Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, než začnu mluvit o nedůvěře vládě tak musím říct, že mě pan ministr zdravotnictví pobavil. A já jsem to pochopil. Vy totiž obstruujete. (Pobavení.) Ano, pětikoalice obstruuje mimořádnou schůzi o nedůvěře vládě. A já vím proč. Vy tu vládu ještě 24 hodin chcete udržet. (Smích.) Já myslím, pane ministře, že těch 24 hodin vám ještě dáme, a nemusíte se obávat, kdybyste měl zase nějaké podnětné vystoupení například z nějakých jiných oborů zdravotnictví, můžete přijít, anebo nás informovat o šestadvacáté dávce proti koronaviru. To také určitě bude zajímavé. 

A myslím si, že to bylo dost srandy, protože žádná další legrace už v tom není, už jsou to opravdu vážné věci. My jsme se dohodli s hnutím ANO, že svoláme tuto schůzi a vyvoláme hlasování o nedůvěře vládě, protože situace je opravdu alarmující, zvlášť v energetice, kde lidé se nás ptají na ulici, jak to mají dělat, zvlášť senioři, kteří třeba už nemají partnera, aby se podělili o finanční nároky na energie, a říkají my máme, nám přišly složenky na 15 tisíc, ale důchod mám 14,5. Co mám dělat? Tak to je otázka na pětikoalici a na pana premiéra. Vy jste říkali, že jim pomůžete, že nikoho nenecháte padnout. Tak já nevím, co jim mám říct. Pane premiére, měli jste rok na to, abyste něco udělali. A vy jste neudělali vůbec nic. Vy jste neudělali vůbec nic!

Já musím zmínit tu vaši pomoc například u pohonných hmot, kde v Polsku a Maďarsku se tankuje za 30 nebo za 33 korun, a vy jste snížili spotřební daň o korunu a půl, a než se to stihlo vůbec promítnout do cen, tak cena ropy tak vyskočila, že to vlastně nikdo ani nepostřehl a pořád tankujeme za 45 korun, na dálnicích někde za 48 korun, takže veškerá pomoc nula, nic, nula! A v energetice je to stejné. My dokonce v České republice, vy jste tak dobří, pane premiére, že v České republice, přestože jsme jedním z největších výrobců a vývozců energie, tak máme v přepočtení na paritu kupní síly nejdražší energie v Evropě. Nejdražší! Nejdražší! To je výsledek vaší roční práce. Tak to je přece velký důvod pro to svolat schůzi o hlasování o nedůvěře vládě. Jak to těm lidem vysvětlíte? Vy tady mluvíte už hodiny, hodiny, doslova hodiny, prodlužuje, obstruujete tuto schůzi, abyste vládu udrželi ještě o 24 hodin déle, a co mají dělat ti lidé? A nemluvím jenom o lidech, co mají dělat ty firmy? Ty firmy si ze začátku snížily marže, snížily svoje zisky. Pak už neměli žádné zisky. A samozřejmě na to začaly doplácet. Půjčily si. Už jim ani nikdo nepůjčí, takže ty nejmenší krachují a pak ty firmy, které jsou energeticky náročné, ty krachují také.

A když se podíváte na firmy, které prosperovaly, roky prosperovaly, a my je potřebujeme, ať už v hospodářství, zemědělství, potravinářství, tak dneska to nejsou díky energetické náročnosti a finanční náročnosti, schopny udržet. Nám hrozí hluboká recese v hospodářství, průmyslu, zemědělství, potravinářství, prostě všeho. A inflace se bude neustále zvyšovat. To, že inflace v grafech České televize poklesla o tři desetiny, vůbec nic neznamená. Na to působí spousta vlivů, jako jsou např. sezónní vlivy, jiné vlivy a podobně. Až ta inflace klesne o několik procentních bodů, pak se můžeme bavit o tom, že se něco podařilo a zastavilo. Ale zatím inflace možná jeden měsíc zpomalila růst, ale pořád roste. Pořád roste a bude to velmi vážné. Takže to je jedna oblast, ke které se budu chtít dneska vyjádřit, a to jsou energie.

