Dolejš (KSČM): Rizika připravovaného obchodního partnerství EU a USA

21.04.2014 21:32 | Zprávy

Jiří Dolejš reaguje na výzvu Pavla Poce a formuluje postoj KSČM k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství mezi EU a USA. Zdůrazňuje, že KSČM chápe strategický význam této smlouvy.

Dolejš (KSČM): Rizika připravovaného obchodního partnerství EU a USA
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místropředseda KSČM Jiří Dolejš

Pavel Poc se na stránkách DR rozepsal o největší obchodní smlouvě v historii lidstva, o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA, zkráceně TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). A zmínil i svůj zájem o postoj ostatních volebních stran k této smlouvě.

Zde je podstatné, že jednání o dohodě TTI/P ještě nebylo uzavřeno (negociace začala v létě 2013), ale probíhá ve významné míře dosud neveřejně. Takže nelze formulovat konečné stanovisko. Je ale dobré zbavit debatu o TTIP konspirativního nádechu a otevřít zcela věcně možná rizika.

Také KSČM chápe strategický význam této smlouvy. Vznikl by tak totiž skutečně obrovský společný trh s nemalým rozvojovým potenciálem. V roce 2013 se tato oblast podílela na světovém HDP 33 % (Čína a Rusko dosahuje 15 %) Některé analýzy uvádějí, že by mohl být takto zvýšen ekonomický výkon v EU o 500 USD na hlavu a v USA dokonce 900 USD na hlavu.

Nejde o směr této dohody – světový volný obchod je objektivní. Jako vzniká transatlantická dohoda, tak se připravují dohody jiné (např. Euroasijská či Severoamerická). Otázkou je, jak budou rozděleny benefity z této smlouvy a zda půjde skutečně o vztah partnerský.

KSČM vnímá, že s připravovaným textem polemizují zejména evropské odbory a ekologické organizace, které se obávají o sociální a ekologické standardy. Bude možnost zvýšit na národní úrovni tyto standardy nad rámec garantovaný touto mezinárodní smlouvou?

Nejde totiž jen o uvolňování vzájemného obchodu a celních barier, ale také o tzv. netarifní překážky, které vytvářejí výhody pro některé části vzájemného obchodování. Problémem může být i systém řešení sporů prostřednictvím mezinárodních arbitráží.

Pavel Poc zmiňuje např. dovoz geneticky modifikovaných potravin. Hlavní problém ale není v označení těchto potravin pro spotřebitele. Americká strana ujišťuje, že evropská a americká regulace bezpečnosti potravin se nebude lišit. Spíše jde o obavy evropských zemědělců, že této produkci nebudou schopni čelit. Vážným problémem může být i patentová ochrana léků, či zvýhodňování určitých skupin při poskytování veřejných zakázek nebo v pracovně právních vztazích.

O smlouvě TTIP bude rozhodovat nově zvolený Evropský parlament. Bude tedy důležité znát nejen stanoviska v české delegaci, ale také postoje zahraničních partnerů. Německá Die Linke text kritizuje, že byl připraven podle potřeb USA a velkých monopolů, velkých bank a koncernů a v kampani zaznívá ideový odpor vůči takovému postupu sloužícímu volnému trhu. (V jejich evropském programu můžeme číst heslo „Freihandelsabkommen stoppen!“).

Obavy ale můžeme nalézt i v evropském programu německých Die Grünen. Němečtí zelení varují před dosavadní neprůhledností projednávání textu smlouvy a vystupují proti tomu, že Evropský parlament i národní parlamenty jsou mimo tento proces a tedy že je třeba znovu projednat rizika s tím spojená (požadují „Freihandel kann die friedliche Zusammenarbeit und Wohlstand befördern“).

KSČM rozhodně není proti obecné myšlence rozvoje volného obchodu, ale požaduje podporovat jen poctivý a spravedlivý obchod se světem, ne svobodu pro monopoly. Skutečně svobodný obchod je v rozporu s nerovnými šancemi. Tomu by neodpovídaly asymetricky nastavené podmínky obchodování či investování mezi EU a USA a také obcházení práva našich občanů se k tak významné otázce vyjádřit.

Kvůli obavám o kvalitu připraveného textu TTIP navrhuje KSČM ve svém evropském volebním programu raději „odložit rozhodnutí o velkém transatlantickém trhu s USA, upřednostnit jednání v rámci WTO a bilaterální smlouvy o volném obchodu“.

Jde o řádnou informaci občanům v evropských zemích a řešení rizik smlouvy TTIP. Bez toho by budoucí europoslanci za KSČM museli hlasovat proti. Jde o strategickou věc pro globální poměry, sledovanou konkurencí, a podléhat nátlaku časovému či věcnému by tady opravdu nebylo rozumné.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Dolejš - profil

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Exner (STAN): 20 let se Čechům o euru lže

22:31 Exner (STAN): 20 let se Čechům o euru lže

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k euru.