Úřad práce se už více než deset let (jak by se podle jeho názvu mohlo zdát) nezabývá zdaleka pouze pracovním poradenstvím, rekvalifikacemi a hledáním vhodných pracovních míst pro dočasně nezaměstnané občany, ale větší část jeho agendy tvoří administrace tzv. nepojistných sociálních dávek, tj. dávek státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, dávek pro zdravotně postižené občany, ale i odměn pěstounů a náhradního výživného.

Veřejná správa musí být co nejblíže občanům

Územní pobočky Úřadu práce tudíž slouží jako místa prvního kontaktu osob, nacházejících se ve složité životní či sociální situaci, se státem a veřejnou správou a dlouhodobě rovněž jako místa, jejichž pracovníci mají detailní znalosti a přehled o sociálně zranitelných skupinách občanů a rodin na území, které spadá do jejich gesce. Jde tedy o z hlediska státu klíčová pracoviště, plnící nezastupitelnou úlohu sociálně-právního poradenství, ochrany důstojného života všech slušných občanů (zejména těch sociálně a ekonomicky ohrožených) a také garance hospodárného nakládání s prostředky státu v sociální oblasti.

Zrušení každého takového pracoviště je v tomto smyslu opravdu nenahraditelnou ztrátou. Pro stát i pro občany, kteří byli, jsou nebo mohou být klienty Úřadu práce. A pro které bude mnohdy velice komplikované a nelehké komunikovat o svých problémech s neznámými úředníky ve vzdáleném městě.

Nehledě na to, že komplikované a velice složité pro ně bude už i samotné dojíždění na pracoviště Úřadu práce v okresním či krajském městě. Jde totiž o lidi, pro které je mnohdy i sto korun za jízdenky částkou, kterou si nemohou dovolit zaplatit.