Vážené kolegyně, kolegové,
ten můj projev se bude také týkat už poplatků, o kterých dnes budeme mluvit, takže já využiju této části a svého přednostního práva nikoliv abych obstruoval, ale proto, abychom mluvili o poplatcích, koncesionářských poplatcích České televize a Českého rozhlasu.
Dovolte mi prosím zrekapitulovat dosavadní přístup stran vládní čtyřkoalice do předvčerejška nebo do krátké doby pětikoalice k takzvaným médiím veřejné služby, tedy k České televizi a k Českému rozhlasu. Zjednodušeně řečeno, jde o plánovité snahy vládních stran o ovládnutí těchto institucí. Vím, že to zní tvrdě, ale je to tak a já se to pokusím tady dokázat. V další části svého projevu se pak vyjádřím k aktuálnímu vládnímu návrhu na zvýšení rozhlasových a televizních daní - protože to není nic jiného. Z České televize a Českého rozhlasu se stal stát ve státě, který vybírá svoje vlastní daně a není nikým kontrolován. Kdyby byl kontrolován státem, Nejvyšším kontrolním úřadem, tak je to něco jiného. Ale v tomto případě je opravdu Česká televize, Český rozhlas stát ve státě se svým vlastním daňovým systémem. Ale pojďme popořádku.
Vláda a vládní parlamentní většina v uplynulých měsících totálně překopala pravidla voleb do kontrolních rad těchto takzvaných veřejnoprávních médií včetně počtu jejich členů, způsobu jejich volby a dalších podstatných náležitostí. No, proč asi? Proč nevyhovoval ten původní systém? Předtím bylo, a teď nevím přesně... 15 členů mediální rady, volili se tady v Poslanecké sněmovně. A teď je 18 členů mediální rady. Je to takový velký rozdíl? Je to rozdíl proto, abychom to museli měnit? Změní ti tři, ten zvýšený počet o tři, něco ve fungování veřejnoprávních médií? Zkusme se nad tím zamyslet. Anebo je to jenom proto, aby vládní koalice ovládla mediální radu a mohla využívat veřejnoprávních médií ke svému politickému prospěchu?
K navýšení počtu členů Rady České televize z předchozích 15 na současných 18, kdy třetinu z nich již bude nyní naprosto nesystémově volit provládní Senát s minimální legitimitou a důvěrou veřejnosti. Proč tak o Senátu mluvím? Podívejte se, kolik lidí přijde? Kolik stačí voličů na to, aby byl zvolen jeden senátor? Pár. Pár. Tam chodí pár lidí k těm volbám. A bohužel Senát je ovládán pětikoaliční většinou. Nejedná se o nic menšího než o snahu ovládnout rady veřejnoprávních médií vládě loajálními a podřízenými nebo s vládou spojenými lidmi, tedy de facto o politické ovládnutí Českého rozhlasu a České televize. Jsem přesvědčen, že o tom musíme mluvit nahlas a musíme o tom mluvit otevřeně tak, jak to je, aby to lidé věděli, protože ta progresivistická propaganda čiší z České televize 24/7.
Vláda si v rámci této legislativní novelizace prosadila i změnu pravidel volby generálního ředitele České televize a Českého rozhlasu. Zatímco předchozí znění zákona počítalo s tím, že generální ředitel České televize musí být zvolen minimálně 10 hlasy z 15, tedy dvoutřetinovou většinou, což je mimochodem princip, který se běžně používá, nová vládní verze toto změnila na prostou většinu hlasů, tedy na 10 hlasů z těch celkových 18. Proč asi? Protože jim to nevycházelo. Protože to prostě nevycházelo. Bylo potřeba zvýšit počet členů mediální rady a změnit kvorum pro volbu generálního ředitele. Podobně tomu je i v případě Českého rozhlasu, kde se snížil celkový počet hlasů potřebných ke zvolení i k odvolání jeho generálního ředitele. Pro to, aby oba tyto procesy byly jednodušší v situaci, kdy v obou radách jsou ještě nějací lidé zvolení v předchozím parlamentním období, kdy poměry a složení vládní koalice a opozice byly odlišné od současného stavu.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Vládní koalici tedy nejde o žádnou proklamovanou nezávislost České televize nebo Českého rozhlasu, o jejich transparentnost či o jejich finanční stabilitu, jak o tom vládní představitelé občas falešně hovoří, ale jen a jen o sebe sama, o vlastní politický prospěch a o to, aby ovládaly veřejnoprávní média, a tím i volební proces v zemi další dlouhá léta, a aby to byly pouze vládě poplatní a zavázaní televizní a rozhlasoví radní, kteří budou rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele našich nejvlivnějších médií.
