Dámy a pánové,

já bych vám chtěl nastínit ještě jeden pohled. Protože jedna varianta je, že budeme přes vládu a přes Evropskou komisi tlačit na ty podmínky tak, jak tady říkal pan hejtman Vondrák prostřednictvím předsedajícího, ale je nutné si uvědomit, že podnikatelé se nechají tlačit jenom do nějaké míry.

Já jsem samozřejmě zákazníkem ArcelorMittal a vím, že cenová jednání ArcelorMittalu jsou dělaná z centrály v Londýně, což vlastně potvrzuje to, co tady říkal pan kolega Vondrák prostřednictvím předsedajícího. Ale je nutné si uvědomit, že ty čtyři hutě, které by měl koupit Liberty House, za kterým stojí indický podnikatel Buchta, takže je to vlastně dohoda mezi dvěma indickými podnikateli, čímž je jasné, že tím se už něco ukazuje, tak je potřeba to vidět v rovině, že Piombino, Ostrava, Skopje a Galaty, které by on měl koupit, tak má přebytek kapacit a je jasné, že něco z těch čtyř zavře, protože ty kapacity vytíženy nejsou.

A spotřeba železa v té podobě, ve které je vyrábí ArcelorMittal dlouhodobě klesá v Evropě i na světě. A ten trend je nezastavitelný. Takže je jasné, že něco z těch čtyř zavře. Já bych viděl ještě, než jenom ten tlak kolik investic a kolik objemu a jakou zaměstnanost, tak bych viděl ještě druhou věc a to je spíš to tahové řešení, jaké jim vytvoříme podmínky pro to, aby oni vytvořili headquarter v Ostravě. A ve chvíli, kdy se vytvoří z toho nového holdingu Liberty House headquarter v Ostravě, tak je mnohem větší záruka, že Ostravu nezavřou.

Ale to je ten tahový směr a já se na to dívám empaticky, jako kdybych do toho byl vtažen já jako podnikatel. Takže vytvářet pouze tlak přes Evropskou komisi to nemusí být zcela vždy efektivní a jak říkám, ten tlak může být jenom do jisté míry.

Já bych navrhoval dvě řešení. To, co říkal tady pan hejtman Vondrák prostřednictvím předsedajícího a druhé řešení je, abychom jim nabídli vhodné podmínky tak, aby měli chuť tady zůstat.

Děkuji.