Děkuji, pane místopředsedo. Když tady můj předřečník zmiňoval Českomoravskou mysliveckou jednotu, tak bych si s ním dovolila polemizovat o tom, jaké informace oni měli a neměli. O tom, že to přílepek je, bych také nediskutovala. Je to přílepek. Co jiného může být návrh, který je předkládán až v rámci třetího čtení za zavřenými dveřmi tak, že se o něm nedozví odborná veřejnost, pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy.

To je nejkrystaličtější přílepek, jaký tato Sněmovna měla. A nijak nezpochybňuji právo některých kolegů hlasovat pro tyto přílepky, nijak nezpochybňuji to, co tady říkal i pan předseda Faltýnek. Nejsem myslivec, nejsem držitelkou oprávnění, ani céčka, tedy oprávnění k tomu - když jsem si já dělala zbrojní průkaz, tak jsem se rozhodla, že se tomuto věnovat nechci, že se chci věnovat pouze sportovní střelbě, takže nejsem ve střetu zájmů, nemluvím tady za sebe. Ale dovolte mi přesto, abych po tom všem, co tady zaznělo, co tady bude zaznívat, co jsme dostávali za maily, a samozřejmě víme, jakým způsobem se zaplnily naše e-mailové stránky 20 tisíci e-maily, které víceméně byly stejného obsahu, takže ten nátlak na členy a členky této Sněmovny byl obrovský, myslím si, že by bylo fér, aby tady zazněla i druhá strana. Vy se rozhodnete stejně jako já, který z těch návrhů podpoříte. Není to vůbec o tom, že bych tady někomu já chtěla vnucovat svůj názor, ale myslím si, že je férové, aby tento názor tady také zazněl.

Dovolte mi tedy přečíst tiskovou zprávu Českomoravské myslivecké jednoty, která je největší mysliveckou organizací v České republice, která sdružuje 58 000 držitelů loveckých lístků. Nesdružuje tedy mě, jak už jsem tady řekla, takže nejsem ve střetu zájmů. Je to odborný spolek, aktivně se zapojuje do činností podporujících rozumné hospodaření se zvěří a ochranu jejího životního prostředí, má pověření od Ministerstva zemědělství organizovat zkoušky z myslivosti, pořádá kynologické, střelecké soutěže a školení a je tedy i podporována Ministerstvem zemědělství.

Tisková zpráva. V Praze 9. září 2019. "Úředníci mají od stolu rozhodovat o množství zvěře v lesích, myslivci se bouří" - název. "V průběhu projednávání novely lesního zákona předložila skupina poslanců až do třetího čtení pozměňovací návrh zákona o myslivosti, který nechvalně známou formou tzv. přílepku mění princip fungování myslivosti, který v Česku existuje téměř 20 let, vytváří stamilionové náklady pro stát a nepřijatelně omezuje práva vlastníků pozemků a osob vykonávajících na nich myslivost. O chovech zvěře nemají rozhodovat vlastníci pozemků a myslivci, ale státní úředníci tak zvaně od stolu. Poslanecká sněmovna o něm bez jakékoli veřejné diskuse bude rozhodovat ve středu 11. září 2019."

Dále tisková zpráva praví: "Pozměňovací návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Vlastimila Válka (oba TOP 09), Dany Balcarové a Radka Holomčíka (oba Piráti) k lesnímu zákonu je významným zásahem nejen do způsobu hospodaření se zvěří v České republice, ale rovněž do soukromého vlastnictví. Povinnost plánovat hospodaření se zvěří totiž přenáší z uživatelů honiteb na stát. Pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, vlastníci pozemků ztratí právo rozhodovat o nakládání se zvěří na svých pozemcích a uživatelé honiteb, myslivci, přijdou o možnost se zvěří s ohledem na místní podmínky hospodařit, za níž obvykle vlastníkům pozemků platí. Plány hospodaření se zvěří budou nově od stolu určovat státní úředníci."