Vláda si tímto postupem chce rovněž pojistit své privilegované postavení ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávních médií, a dělá tak tedy přesně to, z čeho neprávem léta obviňovala jiné své tehdejší politické oponenty. Naprosto typickým příznakem vládní snahy o ovládnutí televizní a rozhlasové rady byla volba jejich členů tady ve Sněmovně, která zcela v rozporu se zásadami personálního hlasování probíhala aklamací, veřejně a pod dohledem. Já si to pamatuju. Já si to pamatuju jako dnes, kdy vládní koalice uspořádala tajnou volbu - tajnou volbu na zvolení některých členů rady. A oni neprošli. Oni neprošli. Sami vládní poslanci jim nedali hlasy. Takže neměli dostatečný počet hlasů v pětikoalici, aby si zvolili členy mediální rady. A proto se muselo hlasovat aklamací tady ve Sněmovně, aby šéfové pětikoalice naprosto jasně a zřetelně viděli, kdo hlasuje pro a kdo hlasuje proti, aby jim mohli říct, tak nám ukažte, pro koho hlasujete, aby měli jasnou představu, kdo hlasy těm lidem nedá. Samozřejmě kdyby to někdo v aklamaci udělal z té pětikoalice, tak by si na něho vládní strany posvítily. Takže to je poselství veřejné volby prosazené vedením stran, které se prohlašují za vzor liberální demokracie a svobody.
V některých projevech tady zaznívá slovo demokracie. Dokonce třeba dvakrát, třikrát v jedné větě. Možná i pětkrát v jedné větě. A když se podíváte, když si poslechnete některé projevy vládních kolegů, zjistíte, že ty projevy jsou plné demokracie, plné slov o demokracii. A já už v takových případech zvyšuju obočí a zvedám prst a dávám si pozor na to, co vlastně v tom projevu je. Protože čím víc tam zazní slovo demokracie, tím jsem ve střehu, že se ji někdo bude snažit v budoucnu obcházet.
Připomeňme si ještě, že na vládní návrh nyní mohou mediální radní navrhovat pouze ty organizace, které existují déle než deset let. Proč asi? To tedy znamená ty správné, opakovaně prověřené, takzvané neziskové organizace financované z těch správných grantů a fondů, které vědí, komu mají být vděčné a koho politické cíle v České republice prosazují. Víte, co je zajímavé? Že všichni politici v České republice se musejí prokazovat majetkovým přiznáním. A je to v pořádku, je to správně. Ale neziskové organizace nemusejí dokazovat, ani od koho mají peníze, kdo je platí, kdo je jejich majitel, čí politický vliv prosazují v České republice. Vždyť to přece můžou být dárci z celého světa. A můžou to být z Ruska, můžou to být z Číny, můžou to být ze Spojených států amerických. A my přece potřebujeme vědět, kdo tady v České republice se snaží mít politický vliv, kdo tady plní příkazy nějaké jiné země nebo státu. Ale ne. Tady u neziskových organizací to prostě nefunguje. A já myslím, že to je špatně. Hnutí SPD se bude snažit, abychom věděli, čí zájmy tady neziskovky prosazují v České republice.
A teď již pojďme k aktuální snaze vlády zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, tedy de facto k vládní snaze zvýšit další daně. Poplatky nejsou nic jiného než daně, jak jsme řekli, státu ve státě, protože není kontrolovaný nikým. Takže poplatky České televize - daně České televize. A také k vládní snaze o zásadní rozšíření okruhu jejich povinných plátců, jaké tady v historii ještě nebylo.
Mám pro vás zajímavost. Oni dokonce na to reagují i někteří mobilní operátoři a v podstatě se budou snažit zvyšovat poplatky - i další poplatky, protože se to nabaluje, říká se tomu princip sněhové koule. Když si někdo zvedne poplatek, tak já si taky zvednu poplatek. Ono se to s tím sveze. Takže my teď budeme platit jak mourovatí tady Češi.
A myslím, že začátek je tady u této vlády. Začátek je u této vlády. Loni nebo předloni zvedli daně úplně u všeho, všecky myslitelné daně. Teď si zvedá daně Česká televize. Za chvilku si budou zvedat poplatky mobilní operátoři, protože říkají, když může Česká televize žádat zvýšení poplatků i po majitelích mobilních telefonů - bude platit každý, kdo má mobilní telefon - tak tím samozřejmě roste význam mobilních telefonů, takže mobilní operátoři si říkají, no tak když Česká televize dává mobilním telefonům takový význam, tak všichni by měli platit samozřejmě o to víc operátorům, protože bez operátorů by mobilní telefony neexistovaly. Tak jsem zvědavý, jak se ten princip sněhové koule bude nabalovat dál a které další softwarové firmy si například zvednou poplatky za aplikace, protože mobilní telefony získávají prostě obrovský význam - obrovský význam i pro Českou televizi. Ale výsledek bude, že my všichni budeme platit jak mourovatí.
