„Od samého počátku platnosti zákona upozorňujeme, že pro blížící se komunální volby bude řada lidí zvažovat, zda kandidovat. Na menších obcích může být problém vůbec kandidátní listinu sestavit, což je ostatně mnohdy komplikované již nyní. Pokud urychleně zákon nezměníme, přijdeme v komunální politice o lidi, kteří jsou vzhledem ke své profesní zkušenosti velkým přínosem pro fungování obce,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Zastupitelstvo Pardubického kraje se v prosinci loňského roku připojilo k prohlášení na změnu zákona, které inicioval Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko. Signatářem petice byl také sám hejtman Martin Netolický.

„Do této problematiky jsem se aktivně zapojil proto, že z mého pohledu musí být kraje partnerem pro města a obce. Seznámil jsem se s jednotlivými novelami a pojem transparentnost se nemůže rovnat šikaně, protože nyní zacházíme do osobních práv jednotlivců, kteří se účastní veřejného života. Novela se navíc týká i práv třetích osob, což z mého pohledu není normální. Objevilo se také takzvané bonzácké tlačítko, což je jakýsi odkaz na anonymní podnět. Ptal jsem se úředníků Ministerstva spravedlnosti ČR na to, kde je tento podnět stanoven v zákoně. Dostal jsem extenzivní výklad, se kterým jako právník nemohu souhlasit,“ uvedl na tiskové konferenci hejtman Martin Netolický.

Té byl kromě hejtmana, europoslance Stanislava Polčáka a poslankyně Věry Kovářové přítomen také starosta Dolní Čermné a předseda Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko Petr Helekal. „Naším cílem rozhodně není boj proti transparentnosti, ale chceme upozornit na dopady zákona na samosprávy ve vztahu ke komunálním volbám. Naši výzvu podepsalo již přes 2500 obcí a měst a v pondělí je předáme Andreji Babišovi za přítomnosti zástupců Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Asociace krajů ČR. Doufám, že zákonodárci uchopí tuto problematiku zdravým selským rozumem. Již dnes máme informace, že rezignovaly desítky starostů, místostarostů a radních. Řada z nich setrvá ve své funkci ze slušnosti, ale příště již kandidovat nebudou. Osobně jsem měl vždy problém sestavit kandidátní listinu, protože na malých obcích není mnoho lidí, kteří chtějí pracovat pro obec a mají zkušenosti například ze soukromého sektoru. Pokud kandidátní listinu v Dolní Čermné nesestavím já, tak zřejmě nevznikne vůbec. V naší pětičlenné radě rezignoval jeden radní, který pracuje jako vyšší bankovní úředník a nesmí na základě své pracovní smlouvy zveřejňovat své příjmy třetím osobám. Další radní, manažer firmy, která zaměstnává 1800 lidí, oznámil rezignaci, ale nakonec ji vzhledem k našim aktivitám stáhl,“ uvedl starosta Dolní Čermné Petr Helekal.

SMS ČR dlouhodobě kritizuje především to, že zákon ukládá povinnost zveřejňovat veškerý majetek všem komunálním politikům včetně těch neuvolněných, a dále skutečnost, že přehled majetku komunálních politiků je veřejně dostupný na internetu a přístup do něj je anonymní, tedy že do něj může nahlížet kdokoliv, aniž uvede jakékoliv údaje o sobě či důvod svého zájmu.

Problémy současného zákona částečně řeší dvě novely, které míří do 1. čtení. Poslanci KDU-ČSL vyjímají z povinnosti podávat prohlášení podle zákona o střetu zájmů místostarosty, radní a další veřejné funkcionáře. Poslanecká novela STAN umožňuje prohlížení podaných oznámení o majetku jen vůči individuální žádosti toho, kdo hodlá do daného oznámení nahlížet. „Přestože ani tyto novely neřeší všechny problematické aspekty zákona o střetu zájmů, mohou významně přispět ke zmírnění jeho dopadů na komunální sféru a mají naši plnou podporu,“ říká Stanislav Polčák.

Hrozící nedostatek komunálních politiků potvrzuje průzkum

SMS ČR provedlo vlastní průzkum mezi více než 500 respondenty, v němž zjišťovala dopady zákona na ochotu lidí angažovat se v komunální politice. Polovina respondentů zvažuje, že již nebude kandidovat, a zákon o střetu zájmů uvádí jako hlavní důvod či jeden z důvodů.

„Již od podzimu registrujeme, že komunální zastupitelé a radní kvůli zákonu rezignují na své pozice. V obci Knínice na Vysočině rezignoval v září starosta i místostarosta, nikdo z dalších zastupitelů není ochoten tyto funkce vykonávat a obec již od podzimu marně naléhá na krajský úřad a ministerstvo vnitra a spravedlnosti, aby situaci řešily. Předpokládám, že toto nebude ojedinělý případ,“ dodává Stanislav Polčák.