Vážený pane ministře, dámy a pánové.

No, já bych chtěl taky reagovat na pana poslance Letochu, vaším prostřednictvím. Já nejsem člen bezpečnostního výboru. On každý poslanec v podstatě, který tady ve Sněmovně ctěné sedí, tak má právo se vyjadřovat, byť tedy není v těch gesčních výborech, a měl by dostat příležitost, navíc mezi prvním a druhým čtením se jaksi můžou vyjevovat nové skutečnosti, které opravňují k tomu, aby ten člověk vystoupil, byť třeba v tom prvním čtení neměl ten správný podnět, ale do druhého čtení už třeba nějaký podnět získal.

Já jsem o tom tady mimochodem mluvil. Já jsem byl relativně nedávno na podvýboru pro IT a problematiku Úřadu práce, byli jsme tam celý tým z toho podvýboru, a generální ředitel Úřadu práce pan Daniel Kryštof nám tam tehdy oznámil veřejně, a je to i v zápise, že humanitární dávka je nejvíce zneužívanou dávkou ze všech dávek, které se v České republice vyplácejí. Řekl to přímo on. A že se tím tedy ten úřad trápí.

Já jsem zrovna tady s tímhle tím chtěl vystoupit, už se ke slovu nedostanu, protože to snad ani nemá smysl, já se teda asi přihlásím, byť se na mě nedostane, chtěl jsem zrovna třeba toto probrat, chtěl jsem slyšet názor vládních činitelů, možná ideálně pana ministra Jurečky, jak se k tomu vyjádří a co tady s tímhle tím chce dělat. Ale bohužel se ke s slovu už nedostanu. A to je zrovna jeden z možných příkladů, které tady mohou zaznít, proč by ta rozprava neměla být omezována.

Děkuji.