Znáte to, blíží se volby a republika je víc a víc „zavšivená“ všudypřítomnými pohledy politiků a političek s širokými úsměvy, které často nevypadají příliš upřímně. Je to sice barevné, „čučavé“, ale někdy už obtěžující. Není na tom asi nic špatného, že se politici před volbami takto snaží, nicméně musí si vystačit s jednoduchými hesly a lidé se většinou ani nezahloubají do jejich programů, když je všude vidí. Volí prostě podle toho, která politička či politik jsou jim více sympatičtí. A tak můžeme vidět Petra Fialu, jak se na obrovském billboardu tyčí nad Brnem na vyřazené chladící věži a jeho zadumaný pohled připomíná dávné plakáty se Stalinem či Saddámem Husseinem. Anebo Andrej Babiš, vypínající se nad dálnicí s roztaženýma rukama, který vypadá, jako kdyby vycházel z kasina s tučnou výhrou. Má to zřejmě voliče přesvědčit o tom, že tučné peníze budou mít i oni.
Předvolební poutač v Česku. Foto Boris Latýn
Věřte nebo ne, jsou ale země, kde politiky na plakátech nevidíte vůbec a to ani před volbami. Jestli je to dobře, nebo špatně, o tom později, každopádně jednou z takových zemí je Bělorusko. Když jsem do této země poprvé jel, byl konec roku 2024 a bylo tam před prezidentskými volbami. Očekával jsem, že uvidím prezidenta Lukašenka doslova na každém kroku, na plakátech ještě více nevkusných, než mají dnes zelení „brčálnící“ z koalice Spolu. A tu a tam i jeho soupeře. Jaké bylo moje překvapení, když jsem tam neviděl, co je běžné u nás. Jediné, co jste mohli spatřit, byly sice časté, ale pouze bílé plakáty různé velikosti, které zvaly občany, ať přijdou k volbám. Na nich byl v podstatě jen nápis „Volby prezidenta Běloruska“, dále datum, běloruská vlajka a to bylo všechno. Zhruba půl na půl se na nich střídala ruština s běloruštinou.
Předvolební reklama v Bělorusku. Foto Boris Latýn
Zamýšlím se, co na to volič? Nevidí nikde žádné hlavy a falešné úsměvy. Zřejmě musí navštívit profily politiků a dočíst se něco o jejich programu, udělat si názor. Anebo taky ne. Pepa říkal, že „tenhle je dobrej“, tak mu to hodím taky. Kdejaký netolerantní liberální demokrat může namítat, že Bělorusko je nedemokratická totalitní země. Jenže to říkají liberální demokraté o Rusku taky a tam billboardy s politiky jsou ve velkém množství. Takže bych tuto diskusi nijak zvlášť nerozvíjel. Na druhou stranu, kdo má víc peněz a větší vliv, ten má i víc svých hlav rozesetých po republice. Ale taky víc mediálních výstupů, více článků v novinách, je o něm víc slyšet, což platí nejen pro nás, ale i pro Bělorusko a vlastně jakoukoliv zemi, která pořádá volby.
Ing. Mgr. Boris Latýn
Každopádně, obraz prezidenta Lukašenka jsem tam za celý týden viděl jen jednou a to nečekaně. To když mě pozvala neplánovaně starostka malé obce Zembín na kávu k sobě do kanceláře, protože Čecha v její vesnici ještě nikdo nepotkal. Měla jej tam umístěného klasicky na zdi, jak je to běžné u nás. Je lepší plakáty s politiky vyvěšovat kde to je jen možné, nebo to dělat, jako Bělorusové? Přinutí to voliče načíst si programy? Osobně si myslím, že to většina stejně dělat nebude. Bude se rozhodovat podle článků v novinách, na internetu, v televizi a taky co „jedna paní povídala“. Jen ty hlavy všude kolem neuvidíte. Nemohu říci, že by mi běloruský přístup k předvolebním plakátům, lišící se od Ruska i od nás, nějak vadil. A co vy, uvítali byste méně plakátů s politiky před volbami? Nebo dokonce „běloruskou“ cestu? Anebo myslíte, že tak jak je to dnes, to je ideální?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
