Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, ještě k tomu, co tady říkal pan ministr Stanjura. To já chápu, že na obraně je to možná nula, ale kdo nám tady bezprostředně chybí, je pan ministr Síkela, protože jsem přesvědčen, že energetická krize se neustále zvyšuje, a ten problém se stupňuje, akceleruje, hrozí to a budeme o tom ještě dneska určitě mluvit, zavírání firem v České republice, odchodem firem z České republiky, zvyšováním nezaměstnanosti do budoucna, a ta budoucnost nevypadá vůbec dobře, a já jsem přesvědčen, že když mluvíme o rozpočtu, tak hned po ministru financí by tady druhou hlavní roli měl hrát ministr průmyslu a obchodu pan ministr Síkela, na kterého budeme mít určitě, a já také, budeme mít otázky, protože spousta otázek zůstala nezodpovězena, píší nám majitelé firem, píší nám manažeři firem, a je to prostě velký problém.

Já bych se chtěl ale u dnešního třetího čtení rozpočtu věnovat hlavně makroekonomickým otázkám. Když bylo před koncem volebního období, minulého volebního období, tak tato vláda, která teď vládne, říkala, že jsou ekonomicky připraveni, že budou vládou ekonomicky a rozpočtově odpovědnou, že budou snižovat schodky, a já jsem přesvědčen, že i minulá vláda dělala zbytečně velké schodky. Konec konců, a rozhodně ji neobhajuji, vláda Andreje Babiše, konec konců o tom mluvila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale co se nestalo, tato vláda se chová úplně stejně. A myslím si, že se nedá vymluvit jenom na energetickou krizi, protože u minulé vlády to byla covidová krize, takže každý má nějaký důvod k tomu, aby se choval rozpočtově neodpovědně. Ale musíme se podívat na to, co to v budoucnu pro Českou republiku bude znamenat.

Dnes budeme schvalovat schodek státního rozpočtu 375 miliard korun. Konec konců můžu říct už teď za hnutí SPD, že my pro tak obrovský schodek nebudeme hlasovat. Co to tedy znamená do budoucnosti, tyto obrovské schodky? Bohužel tady není vidět na konec, že by na konci bylo nějaké světlo v tunelu, že by se ty schodky začaly snižovat, nedej bože že bychom, a to bychom velmi rádi, se dostali v nějakém střednědobém výhledu na černou nulu, nebo alespoň červenou nulu, nebo prostě někde kolem nuly.

Co se stane, když se to nestane, pane ministře? A bohužel ze střednědobých výhledů vidíme, že se to nestane. Tak za prvé, zvyšuje se, díky inflaci se zvyšuje úroková míra. Už neseženeme úvěry s takovou dluhovou službou, jako to bylo doposud. Tzn., bude se nám zvyšovat úroková míra a obsluha státního dluhu se zvýší z nějakých 40 miliard možná až na 100 miliard, a když budeme dělat stále větší dluhy, tak to samozřejmě v budoucnu může být i víc. To je jedna věc, před kterou tady varuji.