A druhá oblast samozřejmě, která s touto vládou souvisí, je prorůstání zločinu mafie do této vlády prostřednictvím hnutí STAN, a to, že to pan premiér kryje, že jim to vlastně vůbec nevadí. To jsou dvě nejdůležitější věci, proč vyvoláváme hlasování o nedůvěře vládě. To jsou tak důležité věci, že nevyvolat toto hlasování, tak tady by žádná opozice vlastně nebyla, tak tady nemusí být. Protože co může být horšího, než to, že se nám hroutí průmysl, že lidé nemají za co platit energie a než to, že máme mafii a organizovaný zločin ve vládě. Co může být horšího? Jo, může. Ještě válka. Tu jste si také adoptovali, tak uvidíme, jak to dopadne. Já musím říct k oblasti energetiky, že vlastně této vládě donedávna vůbec nevadilo, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nic nedělá, že nepřekypuje aktivitou, že nemá žádné výsledky, protože se tady od ledna, nebo od února mluví o úsporném programu, který byl vyhlášen asi před čtrnácti dny, a ještě včera vláda řekla, že ho bude měnit, že je to ještě nedostatečné, že je to málo, protože lidé to opravdu nezvládají. Ani to, co ta vláda připravovala celý rok, tak nefunguje tak, abyste pane premiére, splnil to, co jste řekl v televizi, že nenecháte nikoho padnout. Prostě není to pravda. Takže máte co dělat.

A já tady vidím jasné manažerské pochybení pana premiéra. A musím to říct, že prostě tu nečinnost v té vládě, kdy nikdo nic navenek nedělá, nebo možná dělá, ale ta vláda nemá žádné výsledky za ten rok, nemá žádné výsledky, tak aby to lidé poznali, pochopili, aby řekli ano, ta vláda se o nás postarala a my to zvládneme. Tak prostě to si myslím, že je manažerské pochybení šéfa této vlády, a to je premiér. Také by mě zajímalo, jak to v té koalici řešíte, protože jak se slučují vlastně v této pětikoalice některé ideologie, filozofie a podobně. Jak se slučuje např. filozofie úplně levicových Pirátů, kteří by chtěli všechno, jak se říká sharovat, kteří všechno chtějí sdílet s nedotknutelností osobního vlastnictví, které ještě před nedávnem hlásala ODS. Jak se v této pětikoalici slučuje? Na jedné straně filozofie české koruny a na druhé straně euro? Jak se mohou dohodnout dvě skupiny v této vládě, kdy jedna chce uzákonit ústavou rodinu a smysl rodiny, a druhá prosazuje manželství pro všechny.

Prostě ideologicky a filozoficky je to slepenec, který spolu nemá příliš společného. Má společnou jednu jedinou věc. Nese vládní odpovědnost, sedí ve vládních křeslech, a to je podle mě jediný motiv, který tyto lidi drží společně a kteří tady vystupují jako jedna skupina. Ale myslím, že není únosné, aby tato vláda trávila svůj čas pouze vysvětlováním zoufalých občanům, že neustále probíráte různá řešení, ale dosud vlastně žádné z nich nemáte. Vy tomu říkáte, že vysíláte signály. Tak je potřeba přestat vysílat signály a připravit nějaké řešení, které, jak jste, pane premiére, sám řekl v televizi, nenechá ty lidi padnout. A já bych si přál, aby se to stalo, ale zatím nevidím v budoucnu žádnou jiskřičku naděje, že by se to stalo.

A pak - to pak nutně vypadá, že to dělají v podstatě záměrně, že jim o nic nejde, protože členové vlády, náměstci ministrů, poslanci a další každý měsíc dostávají svůj plat, takže je vlastně nic netrápí, nemají kam spěchat, aby zajistili to, že ti občané nepadnou a že prostě bude mít vláda nějaký recept na to, aby lidé mohli přežít, aby nemuseli váhat mezi tím, jestli zaplatí energie, nájem, léky nebo jídlo. Nevím, jestli to víte, ale spousta lidí dneska si začíná kupovat potraviny na dluh, protože na to prostě nemají. Já mám pocit, že se dostáváme do nejhorší situace za posledních třicet let, a to je důvod přece, abychom svolali schůzi, která by jednala o vyslovení nedůvěry této vládě, protože tomu musíme čelit. A když tomu nechcete čelit vy, tak my vás k tomu musíme donutit, anebo odstupte, anebo ta vláda prostě bude muset odejít.

