Z volebního štábu SPD v Praze šlo vnímat příjemné napětí, pak první radosti. Klasicky se nejdříve dozvídáme výsledky z všech koutů České republiky, kde jsou menší obce, tedy menší zastupitelstva. To jsou hlasy posčítané jako první a ty bývají pro SPD příznivé. Ale už jsme se zkušenostmi naučili se zbytečně předčasně neradovat, aby pak nenásledovalo zklamání.

Takže radovat se jen tam, kde už se to silně blíží k 90%, ale spíš si počkat na 100% sečtení hlasů. Protože jinak pak mlžeme jen smutně pozorovat klesající čísla s tím, jak se sčítají velká města. To je zejména silný dojem z každých Sněmovních voleb. Komunální volby jsou v tomhle trochu jiné.

Tedy od uzavření volebních místností bylo potřeba počkat aspoň další tři hodiny, nejen na sečtení hlasů ale i po započítání cesty předsedů volebních komisí se sečtenými lístky na úřad, čas než vystojí frontu na odevzdání dat a radostné konstatování, že mají vše správně a mohou jít/jet zpátky rozpustit volební komisi. Je prima mít vlastní zkušenost z volební komise, lépe se ty potřebné časy a úkony představují.

Tedy tentokrát jsme raději až do cca 17 hodin sledovali jen informace, které se týkaly Senátu, případné měnící se pořadí senátních kandidátů. Postupně už ale na horní liště televizního zpravodajství běžely minizprávičky, jak se daří v jednotlivých krajích. A tam už to vzbuzovalo mírný optimismus. Jak skvělý Moravskoslezký a Ústecký kraj, tak zajímavý Liberecký kraj a několik dalších.

Až kolem šesté hodiny a déle nastal čas podívat se i na výsledky v Praze. Čím později, tím lépe, v Praze se tentokrát na mnoha místech sčítelo opravdu pomalu, voliče evidentně bavila pozimní hra na křížkovanou. Bylo vidět, že hodně voličů zvolilo disciplinované zaškrtnutí celé kandidátky, ale občas nám křížky přihodili i lidé, kteří volili nějakou úplně jinou stranu, ale zkrátka nám to tam zaškrtli navíc. Takový dojem to na mne dělá při porovnání zisků preferenčních hlasů. Samozřejmě někde tím může dojít k přeskočení nějakého kandidáta. Pro danou volební stranu je to obvykle nepříjemné, ale pokud to není nějaká systematická záležitost, jako u napálených Pirátů versus STAN, je to prostě vůle voličů, kterou je třeba respektovat. Častému přeskakování navíc brání desetiprocentní hranice (jen ten, kdo získá více než 10 procent nad průměr preferenčních hlasů celé kandidátky, může přeskočit).