Dále v tiskové zprávě stojí: "Jedná se o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti v Česku za posledních téměř 20 let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou, protlačenou formou přílepku pouhý týden před posledním třetím čtením jiného zákona." To je ta transparentnost, pane poslanče Čižinský prostřednictvím pana místopředsedy? "Čeští myslivci si jsou vědomi lokálně zvýšených stavů zvěře, které neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů, i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Tyto problémy však nelze řešit přílepkem bez jakékoli veřejné či odborné diskuse. Státní úředníci by podle návrhu měli připravovat tzv. plány mysliveckého hospodaření, které určují mimo jiné, kolik a jaké zvěře se smí v každé honitbě vyskytovat a tudíž také, kolik se jí smí a musí ulovit. Dnes tyto plány připravují uživatelé honiteb, myslivci, v součinnosti s držiteli honiteb, vlastníky pozemků. Zohledňují přitom zájmy vlastníků, zemědělců, společnosti i zvěře samotné, a to při znalosti krajiny, zvěře, jejího chování a v souladu s vlastními chovatelskými záměry. Myslivci za možnost péče o zvěř a následně možnost využití zvěřiny vlastníkům pozemků obvykle platí nezanedbatelné nájemné ve výši stovek tisíc korun za honitbu ročně i kompenzaci případných zvěří způsobených škod. Myslivost je však pro myslivce koníčkem, který stojí značné prostředky i čas a za nějž ve společnosti neexistuje náhrada."

"Stát chce rozhodovat a myslivci mají platit", další pasáž tiskové zprávy Českomoravské myslivecké jednoty. "Pokud pozměňovací návrh vstoupí v platnost, budou si uživatelé kupovat příslovečného zajíce v pytli. Budou vlastníkům pozemků platit za výkon práva myslivosti. Co ale bude jeho obsahem? Jak přesně bude vypadat? Kolik bude zvěře a kolik se jí bude lovit? To sami neovlivní, to bude rozhodovat stát. Stát by tak chtěl vlastně, aby myslivci platili za jeho rozhodnutí. Vlastníky pozemků od rozhodování odstaví zcela", vysvětluje princip pozměňovacího návrhu Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty, a dodává: "Pokud stát má nést rozhodovací pravomoc při stanovování plánů hospodaření se zvěří, musí také nést odpovědnost za případné neúspěchy. Pokud myslivci plán dodrží, neměli by nadále vlastníkům lesa a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří. S mocí rozhodovat je spojena i odpovědnost za toto rozhodnutí." Konec citace.

"Podobně nedomyšlená je i nemožnost odvolání proti stanovému plánu péče o zvěř. Ten bude státní správa připravovat na základě vlastního posudku, který však půjde revidovat nejdříve po třech letech platnosti, a to na náklady uživatele honitby. Pokud tedy orgán státní správy nastaví plán péče o zvěř nevhodně, uživatel honitby bude muset nejméně tři roky platit nájem honitby v honitbě na své náklady hospodařit přesto, že to třeba musí dělat způsobem, čili s cíli, s nimiž sám nesouhlasí. S tím souvisí i dopad na už teď křehkou ekonomiku uživatelů honiteb, mysliveckých spolků, kdy se může snadno stát, že po ztrátě vlivu na plánování vlastního hospodaření náklady převýší výnosy, spolky se dostanou do ztráty a svou společensky přínosnou roli pro zvěř, přírodu a krajinu přestanou vykonávat zcela.

Omezení práv vlastníků pozemků i nová administrativa. Návrh nejen uživatele honiteb zavalí množstvím nové administrativy, ale také jim dá povinnost odevzdávat státní správě důkaz o ulovení zvěře." O tom tady mluvil pan kolega Bělobrádek. Cituji: "Údajně má jít o slecho. Jen nerad si představuji fronty myslivců každé ráno před úřadem a radost úředníka a z kanceláře plné zahnívajících uší zvěře včetně parazitů", poukazuje na zjevně uspěchanou přípravu návrhu Janota. "Předkladatelé návrhu údajně vycházejí ze saského modelu mysliveckého hospodaření. Ten nejen překrucují, ale rovněž se snaží do českého prostředí zkopírovat něco, co zkopírovat nelze. V Sasku totiž vlastníci honitby nepronajímají, ale sami rozhodují o tom, jak se na nich bude hospodařit se zvěří. V České republice do hry vstupují nájemci, uživatelé honiteb, a rozhodování o hospodaření se zvěří se předkladatelé návrhu snaží vlastníkům i nájemcům vyvlastnit ve prospěch státu.

O to paradoxnější situace pak nastane tam, kde vlastník pozemku je zároveň uživatelem honitby v níž hospodaří se zvěří dle své vlastní vůle. I jemu totiž bude stát nařizovat, jak má na soukromých pozemcích se zvěří hospodařit bez ohledu na to, jaký má sám postoj k lesu či zvěři.