A myslím si, že jde o další projev daňové revoluce, daňové laviny vlády a vládních stran, které přitom v předvolební kampani měly jedno hlavní heslo neustále opakované. Hádejte, jaké heslo to bylo? No, nebudeme zvyšovat daně nikdy, rozumíte? Nikdy nebudeme zvyšovat daně. Daň z nemovitosti je nemorální, nemá vůbec existovat, natož aby se zvyšovala. Jaká je realita? To si myslím, že sledujeme se zděšením a všichni občané už téměř tři roky. Daň z nemovitosti, o které tato vládní koalice tvrdila, že je nemorální a že nikdy ji nezavedou, tak nejenom že byla zavedena, ale bude se každý rok valorizovat, takže každý rok vy, kteří vlastníte byt nebo dům, který jste si třeba sami postavili, ten dům, tak nejenom že co budete platit daň z nemovitosti, ale ona se vám každý rok bude zvyšovat, takže třeba až půjdete do důchodu, tak budete platit tolik, že to nebudete schopni možná ani zaplatit.
Česká televize by měla díky vládní novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas o 331 milionů korun více než předtím. Česká televize přitom letos hospodaří s téměř 8 miliardami, 8 miliardami korun. Já když někomu řeknu, jaký je rozpočet České televize, tak si myslí, že si vymýšlím, že to není možný, že není možný, aby někdo měl 8 miliard korun a chtěl zvyšovat poplatky a nebyl schopen s tím vyjít. No a Český rozhlas s více než 2 miliardami korun. Já myslím, že to je víc než dost. Já si pamatuju, když jsme tady schvalovali Zprávy o hospodaření České televize, kdy bývalé vedení České televize rozpouštělo rezervní fond. Česká televize má totiž podle zákona hospodařit rozpočtově, rozpočtově vyrovnaně, to znamená, že má mít vyrovnaný rozpočet. Víte, jak to fungovalo v České televizi? A já jsem tady na to upozorňoval. Česká televize měla rozpočet, příjmy a výdaje, saldo nula, to znamená, že hospodařila rozpočtově, ale potom měla ještě rezervní fond, z kterého každý rok brala třeba 800 milionů, takže doopravdické hospodaření České televize bylo minus 800 milionů, obcházela zákon, obcházela zákon, a kdyby to někdo udělal ve firmě nebo někde jinde a obcházel zákon, tak mu Finanční úřad napaří takovou pokutu, že se z toho zblázní a dá mu úroky, že to nebude schopen ani zaplatit.
Ale v České republice jsme si všichni rovni, ale někteří rovnější před zákonem. A Česká televize je nejrovnější, jo? Takže se nic nestalo. Podle zákona má Česká televize hospodařit vyrovnaně. Hospodařila podle mě se schodkem, podle mého názoru třeba 800 milionů. A představte si, že za několik let, a teď to nevím přesně, ale řekněme za pět až 10 let, rozpustila Česká televize ve svém hospodaření rezervní fond, který měl velikost přes 5 miliard korun, dalších 5 miliard korun rozpustili ve svém hospodaření a teď samozřejmě jim rezervní fond došel, nemají nic, tak říkají, občané to zaplatí a zaplatí to všichni ti, kteří mají mobilní telefony, ti, kteří mají počítače, dokonce uvažovali, že by to měli platit ti, kteří mají připojení k internetu, aby se zvedl počet plátců a aby měli samozřejmě dostatek peněz na svou propagandu progresivistickou.
Nově mají televizní a rozhlasovou daň hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají chytrý telefon. To je to, o čem mluvím, ale patří do toho ještě tablet, počítač, anebo mají internetové připojení, takže to takhle vlastně je. To už je v podstatě jakási novodobá daň z hlavy.
Rozšíření povinnosti hradit tyto poplatky totiž plošně zasáhne prakticky všechny domácnosti v České republice. Tato vládní novela chce, jak jsem již naznačil, sebrat mnohem více peněz než dnes českým firmám, což je zajímavý postup u vlády, která deklaruje jako jeden ze svých hlavních cílů podporu podnikání. A nebudou to žádné malé peníze, u velkých firem to budou statisíce, které budou platit na poplatcích České televize a Českému rozhlasu. Já si úplně nejsem jist, že například dělník v železárnách, kromě toho, že železárny jsou likvidovány vysokými cenami energie, by měl ještě čas jít koukat na televizi. Nebo si možná myslí, že když budou vysoké ceny energií a železárny nebudou fungovat, to je takový příklad, železárny nebudou fungovat, protože nebudou mít na energie, tak se tam možná všichni budou dívat na televizi, tak je potřeba zdanit ty lidi ještě tím, že jim zvednou poplatky, ale je to prostě nesmysl, je to něco, co se nedá ani logicky popsat, že vlastně může existovat nebo fungovat, ale tato vláda to chce a vyžaduje a prostě já si myslím, že jeden z hlavních důvodů je získat peníze pro politickou práci České televize.
Je to taky v rozporu s realitou, kdy se tato vláda označuje za pravicovou vládu nebo za hráz proti levici, nic není vzdálenějšího skutečnosti než to, co vám tady říkám. Žádná pravice, pravicová vláda, žádná hráz proti levici, kterým se deklaruje. Já jsem to slyšel teď zrovna ve veřejnoprávní televizi říkali, že tato vláda nechce předat vládu České republiky v levici, a že jí proto musí bránit, tak tato vláda, která zvyšuje daně a poplatky, kam se podívá, se rozhodně nedá nazývat pravicovou, ale bohužel ani levicovou. To je vláda, vláda faktu, vláda, která jenom chce zdanit lidi, vybrat prachy.
