Vážené kolegyně, vážení kolegové,
nebudu mluvit dlouho, maximálně tak 10 - 15 minut, ale chci se vyjádřit k programu dnešní mimořádné schůze. Podstatou mimořádné schůze je pochopitelně to, že na řádné schůzi máme jako poslanci opozice možnost navrhovat vlastní body, v případě mimořádné schůze nemáme možnost předkládat vlastní body. A vzhledem k tomu, že i na posledním sněmovním týdnu nebyly žádné interpelace, nebyli přítomni členové vlády, kteří byli interpelováni, tak v podstatě opozici je znemožňováno plnit její ústavní funkci. To vede k tomu, že vláda nemá nad sebou potřebnou kontrolu. A jak to potom končívá v těchto kauzách, známe všichni třeba naposledy z kauzy Motol, protože pokud není pod kontrolou vláda, tak adekvátně nejsou pod kontrolou ani příspěvkové organizace ze strany ministerstev, které je kontrolovat mají.
Proto já jsem svoje vystoupení k tomuto programu schůze chtěl věnovat tomu, co v programu schůze chybí, a to jednoznačnému postavení se proti korupci, která dlouhodobě pokračuje v rezortu Ministerstva zdravotnictví. Já rozhodně nechci mluvit hanlivě o našich zdravotnících a i manažerech, kteří dělají dobrou práci ve zdravotnictví - a věřím, že jich je drtivá většina. Ale to, co mi vadí, je, že jsou tady nastaveny dneska kontrolní mechanismy takovým způsobem, že ti nepoctiví si můžou nahrabat obrovské peníze a kupují si potom z toho luxusní vily někde v Černé Hoře nebo na Kostarice, místo toho, aby ty peníze šly do zdravotní péče, do nákupu přístrojů, do pomoci pacientům, kteří trpí těžkými nemocemi a musí čekat dlouhé čekací doby anebo třeba nemají ve svém kraji dostupného praktika, zubaře nebo dětského lékaře. Tam ty peníze chybí. Chybí tam peníze, které se tímto způsobem rozkradly. A je to zbytečné, protože vláda může a má nastavit systém hospodaření tak, aby byl pod kontrolou.
Takže proto my jsme připravili v Pirátské straně návrh systémových opatření v reakci na korupční kauzy ve zdravotnictví. A jak říkám, to není jenom Motol, ty kauzy už se tady vlečou. Viděli jsme kauzu Davida Ratha, Bulovka, Homolka - na Homolce sněžilo, to si všichni dobře pamatují, IKEM a tak dále, a tak dále. A to je zkrátka špatně a ukazuje nám to, že není možné se z toho vyvléci tak, jako to ty tradiční strany vždycky dělají, že řeknou - je to pochybení jednotlivce. Takže my se potřebujeme dostat do stavu, kdy kontrolní systém na Ministerstvu zdravotnictví bude fungovat a vláda bude dělat to, co má dělat, starat se o ty nemocnice jako řádný hospodář.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Proto my předkládáme vládě čtyři opatření. A je to vlastně už dneska úplně naopak, než jak by to mělo být. Měla by to být vláda, kdo tady vystupuje a informuje Poslaneckou sněmovnu o tom, jaká dělá opatření, aby snížila prostor pro korupci. A místo toho to musíme řešit my z opozice, kteří máme těžší přístup do fungování Ministerstva zdravotnictví, k manažerům ve zdravotnictví, abychom předložili kvalitní plán. A přesto je to nezbytné, protože Ministerstvo zdravotnictví se ne a ne rozhoupat, aby předložilo konkrétní a užitečné změny systému, které tu korupci omezí.
Takže předkládáme jednak opatření v rezortu Ministerstva zdravotnictví, ale jednak i další opatření, která se týkají rezortu Ministerstva spravedlnosti. A je potřeba, aby celá vláda si vytyčila potlačování té korupce ve zdravotnictví a v dalších oblastech, protože to není jenom zdravotnictví, máme tady kauzu Dozimetr, která se neuvěřitelně vleče, už podruhé tam alibisticky soudy rozhodly, že budou dělat průtahy s tím, kdo vlastně bude tu kauzu soudit. Takže to je opravdu velmi nežádoucí stav, který oslabuje důvěru každého člověka v to, že stát řádně funguje a hospodaří dobře s penězi daňových poplatníků.
