„Žijeme ve světě, kdy je pohřeb důležitější než zemřelí, svatba je důležitější než láska, vzhled je důležitější než mysl. Žijeme v obalové kultuře, která pohrdá obsahem.” (Anthony Hopkins)

V dnešních chaotických časech ze všeho nejvíce lidé potřebují klid. Avšak v době uplynulých covidových opatření, následných válek a zpráv, co se kolem nás děje, nám moc klidu nepřidávají, spíše naopak. V poslední době čelíme zničujícímu dopadu samých negativních zpráv. K tomu víceméně každý má nějaké své potíže.

Bohužel, právě tomu moc nepřidává nemorální a hulvátské jednání starosty města Lišov a jemu blízké okolí. Zaseté semínko zla vyklíčilo a než jsme se nadáli, zaplevelilo velkou část Lišova a okolí. Myslíte že, pořád stačí omlouvat nevhodné starostovo chování tím, že „on už je takový“? Ne, právě s tím bychom se neměli smiřovat a používat jako hotovou věc! Copak slušnost a úcta k bližnímu svému je zapomenutá vlastnost? Copak nás ve škole neučili způsobům slušného chování? Jsme jací jsme. A můžeme ostatním vyčítat, že takové hlouposti a nepravdy, vyřčené z úst starosty města, vezmou za skutečnost, jen proto, že o věcech moc nepřemýšlejí? Nemají informace, nehledají je a chtějí páchat dobro. Tímto manipulativním jednáním zakládají oheň mezi občany, kteří si neuvědomují účelově podávané informace, a dokonce ani zodpovědnost za své jednání. Tak se setkáváme s opakovaným podsouváním nepravdivých výroků řečených starostou veřejně nebo na sociálních sítích, kde mu zdatně sekundují spřízněné osoby, pokud to však ještě předtím úplně neodstraní.

Co však považujeme v posledních letech za nestoudné, je jednání na schůzích zastupitelstva města. V Lišově se nediskutuje ani nekomunikuje. Obsah jednání přerostl v úšklebky a urážení obyvatel a zastupitelů v opozici vždy, když se chtějí na něco zeptat, nebo na něco upozornit, nebo říci svůj názor či návrh. Koalice mlčí, poslouchá a drží krok se starostou a pravděpodobně se bojí jeho slovních výpadů natolik, že místo podpory obyvatel naopak podporují postup a jednání starosty. Tiše, samozřejmě. Do rady města se tak dostávají lidé, kteří po dlouhá léta na schůzích zastupitelstva neřekli vůbec nic, v lepším případě skoro vůbec nic. Nikam nic nenapsali, nikdy se k ničemu nevyjádřili. Starosta Jiří Švec navíc neoplývá věcnými argumenty a stále dokola papouškuje své oblíbené fráze. Takové jednání nedávno odsoudila veřejně i lišovská zastupitelka Jaroslava Pouzarová (KDU-ČSL).  Na loňském prosincovém jednání zastupitelstva města kritizovala právě ony zmíněné úšklebky a urážení občanů Lišovska. Slušně poukázala na nevhodné veřejné pohrdání odborníky a vydávání se starosty jako odborníka na vše. O stručných a věcných odpovědích, namísto zbytečných řečí, záměrně odvádějících pozornost úplně někam jinam. Odměnou za její statečnost bylo vrcholným představitelem města doslova řečeno: „Jaruš, vyzval bych tě na souboj rozumu, ale vidím, že jsi neozbrojena.“ To jako vážně? Chování samotných představitelů města kriticky zhodnotilo a potvrdilo dokonce několik občanů přímo na schůzi.

A pak evergreen, Lišovský zpravodaj. Tento zpravodaj by měl vyváženě a objektivně informovat a zároveň obsahovat kritiku. Do radničních periodik mají přispívat zejména školy, kroužky a spolky, případně by tam měly mít místo subjekty zastoupené v zastupitelstvu, včetně těch opozičních. Ti všichni totiž reprezentují samotné město a jeho části. Všichni víme, jak má zhruba vypadat přání k Vánocům a k novému roku. Jen starosta Jiří Švec to opět neví. Bohužel už je zvykem, že lišovský starosta hrubostí a nepravdou v úvodnících nešetří, popřípadě si vyřizuje osobní účty. V posledním úvodníku dokonce vyjadřuje radost nad tím, že někdo dostal lekci. V předposledním úvodníku dokonce zmiňuje hlupácká vyjádření od úrovně vedení krajů až po poslaneckou sněmovnu, a to i přesto, že je členem jedné ze stran vládnoucí pětikoalice. Kam jsme se to dostali?

Nyní i v době povánoční je čas přemýšlet a hodnotit. Zda jsme se již na Lišovsku nevrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí. V 50. letech minulého století bolševici za hospodářský neúspěch svalovali vinu na mandelinku bramborovou ze Spojených států amerických. Nyní se svaluje vina na každého, kdo se jen lehce projeví jinak a zpochybňuje postup města. Aby toho představitelé města Lišov docílili, potřebují rozdělit společnost. Kritiku je nejlepší ututlat. Na veřejnosti se čtou účelově sestavené děkovné dopisy nebo se poslouchá předpřipravená děkovná řeč. Však ono už to ve společnosti udělá, co je potřeba.

Svátky bývávají dny klidu a míru. Neradi někoho dalšího obtěžujeme problémy vzniklými mezi Českými Budějovicemi a Třeboní, ale upozornit na ně považujeme za svou povinnost. Týká se to nepřímo nás všech. Jiří Švec je totiž nejen starostou Lišova, ale i zastupitelem Jihočeského kraje za hnutí STAN. A proto se nám to nelíbí ještě více. Jižní Čechy máme rádi, protože máme rádi svůj domov. Proto se snažíme přinášet nové a objektivní informace. Přejeme všem, aby Nový rok 2024 byl rokem vašich splněných přání. Aby se nám dobře žilo, abychom byli zdrávi, aby byl mír na celém světě. S dobrem však musíme začít sami u sebe. Doma. Jen tiché přihlížení nestačí.

Slova spisovatele Petra Casanovy jsou v tomto případě na místě. Drž se co nejdál od lidí, kteří nikdy nepřiznají chybu a přitom se snaží přimět tebe, ať chybu hledáš vždy jen v sobě.

Ondřej Kubala
KDU-ČSL Lišov

Zdroj.