A my tomu můžeme říkat, že je to skoro, bych řekl, výpalné. A pro výpalné za Českou televizi a Český rozhlas už v případě firem a podnikatelům zde nebude podstatný počet přijímačů, ale počet zaměstnanců. Takže budou ty firmy platit výpalné České televizi a této vládě podle počtu zaměstnanců. Nejde tedy o nic jiného než o zvýšení korporátní daně jinými prostředky. Aby nemuseli tu daň zvyšovat a vysvětlovat, proč zvyšují tu daň v podstatě nejvíc v Evropě, tak to nahradí nějakou jinou daní a bude to samozřejmě poplatek České televizi a Českému rozhlasu pro firmy. Firmy se musejí připravit na opravdu skokové zvýšení svých nákladů. A teď příklad. Firmy o 250 zaměstnancích by nově měly na těchto poplatcích hradit až sedmdesátkrát více než doposud.
Tak pravicová vláda, která se deklaruje jako pravicová, nejenom že říkali, že nebudou zvyšovat daně, ale ten příklad, firmy o 250 zaměstnancích by nově měly na těchto poplatcích hradit až sedmdesátkrát více. To přece není ani zvýšení daní. To je výpalný, to mně připadá jak ten úryvek z Pyšné princezny uhlíři zaplatil jsi daně? Tak se k nám chová ta vláda. A sedmdesátkrát více než doposud, a roční poplatek za televizi a rozhlas by se u nich vyšplhal až na 172 200 korun. U podniků s více než 500 zaměstnanci je to pak až stokrát více, tedy celkově 246 000 korun.
Podle mě je to nehorázný a drzý trest firmám za to, že zde platí daně a pojistné odvody, že financují stát a vládu a že zaměstnávají české občany, což pomáhá jistě alespoň jakžtakž udržovat sociální smír v zemi, který tato vláda doslova ničí.
A já se nedivím, já jsem sledoval jednu televizi, ne veřejnoprávní, teď v neděli její diskusní pořad, kde moderátorka četla výčet firem, výčet českých velkých firem, které na českém trhu končí. Prostě je konec, probíhá deindustrializace, firmy končí, odcházejí a je to tím, že mají vysoké ceny energií, to je ten hlavní proinflační tlak. A také je to tím, že jim navyšujeme daně, kde můžeme, takže oni půjdou raději někam jinam, oni udělali to rozhodnutí a půjdou do Asie nebo do Ameriky.
A ta Amerika jim dá ještě pobídky, investiční pobídky - přijďte k nám, nebuďte v té hloupé Evropě, která zvyšuje ceny energií a budete muset platit daně, kam se podíváte, budete muset platit výpalné. Takže ty firmy odejdou. Ty firmy odejdou a já si myslím, že je to kvůli systému, který tady zavádíme, prostě nedíváme se vůbec na to, jestli ty společnosti tady zůstanou, jestli tady budou platit daně. Protože spousta občanům ví, že státní rozpočet je tvořen hlavně daňovými příjmy, hlavně daňovými příjmy, to znamená, to, co nám zaplatí občané, a to, co nám zaplatí firmy - to je hlavní, hlavní část českého státního rozpočtu. A když to tady nebude mít kdo platit, tak prostě budeme chudnout, budeme chudnout. A jestli to nevíte, tak bohatství, bohatství je tvořeno hlavně ze zisku, ale vy ty firmy zabijete, protože ony odchází a odcházet budou z České republiky. A žádné bohatství tady nebude.
Já mám pocit, že je to jakási obdoba komunistické gottwaldovské milionářské daně. Kdo tady ještě má prachy? No, firmy. Tak je potřeba je zdanit. Co na to říkají firmy a podnikatelé? No, nadšeni z toho nejsou. Cituji. Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu. Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou, říká za Svaz výrobců vápna Lukáš Peřka. Jde navíc o hlučná místa. Zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají jako svou prioritu a hlavní náplň činnosti sledovat televizi, ani poslouchat rádio. Je to to, co tady říkáme. Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují. A nesledují AZ kvíz, ani Peříčko.
Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily ohromné částky za služby, které nevyužívají. Je to dokonce logické. Cituji. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy, a současně upuštění od nově navrhovaného schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven.
Dámy a pánové, o smyslu koncesionářských poplatků je nutné vést řádnou a zásadní debatu. Jakou službu za ně vlastně dostáváme a co je to vůbec médium veřejné služby? Co je onou veřejnou službou v tomto smyslu? Co je tou veřejnou službou? Zprávy, předpověď počasí, fotbal, balet, seriály, Stardance, Peče celá země - ano, to jsme tady minule diskutovali s panem ministrem kultury, vidím, že tady dnes sedí znovu - neboo něco jiného. Naplňují Česká televize a Český rozhlas opravdu zásady veřejné služby tak, že by to mělo podléhat povinné dani placené všemi občany, včetně těch, kteří tuto takzvanou službu nikdy v životě nevyužijí?
