Děkuji, vážený pane předsedo, za milé přivítání. Vážené paní senátorky, páni senátoři, ctěný senáte,

já jsem opravdu velmi ráda, že vám mohu jako hlavní předkladatelka za skupinu poslanců Jana Chvojku, Kateřinu Valachovou, Romana Sklenáka, Romana Onderku a další předložit novelu zákona o nemocenském pojištění. Po předložení tohoto návrhu zákona Poslanecké sněmovně, někdy v prosinci roku 2019, je tento návrh na konci svého legislativního procesu. A já vás tedy mohu požádat o jeho schválení za všechny rodiny, které potkalo to neštěstí, že jim někdo z jejich blízkých vážně onemocněl. O podporu pak žádám také i za tatínky nově narozených dětí. Naše poslanecká novela dělá to, co poslanecký návrh dělat má. Upravuje podle potřeb praxe stávající zákon. Zákon o ošetřovném platí již dlouho. Úprava dlouhodobého ošetřovného se datuje od roku 2017. A praxe ukázala, že je potřeba odstranit některé administrativní překážky a upravit některá ustanovení těch institutů ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, aby měl podporu každý, kdo se chce doma postarat o svého těžce nemocného nebo smrtelně nemocného doma dochovat.

A nyní tedy konkrétně k tomu, co novela upravuje a co vám předkládám k rozhodnutí. Tato novela upravuje tři instituty. Zaprvé ošetřovné, zadruhé dlouhodobé ošetřovné a zatřetí tu otcovskou dovolenou. Všechny tyto instituty jsou obsaženy v zákoně o nemocenském pojištění. U ošetřovného návrh rozšiřuje okruh osob, u nichž se nevyžaduje společné soužití v domácnosti, o blízké příbuzné. Připomínám, že dnes musí ten, kdo si žádá o ošetřovné, žít v jedné domácnosti. Je to překážka jak pro pracující prarodiče, kteří by se mohli starat o své vnoučata, nebo také překážka pro dospělé děti, které chtějí ošetřovat své rodiče. A, jak jistě víme ze zkušenosti všichni, není dnes pravidlem, že by dospělé děti žily ve společné domácnosti se svými rodiči, naopak.

Odhaduje se, že toto ustanovení se dotýká 120 tisíc nových případů ročně. Dopady tedy vyčíslilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na přibližně 440 milionů korun. Snížení pojistného odhaduje na 605 milionů korun. Toto je asi nejvýznamnější principiální změna předkládaného návrhu. Dále se navrhuje nebo navrhujeme úpravu u dlouhodobého ošetřovného. Tam navrhujeme zkrácení podmínky doby hospitalizace ze 7 na 4 kalendářní dny. Průměrná délka hospitalizace dnes je zhruba 3 dny. Ten návrh je 4 včetně dne propouštění a dne nástupu do nemocnice. Jako zase všichni víme, že i úrazy, nemoci, které vyžadují kratší hospitalizaci, mohou být natolik vážné, že člověk ale potřebuje ještě dál dlouhodobou péči doma.

Předpoklad nárůstu žadatelů zde je zhruba 30 %. Náklady se uvažují 34 milionů korun. Dále se zavádí návrhem možnost požádat o dlouhodobé ošetřovné až do 8 dnů po skončení hospitalizace. V téhle chvíli to je tak, že musíte žádat a lékař musí potvrdit váš požadavek na přiznání dlouhodobého ošetřovného v den, kdy ten pacient opouští nemocnici. Zase ve chvíli, kdy máte plné ruce s tím postarat se o pacienta, tak to není úplně šikovné. Navíc ta rodina si potřebuje věci uspořádat. Neví, jestli tu péči zvládne, nebo nezvládne, proto se tam navrhuje těch 8 dní. A 8 dní proto, aby tam bylo ještě za víkendem jeden pracovní den.