Nestačím se divit, kolik lidí u nás radí Američanům, koho mají volit. A republikánským voličům rovnou říkají, jak jsou pomýlení, když volí Trumpa. Proboha, nechme to na Američanech, volí si svého prezidenta!

Naštěstí je jim úplně jedno, co si o tom myslí nějaký chytrák z Prahy. S Andrejem Babišem a Milošem Zemanem jako nejoblíbenějšími politiky nemáme právo nad nikým ohrnovat nos. Ano, jako Američan bych to lehké neměl, Trump není můj šálek čaje a H. Clintonovou bych volit nedokázal. Jenže nejsem občan USA a ani radit jim naštěstí nemusím. Místo toho bychom mohli přemýšlet nad tím, co se stane po volbách. Signály z USA jsou srozumitelné, od Clintonové zaznívají opatrně, od Trumpa naplno: milí Evropané, už se tolik nebudeme starat o vaši obranu, máme toho dost, snažte se trochu víc sami.

Co z toho pro nás plyne? Spolupracovat v Evropě v bezpečnostních otázkách, dát více peněz na modernizaci naší armády a na budování aktivních záloh, přehodnotit bezpečnostní priority, dodržovat závazky v NATO včetně finančních příslibů atd. Nestarejme se tolik o to, koho si zvolí Američané, ale o to, že se nebudou tolik starat o nás. Nebudeme-li nic dělat, v nebezpečném světě na to doplatíme.