Vláda navíc navrhuje zvýšení mediálních daní v době, kdy se v řadě zemí Evropy specifický poplatek za veřejnoprávní média spíše ruší. A já mám dva takové příklady - jedním příkladem, velmi často citovaným, je anglická BBC. BBC se stala součástí státního rozpočtu. Žádné poplatky, žádný stát ve státě, žádné rozporcování jednotlivých redakcí podle nějakých lobbistických skupin. Státní televize placená ze státního rozpočtu, kontrolovaná státními úřady.
Posledním příkladem je Slovensko - a pozor, stalo se to nikoliv za Ficovy vlády, nikoliv za této vlády, ale ještě před posledními slovenskými parlamentními volbami, kdy tam byla u moci současná opozice, tedy liberálové. Na Slovensku specifické koncesionářské poplatky nahradil každoroční státní příspěvek veřejnoprávní médiím v objemu 0,17 % HDP.
K podobným krokům došlo v posledních letech ve většině zemí západní a severní Evropy, například u nás často citovaná Skandinávie. Tam došlo k překopání celého systému televizních poplatků v posledních 10 letech. První skandinávskou zemí, která povinné poplatky zrušila, bylo Finsko v roce 2013. Následovalo Švédsko v roce 2019, Norsko v roce 2020 a Dánsko v roce 2022. Já bych byl rád, aby to byla ještě v tomhle desetiletí Česká republika. Všechny tyto země se rozhodly veřejnoprávní média financovat z daní, kdy jde do fondu na veřejnoprávní média část daně z příjmů, maximálně v přepočtu mezi 130 až 170 eury ročně na poplatníka.
Složitost a nákladnost vybírání vedla ke změnám v koncesionářských poplatcích i v sousedním Polsku - to není tak daleko, Polsko může být České republice příkladem, i tam se nyní veřejnoprávní média financují přímou státní dotací. Je to rozhodně čistší a férovější způsob než ten náš stávající. A hnutí SPD navrhuje již léta něco podobného. Já si pamatuji, a to už bude tak osm let, kdy Tomio Okamura to prolátl v Českém rozhlase, že by si to tak představoval. A byla z toho mediální kampaň veřejnoprávních médií proti špatnému Tomiu Okamurovi, protože si vůbec něco takového dovolil říct, něco takového, co dělá víc než půlka Evropy, co dělá 17 zemí ze 27. Já si pamatuji tu kampaň. Tenkrát natáčeli, my jsme byli na nějaké pietní akci a přišli tam pánové z České televize, kteří točili dokument o Tomio Okamurovi, jaký je špatný, jak si dovolil říct něco, co by změnilo financování České televize a Českého rozhlasu, jaký je to hrozný Okamura. No, ale pak to nakonec natočili a vůbec to nefungovalo, protože to mělo úplně opačný efekt. Tak to byli profesionálové z České televize.
Přímé financování Českého rozhlasu a televize z příslušné kapitoly státního rozpočtu podléhající kontrole NKÚ. Já si myslím, že to je asi ten nejdůležitější fakt. Víte vy někdo, když tady rozhodujete o poplatcích České televize, jak se tam vůbec hospodaří? Já jsem jenom řekl to, co já vím - že místo hospodaření, které by mělo být vyrovnané, spotřebovávali rezervní fond ve stamilionech ročně. Víte vy někdo, jak hospodaří Česká televize? A když jsme tady stáli a říkali jsme, že nehospodaří správně, jenom podle toho, co víme, udělali nějaké změny? Ušetřili někde? Zvedli si platy. Pan ředitel České televize, nový, má vyšší plat, než měl předcházející ředitel. Tak jak hospodaří Česká televize? Vždyť to nikdo vlastně neví, nikdo to neví, žádný veřejný úřad.
Víte, co je zajímavé? Ještě vám řeknu jednu zajímavost. Rozpočet České televize má příjmy a výdaje - jako každý rozpočet, a protože má Česká televize podle zákona hospodařit vyrovnaně, tak si představte, že saldo rozpočtu ve zprávách je nula. To, znamená, což je aritmeticky správně, že příjmy a výdaje rovnají se nula. Ale dokážete si představit, že půjdete nakupovat do obchodu, víte, že máte stovku a chcete utratit stovku, že by zbyla nula? Vždycky vám zbude 50 haléřů, nebo musíte sáhnout do druhé kapsy a něco doplatit, ale nikdy vám aritmeticky nezbude nula, jo? Tak z toho je jasné, že výsledek je takový, jaký prostě po České televizi chce zákon, jo? Ale je fiktivní, protože nikdy vám nezbude nula. Když si jedete koupit pár rohlíků nebo cokoliv k tomu, prostě vždycky to jsou nějaké haléře, tam plus, haléře minus, jo? Kdyby ten výsledek byl třeba -100 000 korun nebo +258 865,50, tak tomu rozumím. Ale nula je podle mě fiktivní výsledek. A kdybych já měl nulu někde u nějaké firmy, tak by mě finanční úřad - tak by pro mě jako pro kontrolora to byl důvod k tomu, abych se na to hospodaření vážně podíval. Protože pak nemusím žádné hospodaření dělat. Žádné příjmy, žádné výdaje. Vždycky tam na konci roku napíšu nula, protože to po mně chce zákon, a tím to mám vyřešené. Ale o to přece nejde.