Má Andrej Babiš vaši důvěru? (Ptáme se od 25.3.2025)Anketa
Čtyři opatření v oblasti Ministerstva zdravotnictví jsou jednak posílení odboru kontroly a řízení státních nemocnic na Ministerstvu zdravotnictví a srovnávání cen a kvality. Ten odbor dneska má pouhých osm lidí, přitom kontroluje více jak nějakých 70 příspěvkových organizací a v této podobě se reálně kontrola vykonávat nedá. Druhá věc je samozřejmě, že bychom měli mít možnost v těch složitějších případech angažovat i zkušené auditory renomované z vnějšku. A dneska není možné, aby oddělení kontroly třeba provádělo více jak jednu kontrolu najednou.
Nikdo tam neprovádí vyhodnocování hospodaření nemocnic, a to ideálně ve vazbě na setrvání managementu nemocnic tak, aby pokaždé, když se přesoutěžuje místo ředitele nemocnice, tak abychom se mohli podívat předtím na to, jak byla auditována činnost té nemocnice, jestli hospodaření vycházelo dobře, či ne, jestli jsou tam zjištěné nedostatky z hlediska transparentního zadávání zakázek a jejich hospodárnosti.
Samozřejmě pokud vytvoříme takovéto oddělení na ministerstvu, které bude koncentrovat know-how, tak můžeme dělat daleko víc než jenom kontroly, můžeme i reálně srovnávat kvalitu a cenu služeb a objednávek, které ty nemocnice dělají. A dneska to bohužel dělají za Ministerstvo zdravotnictví neziskové organizace, kdy třeba organizace Kverulant srovnala ceny praní prádla ve čtyřiceti nemocnicích.
A mimochodem v roce 2016 upozornila právě na zakázku praní prádla v Motole. Takže kdyby měli otevřené oči, na ministerstvu měli dostatečné kapacity a kdyby brali vážně a sami dělali benchmarking, koukali na to, kolik stojí ve srovnání různé zakázky, různé přístroje, samozřejmě s přihlédnutím ke specifikům těch nemocnic tak, aby se dalo zohlednit, jestli nějaká nemocnice má vlastní prádelnu, nemá vlastní prádelnu, ale zkušený kontrolor samozřejmě tyto věci dokáže vzít v potaz a dokáže udělat kvalifikovaný závěr o tom, kde je riziko nehospodárnosti vynaložení veřejných prostředků.
Smutné na tom je, že vláda nesplnila ani vlastní programové prohlášení, do kterého si napsala, že zavede pravidelné reportování důležitých dat přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví a systematický controlling pomocí elektronických nástrojů, vyhodnocování výsledků s jasným dopadem do praxe. Dále si vláda napsala do programového prohlášení: Zavedeme personální, investiční a provozní benchmarking přímo řízených organizací. Čili to, aby na Ministerstvu zdravotnictví byli odborníci, kteří dovedou u těch více jak 70 organizací v těch podstatných záležitostech, kde jsou největší korupční rizika, srovnat ceny a kvalitu, že z toho je závěr s jasným a dobrým úsudkem. To jsou věci, které jsou přímo v programovém prohlášení vlády a které vláda nesplnila. A my tady jako opozice nemáme jinou možnost, jakým způsobem upozornit na takováto selhání.
Druhá věc, výběrová řízení v nemocnicích, včetně funkčního období - to je věc, kterou jsme předložili jako vlastní legislativní návrh Pirátů, čili zavedení pětiletého funkčního období, transparentní výběrové řízení, maximálně dvojí opakování mandátu ředitele v kuse na jedné nemocnici, aby nedocházelo k tomu, že tam někdo sedí 20, 25 let, aby lidi trošku rotovali. A to jsme předložili v rámci sněmovního tisku 833. Ale když byla možnost vlády se k tomu postavit čelem, tak k tomu vůbec nikdo nevystoupil, nikdo neřekl, proč nechce ta výběrová řízení a proč vláda nedala podporu pro tento pozměňovací návrh.
Takže všechno zůstane při starém. Budou se dělat nějaké pseudo prověrky NBÚ, které nemají žádnou vypovídající hodnotu. A hrozí nám, že budeme dál vyhazovat peníze z okna právě kvůli tomu, že nemáme řádně nastavené ty záležitosti. Kdyby tam byl audit, který před každým jmenováním ukáže, a to na základě zprávy renomovaného auditora, co se tam dělo, jaké byly vybrané výdaje a tak dále, a vycházelo to z metodiky Ministerstva zdravotnictví, tak víme daleko víc a můžeme některé ty věci eliminovat.
