Před deseti lety jsme se stavěli proti našemu vstupu do EU nikoliv kvůli odmítání ekonomické integrace a spolupráce s Evropou, ale protože jsme předpokládali, že podmínky, za kterých do EU vstupujeme, se brzy změní v náš neprospěch. Očekávali jsme, že nedlouho po našem připojení k EU dojde ke zhoršení ekonomické situace země, zavedení cenzury (dnes eufemisticky zvané "politická korektnost") a útokům na tradiční hodnoty spojené s omezením osobní svobody. Naše předpovědi se naplnily.

Projekt EU není COOL reaguje na toto "utahování šroubů", které nám EU servíruje. Teď už bohužel nejde jen o to, že si tady cizí společnosti dělí naše národní bohatství, a že EU záměrně vysokými cenami elektřiny, pohonných hmot a vody ničí ekonomiku státu. Dnes jsme dospěli do další fáze. Jelikož je už naše ekonomika téměř plně v rukou západních "investorů", začala se EU zaměřovat na další aspekt v budování svého superstátu, na občany.

Aby bylo možné vytvořit evropský superstát, je nutné mít nástroje, které Bruselu umožní eliminovat odpor konkrétních lidí. A co pro nás tedy EU připravila?

Nástroj na rozbití základního článku fungující společnosti - rodiny. EU pod rouškou "ochrany práv dětí" vymyslela "juvenilní justici". Jedná se o zákony, které umožňují odebírat děti z fungujících rodin. Normy juvenilní justice označují rodiče za potenciálního pachatele, na kterého se uplatňuje "presumpce viny". Pokud někdo nabude dojmu, že Vaše vlastní dítě vychováváte v rozporu s nadiktovanou politickou a společenskou korektností nebo Vám bude chtít ze závisti uškodit, zmíní se o Vás na sociálním pracovišti a Váš potomek bude z rodiny odebrán. Samy děti budou ve škole vedeny k obezřetnosti a hlášení jakýchkoliv domácích konfliktů. Těžko uvěřitelné? Ano, bohužel a spousta lidí tomu neuvěří, dokud někdo z jejich blízkého okolí nebude touto mašinérií zasažen. Obracíme se na Vás s prosbou, abyste hledali na internetu heslo "juvenilní justice", v oficiálních cenzurovaných médiích se o ní mnoho nedozvíte.

Dobrou zprávou ovšem je, že pořád ještě nezrušili volby, pořád jsme to my všichni, kdo může rozhodnout, zda dáme Evropské unii palec dolů a zájmům českých obyvatel palec nahoru.