My jsme byli u toho Polska, které zrušilo koncesionářské poplatky. Koncesionářské poplatky, když jsme tady ve střední Evropě, zrušilo i Maďarsko, takže jsme ohledně jich existence středoevropskou anomálií. Takže si představte, skandinávské země, ty jsou daleko. Dobře, ty jsou na severu. Pak tady máme Polsko, náš soused, Maďarsko, máme tady Slovensko. To jsou všecko země, které zrušily koncesionářské poplatky. Proč je zrušili? Něco bylo špatně.
Zakončíme mezinárodní okénko. Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí pouze v 9 z 27 členských zemí Evropské unie. Přečtu vám, které země to jsou. Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Německo, Rakousko, Řecko a Slovinsko. V 18 zbývajících státech se neplatí, takže jedna třetina vůči dvěma. Podle mě je to nějaký proces, kdy i ostatní země do nějaké doby přejdou do toho, že budou dávat buď nějakou pevnou částku na občana, nebo budou dávat procenta HDP na veřejnoprávní média. Nějak se s tím porvou, ale nebudou financovat stát ve státě bez kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.
Údaje o lidech, které veřejnoprávní média v České republice neevidují jako plátce, si tyto instituce nyní berou od dodavatelů elektřiny. Podle zákona je totiž povinen platit v zásadě každý, kdo je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak. To je co? Takže když berete elektřinu, budete platit poplatky. I tady se v případě schválení vládní novely dočkáme změny.
Nově by měli své klienty, tedy uživatele internetového připojení, také poskytovatelé tohoto připojení. (hlásit?) Těch je u nás zhruba čtyřikrát více než dodavatelů energií. Tento plán má oprávněně mnoho kritiků. Zatímco energie totiž bývají většinou napsány na jednu osobu v domácnosti, u internetových přípojek tomu tak být nemusí. To znamená, zase se zvýší počet plátců.
Věcné výhrady má například Asociace provozovatelů mobilních sítí. Poukazuje na značnou byrokratickou zátěž, kdy se televize a rozhlas budou s lidmi hádat a soudit o to, kdy internetová přípojka umožňuje přehrávání mediálního obsahu a kdy slouží k jinému účelu, jako je například SIM karta v alarmu či robotické sekačce na trávu. To je dobrý. Takže my budeme platit poplatky ad absurdum České televizi za to, že budeme mít sekačku na trávu a v ní budeme mít SIM kartu. I k těmto absurditám povede vládní návrh. No, pak musíte ještě na tu sekačku na trávu posadit nějaký tablet, abyste to tedy využili, když už budete platit ty poplatky.
Vraťme se ještě k navrhovanému zvýšení mediálních daní pro firmy. Zástupci podniků tyto úpravy tvrdě kritizují. Největší zástupce firem Hospodářská komora argumentuje diskriminací a porušením programového prohlášení vlády. No, ale vlastně porušení programového prohlášení vlády už nikoho nezajímá, protože vláda, když nastoupila do funkce a do Strakovky, tak asi po roce změnila svoje programové prohlášení vlády, protože jim bylo evidentně jasné, že by z toho nesplnili vůbec nic.
Zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky zase například upozorňují na to, že věcný záměr zákona nebyl ani zaslán do meziresortního připomínkového řízení. No, proč asi? Protože by jim to ani tím připomínkovým řízením neprošlo a bylo by tam tolik připomínek, že by to nevypořádali ani do konce volebního období. Podle ředitele sekce digitální ekonomiky a technologií svazu Ondřeje Ferduse tím byla porušena legislativní pravidla. Porušili legislativní pravidla. No co, nic se neděje podle této vlády.
V této věci jsme oslovili předsedu Legislativní rady vlády a o této skutečnosti jej informovali dopisem. Svaz i vzhledem k tomu, že nebyl k návrhu přizván ke konzultaci, s návrhem zásadně nesouhlasí. Takže další informace. Máme Legislativní radu vlády, která byla informovaná, že byla porušena legislativní pravidla a výsledek? Nula. "Po mimořádném připomínkovém řízení se v zákoně objevila další řada nových návrhů, které by měly mít negativní dopad." Konec citace.
S ostrou kritikou přichází i Hospodářská komora. "Odmítáme zavádění principu diskriminace podnikatelů a navýšení administrativní náročnosti, které návrhy změny zákonů o rozhlasových a televizních poplatcích obsahují." Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček k tomu dodává, že pokud se mají firmy podílet na financování veřejnoprávních médií, mají vidět, na jakou službu mají nárok. Teď cituji: "Správný postup by měl být takový, že nejprve se stanoví definice veřejné služby, která bude konkretizovat úkoly médií veřejné služby, a na základě toho teprve odůvodněně navyšovat finanční prostředky pro tyto instituce, aby mohly takovou veřejnou službu financovat a garantovat."
Navrhovaný nový model firemních poplatků nejvíce dopadne zejména na menší firmy. Upozorňuje na to například Asociace malých a středních podniků. Znovu cituji: "Vzhledem k tomu, že návrh rozšiřuje okruh zařízení o mobilní telefony, tablety a notebooky, budou koncesionářské poplatky platit prakticky všechny fyzické osoby. Z drtivé většiny půjde o zaměstnance. Firmy by tak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou. Nehledě na to, že zaměstnanci ve firmách tyto služby nevyužívají i v případě, kdy taková zařízení mají." To řekl pro CNN Prima News člen představenstva asociace Josef Jaroš.
Já se tady snažím citovat i různé lidi, kteří zastupují profesní svazy a odborné organizace. To znamená, že to není jen politický boj opozice proti koalici, ale nesouhlasí s tím ani odborné svazy, odborníci, kteří mnohdy, jak jsme slyšeli, se k tomu zákonu neměli možnost pro jistotu ani vyjádřit. Zástupci malých a středních podniků proto odmítají, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které nevyužívají. Znovu cituji. "Žádali jsme proto upuštění od nového navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců."
Ministerstvo kultury ani vláda rovněž tuto novelu vůbec nekonzultovaly se zástupci komerčních médií, pane ministře kultury. Co k tomu říká například ředitel TV Prima Singer? "Po mnoho let jsem slyšel od pana generálního ředitele Petra Dvořáka, že to, co ČT potřebuje v následujících letech, je 300 až 500 milionů korun navíc. Najednou se objevil během několika měsíců návrh na 1,3 až 1,5 miliardy navíc bez jakékoliv specifikace. Na co ty peníze navíc budou použité?" Jsme znovu u toho hospodaření a státu ve státě a vlastním daňovém systému. "Máme pocit, že je to postup, kdy se nejdřív vypíše bianco šek, který zaplatí všichni majitelé mobilních telefonů a poté se vymýšlí, co se vlastně s těmi penězi bude dělat a komu se přidá. Tak by to rozhodně být nemělo."
Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt zase mimo jiné vyjádřil obavu z destabilizace celého audiovizuálního trhu. "ČT hospodaří s poměrně výrazným výrobním rozpočtem a jeho navýšení bude znamenat zásadní zvýšení cen výrobních činností i pro komerční subjekty." A to chápu, to je věc konkurence. Připomněl, že jedním ze zásadních bodů, které komerční média vnímají jako problematické, je zachování reklamy a sponzoringu na programech České televize. Znamená to, že veřejnoprávní média jsou financovaná jak z koncesionářských poplatků, tak z reklam, čímž jsou zvýhodněna oproti komerčním subjektům.
Novela dokonce rozšiřuje výjimky pro umisťování on-line reklamy. Předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání a ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák v této souvislosti zdůraznil, že Český rozhlas má příjmy v tuto chvíli dvakrát vyšší, než jsou příjmy celého soukromého rozhlasového trhu. Takže ještě jednou, Český rozhlas má příjmy dvakrát vyšší, než mají všechna ostatní česká rádia. A nedokážou s tím vyjít a nedokážou nic ušetřit.
Komerční média se obávají také pokřivení pracovního trhu v oblasti médií. A já to chápu. Jestli má někdo dvakrát víc než všechna rádia dohromady, tak si může dovolit dvakrát víc zaplatit svoje redaktory a svoje pracovníky.
Novelu, jak je již u mnoha vládních legislativních návrhů špatným zvykem, kritizovala i Legislativní rada vlády. Podle ní řada návrhů v novele obsažených neprošla mezirezortním připomínkovým řízením a rovněž zde chybí relevantní ekonomické údaje, zejména existující náklady České televize a Českého rozhlasu v porovnání s výnosy z koncesionářských poplatků a výnosy z povoleného rozsahu reklamy.
Chybí také definice toho, proč a v čem je současné financování nedostatečné, tedy jaký rozsah financování je třeba. Podle Legislativní rady vlády novela může rovněž snížit nezávislost veřejnoprávních médií.
Podle stanoviska Legislativní rady vlády je také zarážející, že pokud se navrhuje zvyšování poplatků s odůvodněním, že jejich aktuální výše není dostatečná, pak není jasný důvod, proč se příjmy České televize ze sponzorování pořadů mají převádět do Státního fondu kultury a proč nejsou ponechány k financování výroby pořadů České televize, na něž jsou sponzory poskytnuty. To je velmi zajímavé.
