Statutární město Jablonec nad Nisou bojuje s přemnoženými divokými prasaty už několikátou sezonu. Pro jejich odchyt pořídilo na konci roku 2022 i speciální klec, kterou loni v červnu instalovalo do ulice Za Plynárnou. „Nyní je klec v ulici Zlaté v Proseči nad Nisou a platí stejná nařízení, jako v ulici Za Plynárnou, tedy zákaz přístupu, a zvláště vstupu do ní. Je to nebezpečné, klec se může zavřít, když do ní vstoupí třeba malé dítě,“ říká Vratislav Pavlín, vedoucí oddělení krizového řízení jabloneckého magistrátu.

„Lidé by si měli uvědomit, že v tuto chvíli chodí bachyně s mladými, na snímcích z kamery u klece v ulici Za Plynárnou jich strážníci loni touto dobou napočítali i dvanáct. Pokud by si děti s malými prasátky chtěly hrát, mohla by to bachyně vyhodnotit jako útok a být velmi nebezpečná,“ varuje veřejnost jablonecký primátor Miloš Vele s tím, že klec na novém místě bude prostřednictvím kamery městská policie opět hlídat. „Máme zájem, aby se přemnožená zvířata do klece chytila. Ale na to, aby do klece vůbec vstoupila, potřebují klid,“ dodává primátor s tím, že město podporuje tento způsob odchytu černé zvěře tím, že za každý takto zlikvidovaný kus vyplatí mysliveckému sdružení 2000 korun.

Odchytová klec je jen jedním z opatření, jak regulovat počet černé zvěře. „Během minulé lovecké sezóny, která trvala od 1. dubna 2023 do 31. března 2024, bylo v honitbě Rádlo odlovených 145 kusů divokých prasat a deset uhynulo,“ připomíná lesní hospodář honitby Rádlo Jan Bejdák. V sezóně 2019/2020 myslivci složili 39 kusů, o rok později už jich bylo 45 a v sezóně 2021/2022, kdy bylo třeba také uzavřít část honitby, bylo odlovených 84 kusů.

Africký mor prasat (AMP) je virové onemocnění domácích a divokých prasat všech plemen a věkových kategorií podobné klasickému moru prasat. Přirozeným rezervoárem viru v Africe je prase bradavičnaté, štětkoun africký a prase pralesní. Dalším rezervoárem viru a současně přenašečem nákazy jsou velcí ovální roztoči – klíšťáci z rodu Ornithodoros. Nákazu AMP je povinné nahlásit, virus není přenosný na lidi a jiná zvířata, kromě prasete domácího, ale jeho léčba neexistuje.

Prokázaná nákaza na Jablonecku, ačkoliv je v uzavřeném pásmu II, v podstatě obyvatele nijak neomezí. „Do lesů je možné nadále chodit, jediné, nač je třeba si dát pozor, je nákup masa z divočáků. Ten je v tuto chvíli zakázaný,“ připomíná Pavlín a dodává, že informační letáky vydala Státní veterinární správa ČR a jsou k dispozici mimo jiné i na webu instituce. Uzavřené pásmo II je území s výskytem afrického moru prasat. V Libereckém kraji zabírá 786 kilometrů čtvere-čních od hranic s Polskem a Německem a zasahuje až k Jablonnému v Podještědí, Li-berci, Jablonci nad Nisou a na východě k Harrachovu.

Onemocnění se může šířit přímým kontaktem s nakaženým zvířetem nebo kadáverem toho, které uhynulo na AMP, dále prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků a odpadků obsahujících infikované vepřové maso, nebo kontaminovanými materiály, krmivem, stelivem, hnojem, dopravními prostředky, obuví či oblečením. Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – v tomto případě především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní a funkční oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).

Více informací ZDE.

V České republice byl historicky první výskyt afrického moru prasat (AMP) potvrzený v červnu 2017 v populaci prasat divokých.  Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou uhynulých kusů nalezených v katastrálním území Příluky u Zlína ve Zlínském kraji. Včasný záchyt AMP umožnil celoplošný monitoring, v rámci kterého jsou již od roku 2014 na celém území ČR vyšetřována na AMP všechna nalezená uhynulá prasata divoká. (zdroj ZDE)