Dámy a pánové, já budu obhajovat smlouvu a splavnění Labe.

Svoji část profesního života jsem věnoval tomu, že jsem na Labi pracoval od funkce lodníka, přes kormidelníka až po kapitána a přístavního kormidelníka v Hamburku. O čem tady vlastně mluvíme? Já se nebudu politicky zabývat tím, proč TOPka usilovně bojuje proti tomu. Není to věcné, je to osobní, věc náměstka pana Tesaře, který má spor s jedním rejdařem, ale to tady nebudu rozebírat, protože byste se všichni smáli. K Pirátům se vyjadřovat nebudu, nevím, jestli tomu rozumějí, o čem tady mluvili. A řeknu vám pár věcí.

Podívejte se, na Labi je vybudováno v České republice 21 plavebních komor. Spád řeky Labe od Pardubic do Střekova jsou 4 až 5 promile. Spád ze Střekova na státní hranici je 20 promile, to znamená, řeka je tam úplně jiná a morfologie dna je kamenitá. Čili nám nezbývá nic jiného, než v nějakém budoucnu vybudovat vodní stupeň v Děčíně tak, aby to vyhovovalo tomu.

Co přepravujeme po Labi? O čem tady mluvíme? Jestli to Česká republika potřebuje, či nepotřebuje. Tak podívejte se, jsou to sypané substráty. Především se výrazně změnilo moc (mnoho?) zboží, které jde přes řeku. Jsou to sypané substráty do zemědělství - my dovážíme tisíce tun sójových šrotů, bez kterých se neobejdeme, naše zemědělství se bez tisíců tun sójových šrotů z Argentiny, které se nakládají v Hamburku v Rethe, neobejdeme. A buď je sem přivezeme za nějakou přijatelnou cenu, to znamená, loď veze v průměru 350, 400 tun, jeden centimetr znamená 4,5 tuny. Na té lodi je jeden motor nebo dva a v zásadě v této chvíli dva lidé. Takže efektivita toho, když sem plave loď, která veze 400 tun, má dva lidi, jeden motor, takže její ekonomický i ekologický význam je výrazný, než když sem jede 40 kamionů, než jedna loď.

Co dovážíme do České republiky? Dovážíme sypané substráty pro zemědělce v řádech tisíců tun a vyvážíme tisíce tun zemědělských produktů, jako jsou ječmeny a tyto suroviny. Dovážíme chemické substráty, dovážíme apatit, bez kterého se náš chemický průmysl téměř neobejde, a vyvážíme hnojiva. Vyvážíme je a teď ta cena vývozu se vždycky promítá do ceny práce a konkurenceschopnosti. Ve chvíli, kdy nebudeme mít řeku Labe tak, jak ji 30 let téměř nemáme - přátelé, když byl listopad 1989 a byl jsem přístavním kormidelníkem v Děčíně, těšil jsem se na to, jak se bude rozvíjet Československá plavba labsko-oderská, podnik, který existoval 100 let.

A pravicoví komsomolci udělali to, že ten podnik už neexistuje. Měli jsme přes tisíc lodí říčních. Měli jsme přístavy v Hamburku, v Magdeburgu, v Braunschweigu, jezdili jsme po celé Evropě. Dneska Československá plavba labsko-oderská nebo labská neexistuje. Komsomolci, kteří říkají, že všechno vyřeší trh, vyřešili to, že jsme v rukou autodopravy a přetížené železniční dopravy, kdy koncový spotřebitel, to znamená, chemický průmysl, zemědělci, metalurgie a investiční celky - od nás se vyváží významné investiční celky, zejména přístav Mělník je připraven na to a je to takový přístav pro velké celky - tak prostě nemůže nasmlouvat spedice, že to přivezeme v červenci až v září. My nevíme, jestli voda bude nebo nebude.

Sešel se tehdejší pan premiér Nečas s paní Merkelovou a podepsali memorandum o budování řeky Labe. V tom memorandu byla i tato smlouva o Labi, kterou tady brzdí TOP 09 už úspěšně několik let, protože, jak jsem říkal, ty osobní důvody - a nechtěl bych vám je tady povídat, protože to byste se smáli, o co tady jde, ale nechám si to pro sebe - byly hrozné. Takže já vám chci říci, že děkuju všem, kteří zvednete ruku pro tu smlouvu, protože zvedáte ruku pro Českou republiku.

Děkuju vám.