Slovenské národní povstání, jehož 80. výročí si těchto dnech připomínáme, patřilo k vrcholným etapám národně osvobozeneckého zápasu československého lidu. Bylo nedílnou součástí zápasu pokrokových a demokratických sil s fašismem a patřilo k největším protifašistickým vystoupením v tehdejší hitlerovci okupované Evropě, ukázalo znovu před celým světem, že se český a slovenský lid nikdy nesmířil s fašistickou porobou, útlakem okupantů a jejich domácích pomahačů, ani s rozbitím Československé republiky.

Nejmohutnějším impulsem stále sílícího národně osvobozeneckého zápasu u nás byl hrdinný boj sovětského lidu, historická vítězství u Stalingradu, v kurském oblouku a nezadržitelný postup Rudé armády, která byla rozhodující silou při porážce armád hitlerovského Německa a jeho spojenců. Tak, jak se blížila Rudá armáda k našim hranicím, narůstalo v celé zemi, a zvláště na Slovensku, partyzánské hnutí a antifašistický boj se stával stále masovějším. Jeho nejaktivnější složkou byli komunisté. Za této situace a na základě rozboru domácích a mezinárodních podmínek, které se vytvořily, přijalo v souladu s linií moskevského vedení československých komunistů V. ilegální ústřední vedení Komunistické strany Slovenska rozhodnutí o přípravě celonárodního protifašistického povstání.

Za nové Československo

Již koncem roku 1943 byl vytvořen z podnětu komunistické strany celonárodní jednotný orgán odboje – Slovenská národní rada, zastupující všechny vlastenecké síly. Její program pod názvem Vánoční dohoda orientoval protifašistický boj na rozdrcení vazalského slovenského fašistického státu a na obnovení společného státu Čechů a Slováků, na zcela nových, lidově demokratických základech, na takové uspořádání poměrů v budoucí Československé republice, aby v ní byly naplněny ideály sociální a národnostní spravedlnosti.

Na základě tohoto programu docházelo k stále širší mobilizaci lidu, k rozvoji partyzánského hnutí a k získání armády pro přípravu ozbrojeného povstání. Protifašistický, národně osvobozenecký zápas na Slovensku přerostl 29. srpna 1944 v celonárodní povstání, jehož centrem se stala Banská Bystrica. V krátké době obsáhlo povstání podstatnou část středního Slovenska. Slovenský lid vstoupil do otevřeného boje proti domácímu i hitlerovském fašismu. Povstání, jehož rozhodující politickou silou byli komunisté, svrhlo klerofašistický režim, vrhlo se do boje proti německým okupantům země a na třetině Slovenska vytvořilo souvislé povstalecké území, na němž byla vyhlášena Československá republika.

Vedoucí představitel Komunistické strany Československa Klement Gottwald bezprostředně po vypuknutí povstání napsal pro moskevskou Pravdu: „Z hlediska Československa má nynější boj na Slovensku veliký význam, jak vojenský, tak politický a morální. Je to poprvé, kdy jeden z národů Československa zvedl proti cizáckým vetřelcům prapor skutečné národně osvobozenecké války nejen za hranicemi, nýbrž také na domácí půdě. Ano, radostno je dnes hledět na Slovensko. A zraky všech Čechoslováků hledí dnes tam – jako na naši hrdost i velikou, velikou naději.“