Děkuji, vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, budu stručný. Dne 13. 6. loňského roku, tedy před rokem a čtyřmi dny, předložil klub KSČM ústavní zákon o ochraně vody a za celý rok jsme se na něj nedostali. Máme to dnes jako součást bodu této schůze. Vzhledem k tomu, že je svolána podle § 51 odst. 4 zákona o jednacím řádu, nemůžeme dodržet skutečnou ústavní hierarchii, tzn. nejdříve projednat Ústavu, její znění, a potom podle toho i měnit zákony o vodách a ostatní, které s tím souvisejí. Ale je dobře, že se k tomu dostaneme. Stejně tak KDU-ČSL předložila návrh Ústavy, novely ústavního zákona a také je to téměř rok už, co to bylo.

Jsem přesvědčen, ač vláda přijala k oběma návrhům negativní stanovisko, že jsme za ten rok dospěli minimálně k tomu, jak by novela Ústavy měla vypadat, a jsem přesvědčen, že k tomu můžeme pomoci na této schůzi. Důležité bude po projednání prvních čtení všech návrhů zákonů, abychom našli časovou hierarchii. To znamená, že nejdříve přijmeme novelu Ústavy, abychom věděli, jaký bude ústavní rámec. Podle toho budeme muset prodloužit lhůty k projednání ve druhém čtení u ostatních zákonů tak, abychom teprve z ústavního rámce vycházeli pro přijetí konkrétního textu zákona, ať už jde o vládní návrh zákona o vodách, který je tady jako první, nebo od ostatních kolegů, ať už od klubu STAN, nebo od dalších.

Jsem přesvědčen o tom, že jednání má smysl. Má smysl právě proto, že je i naší odpovědností, abychom v ochraně naší vody v České republice pokročili dál. Jsme na evropském rozvodí, všechna voda od nás odtéká do tří různých moří a my musíme jak pro své vlastní potřeby, tak ale i s ohledem na naše sousedy hospodařit s vodou tak, aby zůstala nám, dalším generacím, ale i našim sousedům. Je to naše odpovědnost a jsem rád, že se k tomu dostáváme.

Děkuji vám.