Konzultant má mít znalosti ze speciálního oboru. Na podzim roku 2015 došlo k tomu, že vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová využila jako konzultanta soudce Vrchního soudu v Praze jako odborníka na insolvenční řízení, což zjistila Generální inspekce ozbrojených sborů. Není zřejmé, zda byl soudce do role konzultanta ustanoven formálně nebo šlo o neformální účast soudce na výkonu působnosti státního zastupitelství v trestním řízení.

Rozhodující je však materiální posouzení situace. Soudce se v pozici konzultanta státního zástupce stává jeho pomocníkem. V takovém případě je vztah soudce a státního zástupce zcela obrácen. Zatímco klasický a zákonný vztah je takový, že státní zástupce je v řízení před soudem stranou a soudce je mu nadřazen, pak soudce v roli konzultanta státního zástupce je mu podřazen. Taková situace je nezákonná i neústavní.

Nezávislost a nestrannost soudu

Nezávislost a nestrannost soudu je ohrožena, i když soudce-konzultant státního zástupce nebude činný jako soudce v dané věci. Nemusí být ani činný na trestním úseku. Je však ohrožena nezávislost a nestrannost soudu jako celku, pakliže se bude vědět, že na trestním řízení proti obviněnému se podílel soudce soudu, kde je jeho kolegy a kamarády případ souzen.

Ústavní zásada nezávislého a nestranného soudce obsahuje i požadavek na neslučitelnost funkcí vzhledem k teorii dělby státní moci. V reakce na neústavní praxi Ústavní soud zrušil na návrh prezidenta ustanovení zákona o soudech a soudcích umožňující přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti, což ve svém důsledku nejen správně znemožnilo neústavní výkon funkce náměstka ministra soudcem, ale omezilo i účast soudců jako odborníků na přípravě návrhů zákonů Ministerstvem spravedlnosti. Následnou novelou zákona o soudech a soudcích bylo opět umožněno přeložení soudců k Ministerstvu spravedlnosti s jejich souhlasem na maximální dobu 1 roku. Na opětovné nastolení neústavního stavu reagoval Ústavní soud. Opakovaně v roce 2010 zrušil zákonnou možnost přidělení soudců na Ministerstvo spravedlnosti, která se dokonce v roce 2008 rozšířila z 1 na 3 roky. Ohrožení soudcovské nezávislosti ze strany výkonné moci bylo důvodem proto, že Ústavní soud označil za neústavní možnost opětovného jmenování soudních funkcionářů do funkce prezidentem či ministrem spravedlnosti jako orgány moci výkonné.