíše k občanské společnosti, což ovšem neznamená, že by neměly existovat demokratické strany, spolky a sdružení. To patří ke zdravé demokratické společnosti.
Myslím, že Václav Havel měl k politickým stranám výhrady, protože si začnou uzurpovat moc . A i když se spolu strany dohadují, mezi sebe už nechtějí další strany moc pouštět a posléze vznikne situace, kterou jsme tu měli a v důsledku níž se objevily strany jako ANO nebo Úsvit. A to je bohužel také součást demokracie, ale nemyslím, že to je právě ten žádaný směr.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka