Mnozí z vás zaznamenali informaci, že český kabinet investuje v následujících pěti letech do gastroprůvodce Michelin přes 51 milionů korun. Celkem 27 restaurací by pak od něj mělo obdržet nějaké to ocenění, pět rovnou michelinskou hvězdičku.

Paradoxem této šílenosti je nepopiratelný fakt, že pravděpodobně od příštího roku začnou z dílny pětikoalice platit nové daňové zákony, které oboru gastronomie výrazně uškodí. Třeba zvýšení firemních daní, a hlavně citelné zdražení čepovaného piva, a to zhruba o deset procent. A to gastronomii už léta tíží celá řada někdy i zcestných regulací. V té souvislosti jsem si vzpomněl na dokonalý citát někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana: Když se to hýbe, zdaň to, když se to i nadále hýbe, zreguluj to, když se to přestalo hýbat, dej tomu dotaci.

Paradoxem naopak není, že aktuální vláda opět preferuje bohaté, což se týká i movitých podnikatelů. Jen těžko můžeme čekat, že michelinské ocenění získá poctivý vesnický hospodský s vynikající kuchyní. Na ty nikdo nemyslí. Musí si poradit sami a za své. A ještě de facto financovat konkurenci. V podstatě jde o korupci. Proč česká vláda chce posílat peníze jedné skupině podnikatelského prostředí? Co jiné provozovny? Lidem chutná vynikající klobása ve stánku u lesa, ale vláda rozhodne, že podporu dostane někdo v příkrém rozporu s volnou hospodářskou soutěží.

Navrhované opatření deleguje pravomoc kabinetu na udělovatele ocenění. Proč? Kdo další, nezvolený českými voliči, si zaslouží rozhodovat o přerozdělování peněz českých daňových poplatníků? Proč vláda raději nesníží daně všem?

Michelin v minulém roce změnil „koncepci“ svého průvodce a restaurace nově hodnotí jen v zemích, jejichž národní agentury pro cestovní ruch přispějí. Loni doporučení pro Česko nevydal. Cítím v tom vyděračský podtext. Zaplať a vydám? Takový přístup striktně odmítám.