Obrovsky si vážím důvěry svých kolegů ze Starostové a nezávislí, opět mě totiž zvolili svojí místopředsedkyní! A také gratuluji našemu předsedovi Vítu Rakušanovi, který na plné čáře obhájil svoji pozici.

Ve STAN jsem od jeho počátků. Vlastně od doby, kdy se všichni jeho členové do nějakého většího STAN s trochou nadsázky mohli docela pohodlně vejít. Ta doba je pryč, uběhla léta, rozrostli jsme se. Jsme úspěšní. Zasedáme v obecních a krajských zastupitelstvech, Poslanecké sněmovně, Senátu a v Evropském parlamentu. Vedeme obce a kraje. A hlavně je vedeme úspěšně!

Ne, už nemáme malý STAN. Naše samostatné preference překročily hranici deseti procent, což bylo svého času jen těžko představitelné.

A jak by se měl dále náš STAN rozvíjet?

Osobně považuji za jeden z nejlepších receptů to, že se i nadále budeme věnovat i těm pro některé zdánlivě malým tématům. Tématům, se kterými přicházejí starostové, naši příznivci. Nebo třeba naši spoluobčané. Žádné téma není tak malé, aby si nezasloužilo pozornost. Vím, o čem mluvím, těmto tématům se dlouhodobě věnuji. A mnohokrát jsem zažila, že se z těchto zdánlivě malých stávají témata velká. A velká témata se z nich stávají právě proto, že se dotýkají života všech občanů.

Za měsíc nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. A já nejen kolegům ze STAN, ale i všem lidem z našeho Středočeského kraje zaručuji, že se budu věnovat řešení i těch zdánlivě „malých“ témat. Protože vidím, slyším a hlavně řeším!