V prvé řadě je třeba zdůraznit, že Jiří Paroubek zcela vybočuje z řady všech bývalých vrcholných ústavních činitelů. Všichni, snad kromě Miloše (premiéra) Zemana, Václava Havla či Václava (prezidenta) Klause, opustili své funkce pod neúnosným mediálním tlakem (Gross, Špidla), po vyslovení nedůvěry (Topolánek), nebo pod přímým vlivem policejního vyšetřování (Nečas). Paroubek je také jediným (!) šéfem politické strany, který rezignoval na předsednický post sám, paradoxně po vyhraných volbách. Všichni ostatní byli odvoláni, odstaveni, vyhozeni, zrazeni.

Jiří Paroubek je zdaleka nejúspěšnějším premiérem novodobé české historie. To není oslavná tiráda, to je realita, snadno doložitelná čísly vyjadřujícími zejména ekonomický růst, míru nezaměstnanosti, výši sociálních dávek a sumy přišedších evropských dotací za (přitom nikterak dlouhé!) období jeho vlády. V sousedních zemích bývalí premiéři či prezidenti jsou plnohodnotnou součástí politického života, přestože třeba již ve funkcích nejsou. Vyjadřují se pravidelně k politickým, ekonomických či jiným otázkám v médiích, která si pokládají za čest, pokud se role komentátora politického dění zhostí právě třeba bývalý předseda vlády.

Ne tak u nás. Stále trpíme nějakým paroubkovským komplexem. U deníku Právo se už ničemu nedivím, tam má zřejmě komplex sám šéfredaktor, u „babišovských“ tiskovin touhu po prezentaci názorů Jiřího Paroubka snad ani nečekám (čest výjimkám), což dokazuje, že JP určitě není nijak marginální element, je-li jej třeba sabotovat dokonce z příkazu velkého Babiše.

Samostatnou kapitolou je Česká televize. Ze všech stran kritizována za selektivní účast politických subjektů v minulých předvolebních časech si nedala pokoj ani před letošními evropskými volbami. Opět na základě nějakého čarodějného průzkumu Jiřího Paroubka z předvolebních televizních debat vyšachovala. Jasněže, víme proč. Jiří Paroubek je totiž z lídrů všech kandidujících stran nejvýraznější osobnost, nadto jediný bývalý premiér. Nepochybně by mu debaty, v nichž by z ostatních udělal žáčky třetí obecné, přinesly předvolební body. A to přece nemůžeme potřebovat. To raději vytvoříme uměle kult Pirátů, Strany zdravého rozumu Petra Hanniga a snad i reinkarnovaných Věcí veřejných či dalších obskurních seskupení, u nichž opravdu, ale opravdu nemohu uvěřit, že v průzkumu objednaném televizí, získaly víc, než LEV21 s bývalým českým premiérem v čele, která atakuje v jiném průzkumu hranici pěti procent preferencí. Že České televizi vyšel Radek John s vyšší mírou volební potencionality než Jiří Paroubek, je blbost přímo astronomická! Až si ČT uvědomí, že je veřejnoprávní institucí plnící veřejnou službu, což s sebou nese povinnost představit v předvolebních diskuzích všechny kandidující subjekty, budu ale už asi pod drnem.

Vyvrátím ještě jeden dosti frekventovaný obyčej – Paroubkova strana LEV 21 je tzv. malá strana, o níž netřeba informovat. Je přitom početnější než vládní ANO, o Okamurovcích nemluvě - z hlediska Úsvitu jsou početnější snad všichni. LEV 21 je nepochybně největší z neparlamentních stran a dokonce větší než dvě strany parlamentní. Nemusí trpět a taky netrpí komplexem méněcennosti, i přes všechny ústrky, jichž se jí dostává!

Jiří Paroubek se vrací, to nikdo nemůže popřít. Je pro mne osobně potěšitelné, že dávno a dávno vyčpěla ona uměle vytvořená (a jistě štědře zaplacená) averze vůči jeho osobě. Na setkáních s lidmi v rámci předvolebních mítinků i při jiných příležitostech s radostí zjišťuji, jak je JP lidmi upřímně, spontánně a hlavně kladně přijímán. Lidé nejsou hloupí, říkám si, samozřejmě prohlédli snahu oněch Langrů a spol. o naprostou negaci a znemožnění Jiřího Paroubka či přímo nenávist k němu. A to přitom jediný JP z vrcholných lídrů není a nebyl spojen se žádným skandálem a přes veškerou snahu nelze na něj najít nic, co by jej diskreditovalo.

Chápu, že to všechny jeho soupeře dosti znervózňuje. Antiparoubkovská kampaň už nezabírá, naopak, až na dříve jmenovaná média je patrný i vzrůstající zájem médií o jeho osobu. Ta objednaná a zapšklá budou ovšem do omrzení opakovat lživé mantry o Czechteku, vraždě Kočky, Restauracích a jídelnách a dalších pitomostech.

Zbytečně. Poptávka po vzdělaných a zkušených osobnostech je velká. Tomu nikdo nezabrání, ať se snaží sebevíc. Zvlášť ve stavu nouze.