Bláha (Piráti): Jaký je největší digitalizační průšvih?

Je právem a úkolem opozice kontrolovat vládu, kritizovat její kroky a i ministrů. Důvěryhodné to je ale jen v situacích, které si to skutečně zaslouží.

V souvislosti s digitální stavebním řízením padají slova jako "největší digitalizační průšvih". Kéž by tomu tak bylo!

Bohužel v historii České republiky známe výrazně větší IT průšvihy. ADIS (automatizovaný daňový informační systém), Excel za miliardu aneb CRAB (centrální registr administrativních budov). Odepsané 1-2 miliardy na MPSV. Elektronické dálniční známky. SAP na SZIF (Státní zemědělský intervenční fond). Vendor lock na VZP za 8 miliard. MS2014+ (monitorovací systém pro sledování dotací). ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů). Padesát let starý systém na vyplácení důchodů, eSbírka a eLegislativa. Digitalizace fondu národního dědictví Czechiana za miliardu a jedno trestní stíhání a další.

Zastavme se u NEN. NEN je také digitální služba Ministerstva pro místní rozvoj, k jejímu vývoji a uvádění do provozu ovšem došlo za vládnutí předchozích dvou ministryň, nominovaných za Hnutí ANO.

NEN (Národní elektronický nástroj) je ukázkovým odstrašujícím příkladem realizace IT projektu, který se do použitelného stavu dostával čtyři roky (zde se hodí připomenout, že digitalizace stavebního řízení běží měsíc v daleko lepší koncidi než NEN po mnohem delší době, a už by z toho ráda opozice vyvozovala důsledky).

Před 12 lety začalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) realizovat - za EU peníze - nástroj, který měl úřadům pomoci s vypisováním veřejných zakázek (VZ). Rok se psala zadávací dokumentace, která od systému nesmyslně požadovala pokrytí všech scénářů a variant VZ, které zákon zná.

V zakázkách na NEN MMR 3x porušil zákon o zadávání veřejných zakázek a ministerstvo dostalo za toto porušení 3 pokuty (Kverulant, iHned). byly Se zakázkou bylo následně manipulováno tak protizákonně, že na to upozornil nejen NKÚ, ale dokonce EU odmítla část nákladů na NEN proplatit. (což mimo jiné odnesl náměstek ministra financí Babiše L. Wagenknecht, který na řádném vyšetření trval a Babiš ho vyhodil). Stejný problém se zmanipulovanou zakázkou za neproplacených půl miliardy měl projekt MS2014+ od stejného dodavatele TescoSW.

Původní cena 150 mil. Kč aplikace nakonec vyšplhala na více než 600 milionů Kč a s náklady na provoz na více než miliardu.

Systém nebyl spuštěn v srpnu 2014, ale o rok později - v srpnu 2015. Za více než půl miliardy (!?) vznikl moloch, který byl zcela nepoužitelný a úřadysi vynutily výjimku, aby NEN nemusely používat.

Po pár měsících MMR zadalo změnu NEN, aby uměla tzv. "zjednodušené řízení", které jednoduše a poměrně rychle pokrývalo 95% běžně používaných typů zadávacích postupů a bylo jednodušší na ovládání. Tato úprava stála dalších desítek milionů navíc. Ve skutečnosti byl od začátku potřeba pouze "zjednodušený NEN" a 600 milionů Kč za první verzi bylo utraceno zcela zbytečně.

Kolik ročně stojí vedení jedné veřejné zakázky v digitální podobně v systému NEN? Tipněte si do diskuze!

0-100 Kč

100-1000 Kč

1000-5000 Kč

5000 - 10000 Kč

S NENem mám sám osobně spojeno několik bizarních zkušenosti.

V roce 2018 jsme v Hlídači státu upozornili na neuvěřitelně pomalé fungování celého systému NEN. Nebylo výjimkou, že na aplikace reagovala déle než 30s. Po důkazech z pravidelného měření se nás dodavatel aplikace - firma TescoSW - snažila podvést. Podvod jsme odhalili a po 4 letech od startu donutili TescoSW zrychlit NEN více než 10x. MMR to nestálo ani korunu.

Ve stejnou dobu jsem se na MMR potkal s náměstkem Nebeským. Dřívější poradce ministryně Dostálové, poté její náměstek, se mi představil jako "Tesco bijec". Jeho skutečné vztahy s Tesco SW se ukázaly v červnu 2018, kdy jsem spolu se zástupcem MMR navštívil firmu Tesco SW v jednom z jejich mrakodrapů v Olomouci a dohodl tam poskytnutí zdrojových kódů k tzv. "Tesco Framework" MMR nad rámec stávající smlouvy. Přes rok opakující urgence náměstek Nebeský tuto dohodnutou nabídku nevyužil a MMR tak dodnes nemá kompletní zdrojové kódy k aplikaci za stovky milionů Kč.

Rok 2018 vůbec nebyl pro NEN dobrý. V srpnu 2018 vydala analytická společnost Datlab studii, která dokazuje, že o zakázky v systému NEN se hlásí o 21% méně firem než je obvyklý průměr. Tím je v těchto zakázkách menší konkurence a vyšší cena. Důvodem je stále velmi komplikované používání systému a velké množství překážek, které zejména středním a menším firmám brání systém používat.

NEN namísto úspory finančních prostředků stál a dodnes stojí celou státní správu nejen stovky milionů ročně na provozu, ale miliardy na zvýšené neefektivitě veřejných zakázek státu.

Ještě po 7 letech si úřady stěžovali na funkčnost celého systému. (Ekonom: Systém na zadávání veřejných zakázek stál přes 600 milionů, ani po sedmi letech nepracuje správně)

Toto je příklad zakázky, která měla velmi snadné nasazení (zpočátku pouze pro 14 ministerstev), neměla pevné legislativní termíny, a přesto stála stovky milionů navíc, měla zdržení více než rok a první 3 roky provozu ji používali jednotky úřadů a použitelný začal být po více než 7 letech.

A to nezmiňuji ztrátu dat NEN, kdy nedodržená pravidla zálohování a neodborná obsluha dodavatele způsobila ztrátu tisíců zakázek, část se z nich se o měsíce zdržela, část se musela vypsat znovu.

IT projekt NEN je jedna z mnoha ukázek IT projektu, kde to drhlo. Jeden z mnoha příkladů, na který by si členové Hnutí ANO měli vzpomenout, než začnou svou nesoudnou kritiku jiných digitalizačních systémů.

Zajímají vás detaily i o dalších problematických zakázkách?

Jaká by vás zajímala jako další?