Tahle „bruselská“ instituce trpí deficitem demokracie, a naopak si doslova libuje v přebytku byrokracie. Evropská unie je dnes zcela pod vlivem levicové agendy a levicových politiků, jejichž pomatené nápady vedou celý náš kontinent k úpadku. Ať pomyslíme na cokoliv, prakticky všechno se v Evropské unii sune špatným směrem: migrace, multikulturalismus, klimatický alarmismus, měnová politika, zasahování do suverenity národních států.

S ubíhajícím časem navíc čím dál víc narůstá jeden naprosto zásadní problém. V roce 2004 jsme na základě výsledku referenda z roku 2003 vstoupili do úplně jiné unie, než ve které se nacházíme dnes. Lisabonská smlouva a další vývoj EU natolik změnily podmínky našeho členství, že jedinou poctivou cestou je znovu se občanů zeptat, zdali v takovéto unii chtějí nadále setrvávat. Bylo by proto jedině správné, poctivé a rozumné vyhlásit nové referendum, a je mi úplně jedno, zdali se formálně bude hlasovat o otázce našeho setrvání či naopak vystoupení. Důležitý je výsledek. A nikdo jiný než občané České republiky nemá právo za ně rozhodovat. Čímž myslím především všechny naše eurofilní politiky, kteří se hlasu vlastních občanů bojí jako čert kříže.

Tohle všechno je jasné, ale na druhou stranu musíme být realisté. Už víme, jak neuvěřitelným způsobem bruselské struktury při brexitu cvičily s Velkou Británií, která je na rozdíl od nás světovou velmocí, a také víme, že naši „vlezdobruselisté“ virtuózně ovládají všechny techniky, blokace, zatáčky i obstrukce jak lidové hlasování znemožnit. Navíc, nejsme Švýcarsko a nemáme jeho banky a nejsme ani Norsko s jeho ropou. Máme ale něco jiného.

Můžeme se opřít o naše spojenectví v rámci skupiny V4+, tedy o Polsko, Maďarsko a Slovensko, a to znaménko plus znamená, že podobně uvažují i další země, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko… Ostatně právě příklad Orbánova Maďarska či Kaczyňského Polska je inspirativní ukázkou jak vůči uzurpátorské svévoli EU postupovat. Něco ve smyslu: „Říkejte si v Bruselu, co chcete, my si to stejně uděláme po svém.“