Děkuji za slovo. Přeji vám dobrý den, vážené dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřila k výroční zprávě o činnosti veřejného ochránce práv. Jistě se všichni shodneme, že tento úřad musí být místem maximální profesionality a nestrannosti, protože často bývá místem posledního dovolání našich občanů proti porušování jejich práv. Práce ombudsmana je v mnoha případech záslužná. Většina podnětů, které jim přichází, je z oblasti sociální, to znamená stížnosti na špatně vypočtené důchody nebo dávky pro lidi se zdravotním postižením, ochrany dětí a další a další. Je ale velmi důležité, kdo je zvolen do čela jeho vedení. Za minulého vedení Anny Šabatové bohužel podle mě úřad neplnil řádně svoji úlohu, o čemž svědčí i klesající důvěra občanů. Spíše jsme tak mohli nabýt dojmu, že než o nestranný úřad se jednalo o velice angažovanou multikulturní neziskovku, která hájila především nepřizpůsobivé lidí na úkor těch slušných. Aspoň tak to vypadalo. A s tím mělo naše hnutí SPD problém. Stačí si připomenout některé její počiny.

Začnu třeba šátkovou kauzou. V roce 2013 tvrdě vystoupila proti ředitelce Střední zdravotnické školy na Praze 10, která zakázala studentce somálského původu v souladu se školním řádem nosit do školy hidžáb. Tento velmi mediálně sledovaný případ nakonec skončil u soudu. Přitom na počátku vůbec nešlo o šátky. Dívka měla dle školského zákona předložit doklad o pobytu na území ČR, který neposkytla, a místo toho podala stížnost úřadu ombudsmanky, patrně s pomocí nějaké neziskovky. Naštěstí soud po určitém čase vyslovil osvobozující verdikt pro žalovanou ředitelku zdravotnické školy, do té doby bezúhonnou a skvělou pedagožku, která si díky tlaku kolem této kauzy málem poškodila zdraví. To, co musela absolvovat, nepochopí asi nikdo, kdo si něčím podobným neprošel. Tato kauza byla prý pro paní Šabatovou dle jejích slov nejobtížnější. Tak si řekněme, jaká asi musela být pro paní ředitelku. Ono vláčet paní ředitelku Kohoutovou po soudech a udělat jí na dlouhé měsíce ze života peklo, do chtělo fakt velkou porci píle a odříkání. Bohužel případ ještě není zdaleka u konce, neboť Nejvyšší soud osvobozující rozsudek zrušil a případ vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Takže paní ředitelku pravděpodobně čeká další podobný kolotoč, aby hájila svou školu, osvobozenou, oproštěnou od náboženství.

Tak zatímco práva cizích státních příslušníků byla pro paní Šabatovou hájena do roztrhání těla, tak na práva našich občanů dost často zapomínala nebo postup proti nim obhajovala. To dosvědčuje zejména kauza bratrů Michalákových, kde se postavila za norské úřady s prohlášením, že důvěřuje norskému systému zastoupenému Barnevernetem. Ten byl přitom několikrát kritizován i orgány Evropské unie, když označil některá jeho rozhodnutí ve věci odebírání dětí za více než diskutabilní a v některých případech i protiprávní.