Tehdy jsem předpokládal mj. toto:

Urychlení rozkladu tradičních hodnot  západní společnosti, jehož motorem je Evropská unie.  Základní „výdobytky“ EU se totiž nyní s nebývalou rychlostí
a arogancí otáčí proti občanům jejích jednotlivých členských  národních států.

Demaskování pojmu „evropská solidarita“.

A také ano,  např. náš proklamovaný největší spojenec, Německo,  mj. začal
bez varování licencovat vývoz zdravotnického materiálu z evropských distribučních center, která se nachází na německém území. Kontejnery se zdravotnickým materiálem (zejména respirátory, roušky a dezinfekce), které projížděly přes Německo např. do ČR, do Rakouska či Švýcarska, Němci prostě zabavili.

Kde zůstala ona solidarita? Já to tuším, jen to nesmím napsat…

Navíc platí, že totéž se může kdykoli v budoucnu stát například v oblasti zásobování potravinami, na jejichž dovozu jsme závislí. Ve chvíli, kdy díky poklesu zemědělské výroby v souvislosti s epidemií či válkou dojde k omezení exportu potravin z vývozních zemí, ty dovozové, závislé, budou mít velký problém. Protože budou první, jejichž obyvatelé budou mít hlad.

Co to znamená pro nás, pro Českou republiku? Především poznání, že v rámci našeho členství  EU už dlouho cesta nevede dobrým směrem, že vždy budeme jenom těmi, kdo slouží oněm velkým hráčům jako odkladiště šrotu a odpadu
a jako zdroj levných pracovních sil a snadných zisků.

Co jsem ještě předpovídal?

Oživení nelegální migrace a souvisejících plánů EU. A nyní zde máme nový migrační pakt EU, jakési převlečené migrační kvóty. Dle čerstvého návrhu Evropské komise mají napříště členské státy, pokud odmítnou přidělené ilegální migranty přijmout rovnou, mít povinnost postarat se, logisticky i finančně, o jejich repatriaci do země původu. A pokud odmítnou i to, budou muset zaplatit do kasy EU tučné výpalné.

Je tedy již nad slunce jasnější, že tzv. volný pohyb osob po Evropě se náramně hodí všem, kteří ji chtějí rozvrátit a ovládnout. Dokud budeme členy Schengenského prostoru, jsme proti tomu bezbranní.

Další mé prognózy byly ekonomického charakteru. Odhad výrazného snížení výroby ve všech průmyslových odvětvích, pokles poptávky po nejrůznějších službách, zejména pak některých (cestovní ruch). Propad životní úrovně obyvatel.

Současně jsem tehdy v březnu psal, že ovšem existují subjekty, které na celé koronavirové krizi neskutečně vydělávají. Především jde  o nadnárodní korporace a banky, které vydělávají nejvíce tehdy, když je obyčejným lidem nejhůře
a kdy se musí zadlužovat.