Argumenty předkladatelů vzbuzují jen málo důvěry, stojí dále v tiskové zprávě. Důležitým argumentem předkladatelů je údajná výše škod páchaných volně žijící zvěří na lesních porostech, která má dosahovat 7 miliard Kč ročně. Pokud vím, je toto číslo - opět citace - odhadem pobočného spolku České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica, který jej prezentuje jako součást nátlakové kampaně za zvýšení lovu zvěře. Nevím však, z čeho tento odhad vychází, rozhodně na něm předkladatelé zákona neměli stavět svou iniciativu v takto závažné věci, podivuje se Janota.

Státní podniky Lesy České republiky, který pečuje o téměř polovinu tuzemských lesů, vyčíslil škodu v mysliveckém roce 2017 - 2018 na "pouhých" 19 milionů Kč. S tím kontrastují předpokládané náklady. Odhad předkladatelů 1,4 až 2,6 milionů Kč považujeme za velmi podhodnocený. Zpracovatel posudku bude muset vyhodnotit úživnost honitby a chování zvěře. Průměrná rozloha honitby je přibližně tisíc hektarů, je to přibližně 1500 fotbalových hřišť. Jen projít a vyhodnotit takovou plochu zabere hned několik dní. Podle odhadu expertů budou náklady na každý posudek honitby činit přibližně 50 tisíc Kč. Tyto náklady přitom ponese stát. Při 5800 honitbách v zemi se jedná více než o čtvrt miliardy Kč, které se každých pět let s kapes daňových poplatníků přesunou k hrstce zpracovatelů posudků, vypočítává Janota.

Pozměňovací návrh je tak zvaným přílepkem, protože je podáván jako součást novely jen okrajově souvisejícího zákona, přičemž dosáhnout stejného účelu lze i jinými prostředky, a to bez omezení práv vlastníků pozemků a myslivců a bez nárůstu byrokracie. Přílepky označil za neústavní Ústavní soud již v roce 2007. Opět citace pana Janoty, bohužel si motivaci tohoto přílepku nedovedu vysvětlit jinak, než potřebou vyloučit k němu veřejnou diskuzi. Návrh, který formou nenápadného přílepku do třetího čtení významně mění dosavadní pojetí myslivosti a omezuje vlastnická práva stylem "o nás bez nás", však Českomoravská myslivecká jednota musí jednoznačně odmítnout, pokračuje Janota.

Českomoravská myslivecká jednota si je vědoma, že stavy změře jsou lokálně zvýšené a způsob sčítání zvěře není ideální. Existují však jiné možnosti řešení nápravy následků kůrovcové kalamity, bez nutnosti omezování práv a navyšování byrokracie ze strany státu, stojí v tiskové zprávě.

Další citace, a už jdeme do finále: Rádi budeme o možnostech příspěvku myslivosti k obnově lesů diskutovat. Na mnoha místech myslivci přikládají ruku k dílu, na obnově lesa se sami podílejí. Jakákoliv změna zákona však musí projít standardní veřejnou a odbornou diskuzí v připomínkových řízeních. S omezováním práv nejen myslivců touto ukvapenou a nestandardní cestou nemůžeme souhlasit, uzavírá Jiří Janota.

Závěr tiskové zprávy: Českomoravská myslivecká jednota vyzývá poslance Parlamentu České republiky, aby nedopustili omezení části vlastnických práv majitelů pozemků, svobody stanovování soukromoprávních vztahů mezi držiteli a uživateli honiteb, ani zaplevelování právního řádu dalším přílepky a odmítli tento pozměňovací návrh označený jako G7. Vyvlastnění a přenesení rozhodování na stát nemůže bez širší společenské diskuze být řešením problémů českých lesů. Konec citace z tiskové zprávy Českomoravské myslivecké jednoty.

Já bych k tomu jenom doplnila, že jestli se nemýlím, pane ministře, tak v připomínkovém řízení myslivecký zákon je, takže možná by bylo fajn, kdybychom se tady dozvěděli od pana ministra, kdy předpokládá, kdy bude předložen myslivecký zákon, protože řada z nás je skutečně na pochybách jak se má dnes zachovat a jak má hlasovat. Pokud budeme ujištěni, že tato legislativní norma, která by i věci řešila komplexně, bude záhy předložena, tak pak si myslím, že jsme v trošku jiné situaci než pod jistou mírou nátlaku tak, že si tady říkáme, že všichni chceme bojovat za naše zdravé lesy. Chceme za ně bojovat, ale ne pod nátlakem v podobě přílepku.