Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, ještě k tomu, co tady říkal pan ministr Stanjura. To já chápu, že na obraně je to možná nula, ale kdo nám tady bezprostředně chybí, je pan ministr Síkela, protože jsem přesvědčen, že energetická krize se neustále zvyšuje, a ten problém se stupňuje, akceleruje, hrozí to a budeme o tom ještě dneska určitě mluvit, zavírání firem v České republice, odchodem firem z České republiky, zvyšováním nezaměstnanosti do budoucna, a ta budoucnost nevypadá vůbec dobře, a já jsem přesvědčen, že když mluvíme o rozpočtu, tak hned po ministru financí by tady druhou hlavní roli měl hrát ministr průmyslu a obchodu pan ministr Síkela, na kterého budeme mít určitě, a já také, budeme mít otázky, protože spousta otázek zůstala nezodpovězena, píší nám majitelé firem, píší nám manažeři firem, a je to prostě velký problém.

Já bych se chtěl ale u dnešního třetího čtení rozpočtu věnovat hlavně makroekonomickým otázkám. Když bylo před koncem volebního období, minulého volebního období, tak tato vláda, která teď vládne, říkala, že jsou ekonomicky připraveni, že budou vládou ekonomicky a rozpočtově odpovědnou, že budou snižovat schodky, a já jsem přesvědčen, že i minulá vláda dělala zbytečně velké schodky. Konec konců, a rozhodně ji neobhajuji, vláda Andreje Babiše, konec konců o tom mluvila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale co se nestalo, tato vláda se chová úplně stejně. A myslím si, že se nedá vymluvit jenom na energetickou krizi, protože u minulé vlády to byla covidová krize, takže každý má nějaký důvod k tomu, aby se choval rozpočtově neodpovědně. Ale musíme se podívat na to, co to v budoucnu pro Českou republiku bude znamenat.

Dnes budeme schvalovat schodek státního rozpočtu 375 miliard korun. Konec konců můžu říct už teď za hnutí SPD, že my pro tak obrovský schodek nebudeme hlasovat. Co to tedy znamená do budoucnosti, tyto obrovské schodky? Bohužel tady není vidět na konec, že by na konci bylo nějaké světlo v tunelu, že by se ty schodky začaly snižovat, nedej bože že bychom, a to bychom velmi rádi, se dostali v nějakém střednědobém výhledu na černou nulu, nebo alespoň červenou nulu, nebo prostě někde kolem nuly.

Co se stane, když se to nestane, pane ministře? A bohužel ze střednědobých výhledů vidíme, že se to nestane. Tak za prvé, zvyšuje se, díky inflaci se zvyšuje úroková míra. Už neseženeme úvěry s takovou dluhovou službou, jako to bylo doposud. Tzn., bude se nám zvyšovat úroková míra a obsluha státního dluhu se zvýší z nějakých 40 miliard možná až na 100 miliard, a když budeme dělat stále větší dluhy, tak to samozřejmě v budoucnu může být i víc. To je jedna věc, před kterou tady varuji.

Co se týče energií, velký problém. Zatímco my jsme v České republice, nebo tato vláda Petra Fialy zastropovala ceny zemního plynu pro domácnosti a malé firmy na úrovni tři koruny za jednu kilowatthodinu, Německo plánuje dle návrhu své expertní komise zastropování ceny zemního plynu v přepočtu za 1,7 korun za kilowatthodinu. Vidíte, a teď bych tady potřeboval pana ministra Síkelu, abychom mohli vést spolu diskuzi, která by byla diskuzí argumentů, a my bychom samozřejmě od něj chtěli znát odpovědi.

V praxi se tak potvrzuje, že názor SPD, že zastropování cen energií vládou Petra Fialy je absolutně nedostatečné. Navíc německá vláda na rozdíl od české vlády plánuje zastropovat ceny plynu všem odběratelům, včetně velkých průmyslových firem, zatímco u nás firmy kvůli nečinnosti vlády krachují. Ano, mně se z Olomouckého kraje ozývá spousta firem a říkají, dostali jsme faktury za energie a zavíráme. Zavíráme, protože prostě nemáme na to, abychom je zaplatili. Propouštíme zaměstnance a zavíráme firmy, zavíráme krám, protože musíme počkat, než se to všechno přežene. A já se tady ptám, pane ministře Síkelo nebo pane ministře Stanjuro, kdy se to tedy všechno přežene? Odpovězte ne mě, ale jim, těm firmám, které zavírají a které propouštějí ty lidi.