Stále si musíme připomínat, že jakékoliv navýšení cen energií se okamžitě promítá do veškerých nákladů podnikatelů, kteří sice na chvíli mohou snížit vlastní marži, ale potom to musí promítnout do cen svého zboží, všechno se zdražuje, to znamená zvyšuje se inflace, nejvíce potraviny, některé potraviny až o 40 %, zdražuje se bydlení, energie prostě potřebujete ke všemu. A pokud razantně nevyřešíme cenu energií, tak poroste inflace neustále. Tato vláda ale řeší důsledky, to znamená látá nějaké problémy, které mají občané, ale neřeší příčiny, nebo snaží se látat problémy, ale neřeší příčiny. To znamená cenu energií. A firmy, fabriky krachují, protože to neunesou finančně a nikdo jim nepůjčí, když na to nemají, když není vidět na konec. Žádná banka jim nepůjčí dlouhodobě, když není vidět na konec, co se s cenami energií bude dít, protože zatím nemá vláda žádný recept.

Cena elektrické energie se už úplně zbláznila, a je naprosto nepředvídatelná. 26. srpna byla cena silové elektřiny, což je jen zhruba 60 % celkové ceny elektřiny pro české občany a firmy na rekordních 24 240 korunách za jednu megawatthodinu a ke 30. srpnu pak klesla na 14 969 korun za tuto jednotku. Ale po započtení poplatků na obnovitelné zdroje na operátora trhu s energiemi, na distribuci, přenosovou soustavu, daně z elektřiny a DPH, což jsou všechno další složky celkové ceny elektřiny, se dostáváme na 25 až 30 korun za jednu kilowatthodinu. Přičemž hádejte, kolik to bylo ještě před rokem? Před rokem to bylo okolo pěti korun. Ale 25 až 30 korun za jednu kilowatthodinu znamená, že budou krachovat další firmy a že to občané velmi těžko utáhnou.

Podobně volatilní a nepředvídatelný je i trh se zemním plynem a jeho ceny pro české spotřebitele. Svého maxima dosáhl také 26. srpna 2022, kdy vyšplhal na 7 821 korun za jednu megawatthodinu. A následně spadl na 5 708 korun dne 30. srpna. Ale připomeňme si, že ještě na začátku srpna byl k mání za cca 4 000 korun za jednu megawatthodinu. A před rokem dokonce jen za 861 korun za jednu megawatthodinu.

To jsou zcela jiná čísla. Jde o skokový růst v řádech až tisíce procent. Na tom vidíme, kam se to všechno posunulo, co mj. způsobuje pokles naší životní úrovně. Jsou to hlavně ceny energií. U těch se tedy musí začít, a to rychle, pokud se máme vyhrabat ze současné krize. Bohužel tato vláda Petra Fialy ani netuší, jaká hra se tu hraje s našimi životy. Že na trhu jsou tak mocní hráči, kterým je vcelku jedno, jak budou žít lidé v Evropě, speciálně v Evropské unii, a už vůbec nemluvím o nějaké České republice. Ale na to právě máme mít národní vládu, aby se o české občany a firmy starala. Snažila se pro ně hledat a najít optimální řešení pro udržení životní úrovně, ideálně i pro její zlepšení.

Tato vláda pětikoalice to ale nedělá. Pouze hledá nějaká chimérická společná evropská řešení. Já si pamatuji, když jsme čelili před možná šesti lety problému migrace, migrace muslimských imigrantů do Evropy. Pamatujete si? Všichni hledali společná evropská řešení. Ne, počkáme, nebudeme to řešit, počkáme na společná evropská řešení. Bylo nějaké společné evropské řešení? Nebylo. Společná evropská řešení neexistují. Je to jenom výmluva, pane premiére. Je to váš alibismus, abyste nemuseli nic hledat, protože já vám garantuji, že společné evropské řešení nemůže existovat. Nemůže existovat, protože každá země má jiný energetický mix a má jinou cenovou hladinu. Prostě je to alibismus této vlády, protože nemůže nic najít. Je zmítána od mantinelu k mantinelu, na jedné straně stojí Brusel a na druhé Washington. Nemůže nic dělat. Nebo na to nemá politickou odvahu. A jestli na to nemá politickou odvahu, tak by měla odstoupit, protože tato vláda je tady pro občany České republiky, pro nikoho jiného. Pro nikoho jiného.

Proto je úkolem nejen parlamentní opozice, ale i čím dál většího množství českých občanů a firem to této vládě připomenout. Ostatně už se to děje, a to čím dál intenzivněji. Otevřený dopis nedávno zaslala vládě Asociace malých a středních podniků České republiky. V něm tato asociace vyjadřovala ostrý nesouhlas s dosavadním postupem vlády, která nečiní žádné zásadní rychlé efektivní kroky k ochraně českých firem. Rovněž konstatovala, že řada firem hraje o své přežití v řádu měsíců, a vláda tato varování přehlíží. A že dosavadní prezentovanou pomoc vlády považují podnikatelé za zcela nedostatečnou, či spíše nulovou.