Cituji ze stanoviska. Podle novely se do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu navrhuje doplnit, aby ministr kultury s generálním ředitelem České televize a s generálním ředitelem Českého rozhlasu uzavíral memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního, respektive rozhlasového vysílání. K této úpravě je třeba upozornit, že navrhovaným postupem může dojít k oslabení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu na moci výkonné, mimo jiné proto, že podle úpravy doplňované v čl. 1 bodu 40 a čl. 3 bodu 41 návrhu zákona do zákona o České televizi a o Českém rozhlasu má navíc být nenaplňování memoranda důvodem pro odvolání generálního ředitele České televize, respektive Českého rozhlasu, z funkce.
Tak to je opravdu gól, ale do vlastní branky. A také Kocourkov a Absurdistán na druhou a s nadsázkou možná i impuls pro zásah týmu plukovníka Foltýna na Legislativní radě vlády. Myslím, že by plukovník Foltýn měl vystavit novou komunikační kartu pro Legislativní radu vlády, aby věděli, jak to komunikovat.
No, myslím, že to není zrovna strategická komunikace. Novela počítá i s tím, že Česká televize a Český rozhlas budou mít právo požadovat údaje o zákaznících od poskytovatelů připojení k internetu, tedy kupříkladu od mobilních operátorů. Ti se proti plánované novince bouří a upozorňují, že tento nápad Ministerstva kultury je technologickým nesmyslem. Podle nich půjde o vážné narušení soukromí zákazníků a vysokou administrativní zátěž poskytovatelů internetu a podle všeho bude zpoplatňovat i ty, kteří nebudou mít přístup k televiznímu signálu. Cituji: "Obáváme se, že předložený návrh je zásadně nedomyšlený. Ve svém důsledku povede jen k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí obyvatel České republiky."
To si myslím taky. Návrh například vůbec nereflektuje dnes zcela obvyklou situaci, kdy na jednu osobu z rodiny je evidováno hned několik služeb připojení k internetu, mobilní i fixní, a to pro celou rodinu. Takových služeb je dnes celá řada a vůbec nemusí jít o služby připojení k internetu ve vztahu k sledování televize. V podstatě všechny zabezpečovací systémy, aby mohly komunikovat, tam mají SIM karty, všechny, pokud komunikují.
Mnohá z těchto připojení k internetu neumožní sledovat televizi, reálně tak hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen na sebe, ale i na zbytek společnosti, uvalila těžko představitelné administrativní břemeno. To říká šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Výsledkem bude pouze chaos, kdy se dotčené subjekty budou bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení.
Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivita výběru naopak sníží. No, prostě lidi to budou obcházet, to prostě tak je.
Ještě jednou cituji ředitele TV Prima: "Od tiskové konference Ministerstva kultury, na které bylo ohlášeno zvýšení poplatků, jsme se v principiálních otázkách moc neposunuli. Stále zapřaháme vůz před koně. ČT má dostat přidáno, aniž by byla předtím formulována jasná společenská poptávka, co má a co nemá dělat. Její příjem z poplatků má být navyšován podle kumulované inflace, přestože její náklady se podle inflace dlouhodobě nezvyšují. Nové služby má rada ČT schvalovat podle pravidel a kritérií, která si ale ČT má sama stanovovat nebo měnit vnitřním předpisem." Konec citace.
Dopadům do komerčního trhu se nevěnuje žádný z materiálů, které Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu.
Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčních subjektů, ale jsou součástí stejného systému. Novela bude mít negativní dopad na ekonomiku soukromých vysílatelů. Navíc například většina stanic Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto vůbec neliší a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti Českému rozhlasu. Tato vládní novela tedy pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by jakkoliv se zlepšila veřejná služba.
Tak, dámy a pánové, vládní návrh na zvýšení televizních a rozhlasových poplatků je filozoficky pomýlený, nespravedlivý, věcně nesprávný, diskriminační a v mnoha případech technicky a prakticky nerealizovatelný. A to neříkám pouze já. Toto své stanovisko opírám o kvalifikované rozbory mnoha autorit ve svých oborech, ať už jde o právo, ekonomiku, podnikání, mediální prostředí či technické a technologické záležitosti.
A proto za poslanecký klub hnutí SPD jasně říkám ne dalšímu ze série zvyšování daní, které nám servíruje vláda Petra Fialy.
Tak, a já mám ještě jednu věc, kterou můžu s přednostním právem říct, a to je věc, která se týká úpravy zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kde chtějí Piráti svým usnesením zkrátit přednostní práva. Já jsem tady mluvil nevím jak přesně dlouho, možná půl hodiny, možná tři čtvrtě hodiny, ale mluvil jsem výhradně o tématu, které dnes budeme projednávat. Tak já prosím Českou televizi, aby to zaznamenala, že to není žádná obstrukce, že se tady snažíme vysvětlit lidem, co se chystá, a že to přednostní právo, my dnes máme jedno tady za hnutí SPD, tak jsem ho využil a řekl jsem lidem, co se chystá. A pro vás je to dlouhé, vy byste chtěli hned hlasovat, tak potřebujete usnesením zkrátit přednostní práva a upravit celý zákon o jednacím řádu. Je to nesmysl, nikdo tady neobstruuje, jenom se snažíme lidem vysvětlit, jakou politiku dělá tato vláda.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