My jsme navrhovali při projednávání změny energetického zákona ve Sněmovně zastropování ceny plynu na úrovni jedné koruny za kilowatthodinu i to, aby se to týkalo naprosto všech odběratelů plynu v České republice. To však vládní koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN odmítli. Ostatní evropské státy nespoléhají na řešení ze strany Evropské unie a přijímají si vlastní opatření. Říkáme to tady od začátku. Žádné eurounijní řešení existovat nebude. Jedině to, že nemohou vybírat daně, takže by chtěli vybírat poplatky do společného eurounijního rozpočtu, které potom mohou použít na cokoliv. Nejenom na energetickou krizi, ale na válku na Ukrajině anebo to mohou použít také na ekonomickou stabilizaci jihoevropských států, jako je Itálie, Řecko, Španělsko a podobně. Prostě to, co bude nejvíc tlačit, tak na to se ty finance použijí.

Takže abych pokračoval, ty státy si přijímají vlastní opatření. Například německý kancléř Scholz koncem září oznámil vytvoření zvláštního hospodářského fondu o objemu 200 miliard euro na podporu kroků, které mají zachránit německé občany i průmyslové podniky ohrožené vysokými cenami energií. Pokud tato podpora velkých firem v Německu projde, stanou se naše firmy naprosto nekonkurenceschopné a jejich výrobky s těmito cenami energií prostě nemohou na tom trhu konkurovat. A co to znamená?Že ty české firmy to zničí. Buď odejdou někam do světa za levnějšími energiemi, anebo je to zničí. Pro nás je oboje dvoje špatně, protože tady nebudou platit daně, tady nebudou zaměstnávat lidi, budou to ztráty, jak ve státním rozpočtu, tak na sociálním a zdravotním pojištění. A ten stát, když ti lidé nebudou zaměstnaní, to vlastně bude muset znovu vydat na sociálních dávkách a na dávkách na podporu v nezaměstnanosti. Takže to jsou všecko dopady na nezaměstnanost i státní rozpočet, a to je pro nás samozřejmě nepřijatelné.

A co se stane? Zvýší se nezaměstnanost a bude se zvyšovat nezaměstnanost, když ty firmy budou zavírat, a bude to opravdu velký problém. Já si myslím, že to, co se děje, znamená velký problém, a to nazývám velmi diplomaticky a podle mě, co se týče státního rozpočtu, tak je čas na velkou inventuru jak výdajové části, tak i příjmové části. Je čas na rekonstrukci státního rozpočtu. Podle mě se do něho vždycky jenom doplňují nějaká čísla. Od roku 1989 nebo od roku 1990 se do něho doplňují čísla a jsou tam věci, které už jsou 30 let staré a možná už by v těch rozpočtech ani nemusely být.

A závěrem - já dnes budu mluvit velmi krátce - musím říct, že to není žádná příjemná budoucnost, kterou vidíme v tom hospodářském, průmyslovém, zemědělském komplexu. To znamená, ty firmy se dostávají do obrovských problémů, ale nevidíme to také z hlediska státního rozpočtu, protože, co je výsledkem té energetické krize a výsledkem liberální demokracie? Choďte do práce. Pokud vám nebudou stačit peníze na energie, nebojte se a choďte si pro sociální dávky. Firmy, požádejte si o dotace na energetickou krizi. To znamená, že všichni budeme pracovat, budeme kromě toho závislí na sociálních dávkách, firmy budou závislé na dotacích a státní rozpočet to během pár let úplně vyčerpá. To znamená, že dojde k sociálně ekonomické krizi, k sociálně ekonomickému pnutí a já jsem přesvědčen, že to určitě naruší - proč říkám sociálně ekonomickému? Protože nevím, kde ta vláda, možná ta příští, možná tato vláda na konci tohoto volebního období, bude hledat finanční prostředky například na důchody a na jiné mandatorní výdaje.

Takže obávám se budoucnosti a z tohoto důvodu hnutí SPD samozřejmě rozpočet s takovým schodkem nemůže podpořit. Děkuji vám za pozornost.