Víte, co mě na tom nejvíc zaujalo? Že tento otevřený dopis skoro nikdo neotiskl. Nikdo nad ním nezavedl žádnou polemiku. Málo novinářů se tomu věnovalo. Skoro nikdo. Já si nepamatuju, že bych to v nějakých novinách viděl. A přitom jde o skutečné ohrožení českého průmyslu, hospodářství, o skutečnou recesi, která nám hrozí a patrně přijde, protože ta vláda, jak to slyšíme i z toho dopisu pro ně, žádné řešení nemá. Ale mrzí mě, že to neakcentují novináři a že těm lidem nepomáhají a těm firmám. Že pomáhají mlčet této vládě. To si myslím, že je velký problém.

Podobně se nyní vyjádřily Zaměstnavatelské svazy a žádají vládu v otevřeném dopisu o konkrétní opatření pro firmy kvůli drahým energiím. Konstatovaly, že příslib kompenzací ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely pro firmy ze zpracovatelského průmyslu neznamená schválení programu vládou a není ani jasný termín spuštění příjmu žádostí. To je velká ledová sprcha pro pana ministra Síkelu, který jen vzácně chodí do médií vysvětlovat své nápady na řešení energetické krize. A měl by tam chodit, protože ti lidé a ty firmy to potřebují slyšet.

A když už konečně v září měl přinést to nejlepší, co za ten rok vlastně Ministerstvo průmyslu a obchodu vyrobilo a vymyslelo, je to v mžiku rozcupováno Zaměstnavatelskými svazy a odbornou veřejností. Bohužel ne novináři, a to mě trochu mrzí.

Z toho je vidět, že projev ministra spravedlnosti Blažka byl opravdu věštecký, a já s ním souhlasím. Uvažuji velmi podobně jako on a mám na to stejný názor. Začínáme být v situaci, kdy se nejen běžní občané, ale i firmy včetně opravdu velkých firem neostýchají veřejně řvát na vládu, ať honem něco dělá. A nejen něco formálního, aby si udělala pomyslnou čárku, ale něco opravdu efektivního, co zabrání firmám i občanům České republiky propadnout do bídy a bankrotu.

Proto jsme také dnes tady a je před námi hlasování o nedůvěře vládě. Já takovou nedůvěru této vládě pětikoalice pociťuji velmi palčivě, zejména mezi občany, s kterými jsem v permanentním kontaktu, včera v Olomouci, předevčírem v Ostravě. Proto ostatně také hodlám hlasovat pro vyslovení nedůvěry této vládě. Možností, co udělat, byla spousta. Opakovali bychom se, ale proč ne. SPD má desatero. My ho všude říkáme, aby lidé věděli, že existuje cesta. Musí vláda, která jí půjde, být politicky odvážná, ale existuje cesta a podle mě je to jediná možná cesta.

Za prvé, tato energetická, za tuto energetickou krizi nemůže Putin, byť souhlasím s tím, že to je agrese. Ale chci říct, že tato energetická krize začala již před válkou na Ukrajině. Víte, čím začala? Začala spuštěním tzv. Green Dealu, Zelené dohody Evropské unie, Evropské komise. Začala tím, že se začaly v Německu a ve Švédsku zavírat uhelné a jaderné elektrárny. Začala tím, že na trhu byl nedostatek energie, elektřiny, a když je něčeho nedostatek, co se stane? No stane se to, že její cena se zvyšuje. Začala se zvyšovat cena energií už před válkou na Ukrajině. Tzn., že viníkem je Evropská unie, Evropská komise. Němci. Němci si řekli, proč bychom tady měli uhelné elektrárny, proč bychom tady měli jaderné elektrárny, kde budeme muset řešit nějaký jaderný odpad, když si to můžeme levně koupit od Čechů. Ti nám to všechno prodají, a levně, tak co, tak to zavřeme. A začal fungovat tzv. Green Deal. Tzn., bod číslo 1, odstoupení od této Zelené dohody, protože nás vede do pekel. Ale už tato vláda, myslím si, že tak koná, protože u teplárníků už povolili lehké topné oleje, koks a další jiné věci, protože by tady tisíce, možná desetitisíce lidí zmrzly, kdyby to nepovolili. A najednou celý Green Deal jde mimo. Takže to je první věc.