Ono to samozřejmě není o tom, že bychom úplně vymýtili korupci. To nikdo asi není tak naivní. Ale už když se díváte na to, jakým způsobem i v tomto konkrétním případě ti pachatelé se snažili využít prostor pro korupci, jakým způsobem jim házeli klacky pod nohy a protikorupční opatření v podobě registru smluv, v podobě zveřejňování účetních závěrek a v podobě zákona o svobodném přístupu k informacím, tak jsou to nástroje, které v praxi reálně fungují, zmenšují korupční prostor a současně odrazují pachatele trestné činnosti a zjednodušují odhalení, usvědčení a potrestání těchto pachatelů.
Třetí bod se týká jednotných zásad pro kontrolní systém ve státních nemocnicích. My jsme měli jako Pirátská strana možnost se sejít i s manažery renomovaných nemocnic, kteří právě přicházeli do nemocnic třeba po tom, co tam byla nějaká korupční kauza, a snažili se tam dát do pořádku vnitřní kontrolní systém. A to je věc, kde má ministerstvo zase máslo na hlavě, protože v každé takovéto instituci by měl fungovat vnitřní kontrolní systém a ministerstvo by mělo na základě příkazu ministra jednak stanovit, že v té nemocnici má být, a za druhé, že je kontrolován ze strany Ministerstva zdravotnictví, abychom měli jistotu, že schvalovací matice jsou nastaveny tak, že nekoncentrují informace a moc jenom u dvou osob v případě velkých zásadních zakázek, které jsou natolik rozsáhlé, že z povahy věci se na nich musí podílet více osob. A samozřejmě naprostým základem je vybírat si důvěryhodné lidi a být schopen využít všechny dostupné informační zdroje k tomu, abychom skutečně ty manažery těch nemocnic vybrali dobře.
Další opatření v rámci vnitřního kontrolního systému jsou předběžná hlášení operací nebo zakázek nad určitou hodnotu Ministerstvu zdravotnictví, třeba pět dnů předem, s lidsky srozumitelným odůvodněním podstatných skutečností, aby mělo ministerstvo možnost se doptat té nemocnice, proč nastavilo kritéria takto, jestli je opravdu potřeba zužovat tu soutěž, nebo jestli naopak otevřené výběrové řízení není chybně nastaveno a nebylo by vhodnější použít jednání s tím jedním dodavatelem v rámci JŘBU pro vyjednání lepší ceny na trhu, kde neexistuje reálná soutěž a otevřené výběrové řízení by vedlo pouze ke zdražení celé zakázky a nehospodárnosti.
Takže to jsou věci, které by mělo ministerstvo řešit, mělo by identifikovat další skutečná rizika v rámci protikorupčního auditu sektoru fakultních nemocnic a potom se hloubkově zabývat tím, kde jsou ta skutečná rizika. Ten auditor je schopen to identifikovat. On si promluví s řadou lidí na různých pozicích a ti mu to samozřejmě otevřeně řeknou, jak to v těch nemocnicích funguje nebo nefunguje.
A zavedení metodiky veřejného nakupování - to už vláda schválila. Taky se to velmi pomalu dostává do, respektive byla schválena strategie, ale ta metodika schválená nebyla, takže tam se to do praxe ještě zatím bohužel nepropsalo, protože se proti tomu postavili někteří vlivní zadavatelé.
A pak bychom mohli pokračovat: zveřejňování údajů o hospodárnosti - tam, kde to je rozumné. Samozřejmě ne tam, kde to zasahuje do reálného obchodního tajemství. Takže toto je záležitost, které by se ministerstvo zdravotnictví také mělo věnovat a Poslanecká sněmovna by měla od pana ministra Válka slyšet jasné slovo o tom, jak dál bude v dané záležitosti pokračovat.
Bohužel se to netýká jenom Ministerstva zdravotnictví, ale týká se to i toho, aby vláda jako jeden tým pokračovala v úsilí o to omezit korupci na Ministerstvu spravedlnosti, které má v gesci boj proti korupci, protože tam působí protikorupční rada vlády. Bohužel pan ministr Blažek první, co udělal, bylo, že zrušil pravidelné setkávání Rady vlády pro boj proti korupci. Takže dneska už se schází pouze k administrativním záležitostem nebo si vyřizují ty záležitosti přes e-mail.
