Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo,

státní rozpočet na rok 2022, jak ho přepracovala a předkládá vláda Poslanecké sněmovně, má v sobě zakomponovány dvě zásadně znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví.

První zpráva je, historicky vůbec poprvé bere peníze systému veřejného zdravotního pojištění od doby jeho vzniku. Je to poprvé od sametové revoluce, kdy vláda bere peníze ze zdravotního pojištění. Technicky samozřejmě k tomu bude ještě třeba změnit další zákon, kterým se sníží výše plateb státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, ale rozhodnutí o sebrání peněz zdravotnictví je dáno politickou linií návrhu zákona o státním rozpočtu.

Druhou špatnou zprávou je, že vláda oslabuje schopnosti a kapacitu státu čelit pandemii škrtáním finančních prostředků v krajských hygienických stanicích. Již dnes je přitom systém veřejného zdravotního pojištění deficitní. A vláda svým postupem zvyšuje deficit zdravotních pojišťoven tím, že snižuje deficit státního rozpočtu a o stejnou částku zvyšuje deficit systému veřejného zdravotního pojištění. Vláda jinými slovy vymítá deficit deficitem a tváří se přitom u toho, že v systému veřejného zdravotního pojištění deficit nevadí, že zdravotní pojišťovny přece mají na svých účtech z minula peněz dost a deficit můžou financovat ze svých rezerv. Letos jsou pohledem Ministerstva financí v pohodě. Utratí se dosavadní rezervy a na konci roku budou na nule, přinejlepším. To není jenom můj názor, to je i názor předkladatelů, kdy v důvodové zprávě uvádějí, že tyto fondy na zdravotních pojišťovnách se budou rovnat nule. Musím říct, že je to poněkud svérázný postup k odpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky.

Rezervy a rezervní fondy veřejného zdravotního pojištění přece nejsou určeny k tomu, aby je Ministerstvo financí nenávratně spálilo v situaci, kdy potřebuje vylepšit saldo státní kasy v běžném roce. Rezervní fondy zdravotních pojišťoven jsou zde proto, aby kryly výdaje na zdravotní péči, když dojde k mimořádné nenadálé nepříznivé situaci. V minulosti tomu tak například bylo v době ekonomické recese v roce 2008. Mimořádná situace je rovněž pandemie a dnešní uprchlická vlna z Ukrajiny, u které vláda, ale ani zdravotní pojišťovny doposud neví, jaké nepředvídané náklady českému veřejnému zdravotnictví může přinést.

Ze základních charakteristik je přitom zřejmé, že výdaje na zdravotnictví musí v každém okamžiku mít rostoucí meziroční tendenci, protože je to dáno za prvé demografií, tedy stárnutím populace, kdy stále více lidí se dožívá vyššího věku, kdy potřebují po delší době více zdravotní péče. Další podstatnou charakteristikou je rozvoj technologií, vstup nových léků a nových inovací. Do zdravotnictví přicházejí stále nové léky, nové terapie, zdravotní technologie, které umějí zachraňovat lidské životy a zlepšovat a prodlužovat kvalitu života v míře, o které se nám, ale ani předchozím generacím, vůbec nezdálo.