Druhá věc. Zrušení vystoupení ze systému emisních povolenek. Emisní povolenky jsou součástí Green Dealu. Kouří vám komín? Musíte si koupit emisní povolenku. Znám spoustu firem na Hané, odkud pocházím, které říkají, ano, měli jsme zisk, ale museli jsme ho zaplatit za emisní povolenky. Nemáme na to, abychom investovali do technologií, abychom se zlepšovali, a bohužel teď ty energie je přivádějí ke krachu. Tzn., systém emisních povolenek, pesimisté říkají, že zvyšují cenu energií o 20 %. Já tvrdím, že je to o 30, možná i víc. A emisní povolenky tady měly být k tomu, aby ty peníze šly na životní prostředí. Aby se zlepšovalo životní prostředí v tzv. této Zelené dohodě, o které mluvíme.

Tak víte, na co jdou dnes emisní povolenky? Je to normální ekonomická komodita. Kupují si je americké penzijní fondy, už to s životním prostředím nemá nic společného, a vlastně je to věc, která zvyšuje cenu energií, a pokud se toho nezbavíme, tak budeme platit cenu, o které jsme tady dneska mluvili, která jde až do nebes.

To znamená, odchod ze systému emisních povolenek, za druhé. A za třetí, ta nejpodstatnější věc. Vláda tady vytvořila úsporný tarif, s kterým já souhlasím, který je taky součástí cesty SPD. My bychom snížili daně, snížili bychom DPH hlavně, tím bychom řešili úsporný tarif na určitou dobu, ale je tady ještě jeden tarif, ten se jmenuje sociální tarif. Sociální tarif znamená, že vyrobenou energii nepošleme na lipskou burzu, na lipskou komunitní burzu, ale budeme ji prodávat přímo českým občanům s nějakým relevantním ziskem a budeme prodávat přímo českým firmám.

Víte, za kolik se ta energie u nás vyrobí například z jádra? Za pětadvacet haléřů. Za pětadvacet haléřů, tak k tomu připočteme zisk, bude to třicet haléřů, a to už bude velký zisk a prodáme ji českým firmám a českým občanům. A všem bude dobře, všichni budou v pohodě. Víte, kdo má nejlevnější cenu energií v Evropě? Není to nikdo z Evropské unie. Je to Švýcarsko. Víte proč? Protože nepřistoupilo na to, aby bylo součástí lipské komoditní burzy. Co si Švýcaři vyrobí, to si spotřebují ve svých firmách a u svých občanů. Nejlevnější elektřina v Evropě - ve Švýcarsku. To by nikdo z nás neřekl, ale je to proto, že nekrmí spekulanty a dávají elektřinu za přiměřenou cenu Švýcarům a švýcarským firmám. Takže klobouk dolů, Švýcaři. Já bych si přál, aby to Česká republika udělala taky, aby odešla z lipské komoditní burzy a prodávala na ní jenom přebytky, to znamená to, co neprodáme českým občanům a českým firmám, můžeme poslat na komoditní lipskou burzu, ať si to koupí Němci, ať si to koupí další národy, protože my jsme jedním z největších výrobců a vývozců elektrické energie v Evropě dnes, ale máme ji nejdražší.

To je paradox! Jsme největší výrobce a vývozci a máme nejdražší energii. To je neskutečné. Takže sociální tarif. Dál, když budu pokračovat v té cestě SPD, ty politické generace, které tady byly před námi, byly to hlavně generace ODS a ČSSD, prodaly úplně všechno, co mělo nějakou cenu, úplně všechno. Existoval tady podnik Transgas, který byl českým obchodníkem s plynem. Měli jsme nakontrahované přímé smlouvy s producenty, s ruským plynem samozřejmě, protože jiný tady v té době nebyl. A měli jsme měli jsme jasné, za kolik to koupíme, měli jsme dlouhodobé smlouvy.

Dneska mimochodem ten ruský plyn kupujeme taky. Tenkrát jsme ho kupovali za šest korun, dneska jde prvně do Německa, tam se demokratizuje a kupujeme ho za 27 korun - zdemokratizovaný ruský plyn z Německa, jenom, abyste věděli. To znamená, my říkáme, že potřebujeme vlastního obchodníka s plynem, českého obchodníka. A jsme jediná země, která nemá vlastní kontrakt. Mají to Maďaři, mají to Rakušané, mají to Němci, Poláci, Slováci, ale my to nemáme. My kupujeme zdemokratizovaný plyn za třikrát tolik z Německa. Tak to bylo k plynu.