Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já samozřejmě jako právní laik tady poslouchám ty různé výklady a vždycky mně z toho vyjde to, čemu tady Patrik říká dvojí metr a já tomu říkám dvojí kilometr. 

Tak jenom tak na osvěžení, samozřejmě jsem také zaregistroval, že čtyři pirátští poslanci vytvořili poslanecký klub. Je nám jasné, co jsme tady dlouho, že existence toho klubu je významná pro tu stranu v podstatě existenciálně, má právo na finanční podporu z rozpočtu Sněmovny, tedy ze státních peněz, to aby voliči věděli, proč je to tak důležité. Je to vlastně další zdroj faktického financování té strany. Už jsem tady zaslechl ty citace, poslouchám je tady (Nesrozumitelné.) zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to je zákon, má dvě minimální hranice počtu poslanců pro vznik klubu. Původně to bylo 10.

A jenom takové historické expozé: Novelou § 77 odstavce 5 toho jednacího řádu v roce 2006 byla doplněna speciální možnost na začátku volebního období ustavit i klub s nejméně třemi poslanci, ovšem jen za samostatně kandidující stranu ve volbách. Jestli si pamětníci vzpomenou, tehdy to prosadila Strana zelených, samozřejmě s pomocí tehdy ODS i lidovců, jinak by to nešlo, aby vůbec nějaký poslanecký klub měla, protože tehdy bylo zvoleno pouhých šest poslanců Strany zelených. Takže tam byla nutná ta novela. Vyšlo se jim vstříc, zaplatili to samozřejmě daňoví poplatníci. A při vší kritice tehdejšího postupu nutno uznat, že v tehdejších volbách v roce 2006 Strana zelených kandidovala jako samostatný subjekt. Proto byl při změně jednacího řádu položen důraz na to, že zákon zde výslovně uvedl slovo samostatně kandidující politické strany. Čili jsem logicky pro to, aby z této snížené hranice nemohly profitovat různé nevolitelné ministraničky, které by se schovaly do nějakých koalic.

A tady máme ten kámen úrazu. Piráti totiž v říjnových volbách nekandidovali samostatně, ale v rámci koalice se STANem. A teď je to jako... Když nám to vyhovuje, tak se na ten jednací řád odkážeme, a když nám to nevyhovuje, tak jako by nebyl. Je věcí Pirátů, že zvolili koalici, ale podle mě na to doplatili. Nejenom podle mě, ale asi to vidíme všichni. Jedním z důsledků kandidování v koalici je, že tedy buď ustaví zvolení poslanci společný koaliční klub, nebo mohou ustavit ty kluby zvlášť, ale musí jich být deset. Snížená hranice minimálního počtu poslanců se jich netýká, protože nekandidovali jako samostatná strana. No a z toho pak už plynou jenom ty důsledky. To je samozřejmě pro právníky, že existence poskytování takových finančních příspěvků takovému klubu je asi trošku mimo zákon. Je to taková malá domů. A teď je otázka, jak s tím dál, protože ten stav, ten nejasný, právní jako nějak trvá. Já, pokud vím, mě tedy učili, že výklad zákona je oprávněn provádět pouze soud. Že tady má legislativní odbor nějaké stanovisko, já ze zkušenosti vím, že dva právníci, tři názory a tučná faktura. Ale když už se tedy bavíme o tom zákoně, musíme se k tomu nějak postavit a voličům to vysvětlovat. A jde o zdravý lidský rozum. Protože je opravdu absurdní, když čtyři zvolení poslanci si nárokují placeného předsedu, místopředsedu klubu, místopředsedu Sněmovny, ministry. To prostě... touto optikou... kdyby se to vzalo do důsledků, tak jeden místopředseda by musel připadnout na čtyři poslance, a to bychom jich museli mít - jestli dobře počítám - padesát, těch místopředsedů. Já bych rád, kdyby z toho vzešlo nějaké stanovisko nebo bylo dáno, vzešel nějaký názor, který je opravdu relevantní. Ale znovu říkám, že asi oprávněn k tomu je pouze soud. Takže nevím, jak to bude do budoucna dál vypadat, budu samozřejmě se zájmem pozorovat. Ale myslím si, že je to trošku střelba do vlastní nohy. A budu velmi pečlivě sledovat, jak z tohoto problému, do kterého se sami chytili, jak z toho vybruslíte. Děkuji za slovo. (Potlesk přítomných poslanců.)