Pověřený místopředseda Krajského soudu v Brně Aleš Flídr brání to, že na soudě rozvrh práce umožňoval, aby si předsedové soudních senátů vybírali své přísedící (Česká justice.cz 24. 5. 2016). Proč však Krajský soud v Brně změnil rozvrh práce pro rok 2016, když předchozí byl v pořádku? Protože nebyl. Umožňoval sestavení senátu netransparentním způsobem podle přání předsedy senátu či kohokoliv jiného. Netvrdím, že starý či nový předseda Krajského soudu v Brně zneužívali svou moc při sestavování senátů. Nemohu však tvrdit, že takovou možnost – sestavit si senát k obrazu svému – neměli předsedové senátu. Měli a to je špatné. Přísedící jsou demokratickým prvkem v soudnictví, jsou projevem suverenity lidu, ne suverenity soudců. Fakticita jejich podřízení soudcům je úděsná. Demokratický prvek v soudní moci je nutný. Možnou reakcí na ovládnutí přísedících soudci je jejich nahrazení porotami, které by si soudce nemohl vybírat.

Flídr je od 12. 5. 2015 pověřen výkonem moci místopředsedy soudu, aniž byl jmenován. Pověření mu nedal ten, kdo má právo jmenovat místopředsedu soudu, což je ministr spravedlnosti, ale jen ten, kdo má právo takového funkcionáře navrhnout – předseda soudu. Pověřit výkonem funkce může ten, kdo je oprávněn jmenovat do funkce, pokud zákon nestanoví jinak. Pověřit je dočasně možné, ale jen analogickým způsobem jako u jmenování. Jinak se mohou pověřením obcházet zákonné podmínky jmenování do funkce. Ovšem někdy dočasnost může trvat roky. Uvidíme, zda překoná i dočasnost pobytu sovětských vojsk u nás – 23 let.

Flídr hají svého kolegu soudce Aleše Novotného. Aleš Novotný se svými přísedícími odsoudil za pokus mnohonásobné vraždy člověka na 15,5 roku. Nadřízený soud stanovil, že nešlo o pokus vraždy, ale jen o ublížení na zdraví, a snížil trest na 6,5 roku. Rozdíl 9 let je značný. To, že je někdo nesprávně odsouzen za pokus vraždy, je hrozné. Soudce má velký plat, ale i velkou odpovědnost. Kdyby chybu udělal lékař, kolik let odnětí svobody by mu asi soudce Novotný vyměřil?

Že rozvrhy práce musí upravovat přidělení přísedících do soudních oddělení a senátů, uvádím již od roku 2014, kdy média neznala kauzu Zadeh, Vitásková a jiné. To, že soudci nereagují na výtku systémové chyby, je jejich problém. Stejně jako je problém vedení státního zastupitelství, že nereagovalo na svévolný výběr soudů pro přípravné řízení, o kterém publikuji již od roku 2007, a bohužel až v roce 2016 našel odvahu i Ústavní soud tuto zvůli označit za neústavní. Kdyby vedení státního zastupitelství netrpělo zneužívání moci, nemusel ve věci Ústavní soud jednat.

Je správné ukazovat na případy zneužívání moci, pokud se nechceme zítra probudit v totalitním státě. Někteří byli vystaveni i represím. Za aktivitu v procesu s Leopoldem Hilsnerem Tomáši Garrigue Masarykovi vyhrožovali a Hilsnerův obhájce Zdenek Auředníček raději trvale opustil území Čech i Moravy. Spisovatele Émile Zolu justice odsoudila za kritiku protiprávního odsouzení Alfreda Dreyfuse. Kdyby v této zemi advokáti ztratili svá práva, musí se bát všichni lidé před zneužíváním moci a to i moci soudní.

Je hezké, že se kolega zastává jiného kolegy soudce, ale právo a spravedlnosti je víc. Jestliže je za nejvážnější formu terorismu považován státní terorismus, kdy teroristické metody přebírá stát či jeho představitelé. Pak nejnebezpečnější formou zločinu je státní gangsterismus, kdy je zločin páchán ve jménu státu a při výkonu státní moci. To, že Krajské státní zastupitelství v Brně zbavilo občana České republiky S. Zadeha osobní svobody se záminkou, že bude vydáván do Íránu, když jej jako našeho státního občana bez jeho souhlasu nelze vydat a navíc patří k politickým odpůrcům íránského režimu, je zneužití moci. Pokud za takové zneužití moci nebude nikdo potrestán, musí se občané České republiky bát, že kdykoliv státní zastupitelství zorganizuje jejich zadržení s tím, že bude rozhodováno o jejich vydání do Íránu, Nigeru či Saudské Arábie. Dokončení tohoto zneužití moci zabránil soudce Krajského soudce v Brně Martin Vrbík, jenž odmítl návrh státního zastupitelství na uvalení vazby, ale pokud by si státní zastupitelství mohlo vybírat, jako si dříve vybíralo soudy pro přípravné řízení, nebyl bych překvapen, kdyby si vybralo zcela nepříslušný soud a někde bylo úspěšné.

Není to, že stát přijme peněžitou kauci za propuštění S. Zadeha z vazby a zároveň jej znovu zbaví svobody pod nesmyslnou záminkou vydání do Íránu, státním lupičstvím? Přitom šlo o součinnost státního zastupitelství a policie. Je nutné vyšetřit i postup soudce Novotného, který z hlediska časového jednal odlišně při přijetí kauce a propouštění S. Zadeha z původní vazby než jindy. Rozdíl musí umět zdůvodnit, jinak je v podezření, že se podílel na akci tak, aby umožnil sladění fiktivního propouštění S. Zadeha z původní vazby s jeho zadržením ještě ve věznici a snahou uvalit na něj novou vazbu z důvodu vydání do Íránu. Pokud by se jednání, směřujícího k porušení práva S. Zadeha na svobodu, vědomě účastnil, je to čin, který jej diskvalifikuje z toho, aby S. Zadeha soudil. Jak naloží vedení státního zastupitelství s trestním oznámením na tento akt? Zamete kauzu pod koberec, či ne? Ten, kdo zneužije moc, se musí bát trestu, jinak ji zneužije znovu.