Pro ujasnění si, co vlastně občané očekávají od elit, které jim vládnou je vhodné začít základními znaky státu a prozkoumat občany legitimně očekávanou činnost, řekněme základní služby státu vůči občanům, tedy takové služby, u kterých nestačí, aby je výhradně zajišťoval soukromý sektor.

Samozřejmostí by teoreticky také měla být vysoká kvalita představitelů vládnoucích elit, minimálně na ministerských postech. Že tomu tak v praxi nemusí být a nebývá, bohužel vidíme často. Lze si přát změnu k větší kvalitě, ale charakter politické praxe tomu už předem, až na výjimky, brání.

Dovolte mi zahájit toto téma citátem z knihy Vladař od Nicolla Machiavelliho: „Výběr vhodných mužů pro důležité funkce ve státě má rovněž nemalý význam. Podle jejich kvalit bývá posuzován i panovník. Jsou-li špatní, nestojí ani panovník většinou za nic, a naopak, obklopí-li se schopnými muži, každý ho má za muže na svém místě, protože umí rozeznat skutečnou hodnotu od pozlátka. … Způsobilost či nezpůsobilost člověk pro vykonávání určité státní funkce lze předem odhadnout podle těchto tří podmínek: buď rozumí své věci sám a nikoho dalšího nepotřebuje, nebo si umí dát od jiných schopných poradit, anebo sám nic nedovede posoudit, ničemu nerozumí a na rady neslyší – a ten není k ničemu.“

Základní znaky státu

Mezi obecně uznávané základní znaky státu patří a) státní území, b) obyvatelstvo státu, c) státní moc. K nim bývá řazena ještě d) schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy (mezinárodněprávní subjektivita), což ale není povinné kritérium. Přidala bych ještě znak: e) vůle obyvatelstva být součástí daného státu.

Toto poslední kritérium doplňuji, protože je velice podstatné a pokud zmizí, dějí se většinou velké změny. Například rozpad Československa, rozpad Jugoslávie, Indie v době oddělení od Velké Británie, podobně tomu bylo i v Africe v době postupného zániku kolonialismu, podobné procesy se odehrály i v Americe, již desetiletí lze podobné jevy sledovat na Ukrajině – příčiny ovšem nemusí být nutně jen vnitřní. Dost často jsou tyto procesy podporované i nějakou vnější mocí, která na takových změnách má zájem. To byl přesně případ dění na východní Ukrajině posledních osm let, byl to i případ odtržení Sudet od Československa před počátkem Druhé světové války.