Angažovanost pro druhé a smysl pro spravedlnost je protkán životem celé mé rodiny. Velkou inspirací pro mě byl můj dědeček František Dvořák, zanícený sokol – náčelník Smrčkovy župy Sokolské v Olomouci, který po celý svůj život bojoval za pravdu a spravedlnost a byl za to i stíhán. Za války strávil za činnost v Sokolu tři roky v koncentračních táborech, v roce 1962 byl opět zatčen za protistátní činnost. Čtyřicet let byl předsedou atletického oddílu v Olomouci, vybudoval zde atletický stadion, kde se na jeho počest běhá Memoriál Františka Dvořáka.

Naši krásnou zemi vytvářely generace našich předků. Převzali jsme ji od našich rodičů a jednou ji předáme našim dětem. Jen na nás záleží, v jakém bude stavu.

Dřív jsem byla učitelka. Milovala jsem tu práci, protože mám ráda děti. Jenže stav našeho školství a to, kam směřuje, je jeden z hlavních důvodů, proč jsem do politiky vstoupila.

Jestli se naše děti nemají zítra probudit do světa, kde rodina už není maminka, tatínek a děti, kde už nejsou muž a žena, nýbrž rodič jedna a rodič dvě, kde už ve vlastní zemi nerozhodujeme o ničem a kde nám pokrokáři všech možných barev přikazují, co nesmíme říkat, co nesmíme dělat, co nesmíme jíst a co nesmíme vlastnit, musíme se tomu důrazně postavit.

Oslovuji proto vás všechny. Situace je vážná. A my uděláme všechno, co je v našich silách, ale potřebujeme k tomu Vaši pomoc. Pojďte spolu s námi bránit normální svět!