Součást Komunitního centra Prádelna tvoří od samého počátku výstavní program tzv. Galerie Prádelna, díky němuž mohou návštěvníci všech aktivit v komunitní centru zhlédnout řadu uměleckých expozic známých i začínajících výtvarníků, experimentátorů a tvůrců rozličných žánrů i výtvarných oblastí. Po fantastických obrazech Monti Kubrika a Petra Hofmana, které přiblížily svět obou autorů, přináší únorová výstava také nahlédnutí do duší dvou autorů, kteří, byť je v realitě oddělují desítky let, mají mnoho společného – spisovatele Howarda Phillipse Lovecrafta a akademického malíře Jiřího Lhoty.

Howard Phillips Lovecraft byl americký básník, spisovatel, esejista a žurnalista, věnující se literární tvorbě v oblasti fantasy, science fiction a především hororu, které kombinoval v tehdejším oblíbeném žánru „weird fiction“. Jeho nejlepší práce jsou působivé pro jistou neuchopitelnost, fragmentárnost, coby vzdělaný, staromilský nadšenec využíval při své tvorbě vše, co jej zrovna inspirovalo nebo se mu hnusilo. Pomezí deliria a snu, popisy rozkladu hmoty, ztráty jasných kontur, útok na racionalitu a zdánlivě nezlomné přírodní zákony. Lovecraft se proslavil především jako stvořitel „Mýtu Cthulhu“. Dle jeho vlastního tvrzení všechny jeho povídky, jakkoliv spolu nesouvisejí, jsou založeny na obdobě biblického příběhu o pádu andělů. Vycházejí z premisy, že Zemi kdysi obývaly jiné bytosti (Prastaří, Velcí starci, Mocní), které se však oddávaly černé magii, a proto ztratily domovské právo a byly ze Země vyhnány. Žijí však někde mimo náš prostor a jsou kdykoliv připraveny opět se Země zmocnit.

Mgr. Jiří Lhota absolvoval AVU v Praze, má za sebou řadu kolektivních i samostatných výstav, je autorem mnoha grafických návrhů pro hudební skupiny a projekty různých žánrů, především se však věnuje malbě. Žije a pracuje v Ústí nad Labem, kde působil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a nyní vyučuje na ZUŠ Evy Randové. Součástí jeho nejsilnějších obrazů bývají satanské náměty, intimně protkané sexuálními prvky a obrazy násilí, tajemné, obskurně symbolické výjevy a postavy, jež v sobě spojují lidské, zvířecí a božské vlastnosti. Jeho tvorba je záznamem ponoru do kolektivního nevědomí moderního člověka a zobrazením především stinných stránek hlubin lidské duše. Nicméně často v nich bývá přítomen i prvek ironie, satiry nebo úšklebek, měnící pro diváka perspektivu vnímání jeho díla.

„H. P. Lovecraft bývá řazen do žánru tzv. pokleslé literatury, je ovšem třeba mít na paměti, že zemřel dřív, než druhá světová válka stačila naplnit mnohé z jeho vizí nepředstavitelných hrůz. Zároveň je třeba si uvědomit, že to je jeho stín, co leží na téměř veškeré významné hororové a fantastické literatuře, která od té doby byla napsána. Stejně tak tvorba ak. mal. J. Lhoty působí na první pohled kontroverzně a znepokojivě, ale pro poučenějšího diváka představuje dílo hlubšího významu a podstaty, srovnatelné s tvorbou H. R. Gigera, H. Bosche nebo O. Redona. Jsem tudíž rád, že se Galerie Prádelna, jež coby součást Komunitního centra Prádelna představuje výtvarné umění i návštěvníkům, z nichž mnozí nepatří mezi milovníky umění sledující aktuální trendy, nebojí zařadit do výstavního programu i takovou alternativnější expozici. Myslím, že by to mohlo přinést zajímavou a přínosnou konfrontaci i obohacení pro všechny,“ uvažuje JUDr. Petr Lachnit, radní MČ Praha 5.