Ale zase z logiky věci, to, co by občané očekávali, je, že po takovýchto závažných korupčních kauzách vystoupí ministr spravedlnosti s tím, že řekne, to a to a to a to se musí změnit, mám tady doporučení z Rady vlády pro boj proti korupci. Tady nevystoupil vůbec nikdo, kdo by ukázal, kde jsou ty základní problémy. Nevyužila se expertiza poradců, kteří jsou v Radě vlády pro boj proti korupci. A zjevně je ta rada vlády zbytečná, protože žádná protikorupční opatření nepředkládá. Ostatně, když se podíváte do akčního plánu pro boj proti korupci, tak to je vyloženě směšný dokument, kde se už mnoho a mnoho let hovoří o tom, že konečně dotáhneme zákon o lobbování, ale nic moc dalšího navíc tam bohužel nenajdeme.
Další opatření, které by mělo dělat Ministerstvo spravedlnosti, je samozřejmě něco dělat s majetkovými přiznáními, která každý z nás musí vyplňovat. My tady vyplňujeme jako politici spoustu papírů, manažeři státních firem nebo těch nemocnic taky musí vyplňovat spoustu papírů. A tento případ jasně ukázal, že s těmi informacemi nikdo nepracuje, že nikdo nejde do hloubky. V tomto případě manažer motolské nemocnice pan Budinský měl nějakých 170 nemovitostí jenom po České republice, na které si nemohl legálně vydělat. A to vůbec nemluvím o tom, že měl ještě nemovitosti v Černé Hoře, v Kostarice. Dokonce se mluví o tom, že pan Ludvík má ulité peníze v Dubaji, kde to je nedohledatelné. Takže to je prostě úplně neuvěřitelné, že ani s tím, co máme, tak nemáme nastavený ten systém tak, že bychom se dívali do detailu, že by to někdo kontroloval, jestli to vůbec sedí s katastrem nemovitosti.
To je právě zodpovědnost Ministerstva spravedlnosti, aby jako ministerstvo zodpovědné za boj proti korupci identifikovalo toto opatření, zjistilo, proč selhaly ty povrchní prověrky Národního bezpečnostního úřadu, které všichni měli k dispozici a se kterými běhali ti zkorumpovaní manažeři a takhle mávali těmi prověrkami a říkali - já mám prověrku, já mám prověrku - aby se ukázalo, že reálně nikdo jejich činnost nekontroluje.
No, a samozřejmě na nás všech a na Ministerstvu spravedlnosti zejména by mělo být, aby v rámci projednávání trestního zákoníku přišli s razantním navýšením trestu za korupci u vybraných korupčních trestných činů, k omezení možnosti předčasného propuštění z výkonu trestu tak, aby každý trest pro tyto manažery byl dostatečně odrazující. Protože pokud budeme mít tresty, kde po dvou třetinách ten manažer bude moci říct - já chci být předčasně propuštěn - a vyjde mu to, tak logicky pak ty tresty v reálu budou kolem 4, 5, 6 let a ty nakradené majetky už se i s tím rizikem těmto pachatelům vyplatí.
Současně bychom měli přenastavit obligatorní propadnutí majetku tak, aby to soud vždycky zvážil tak, aby propadl i majetek, který převedl daný člověk bezúplatně na příbuzné. To znamená, třeba když někdo rozdává v pozici takového manažera byty, tak aby se potom i tyto majetky pojaly do majetkové podstaty, která potom propadne státu a využije se zpátky na služby, odkud ty peníze byly ukradeny. To znamená na péči o zdraví obyvatel České republiky.
Takto bych mohl pokračovat dále a dále, abychom třeba zautomatizovali majetková přiznání, což je věc, o které jsme dlouho diskutovali, ale doteďka to Ministerstvo spravedlnosti neprovedlo.
Mohl bych mluvit o tom a připomínat, jak ODS tady vystupovala proti anonymním oznámením oznamovatelů, kteří zachrání veřejné prostředky tím, že upozorní na korupci a jiné nekalosti, aby přesně v tomto případě ten případ byl rozkryt na základě anonymního oznámení. (Někdo z řad poslanců ODS říká, že to je udavačství.) No, to není udavačství. Jestli si ODS myslí, že oznámit to, že někdo bere 60 milionů úplatky a kvůli tomu se nedostane na zdravotní péči o malou holčičku, která má rakovinu, že to je udavačství, tak fakt nemáte správně nastavený morální kompas. Takže proti tomu se chci opravdu vymezit. Lidé, kteří brání, aby byli rozkrádané tyhle miliony, tak by fakt neměli být nazýváni udavači. Naopak, kdybychom se k tomu tady postavili čelem, tak takoví lidé, kteří zachránili 60 milionů, které potom půjdou na zdravotní péči, tak by potom měli dostat státní vyznamenání. Chápu, že se v tom neshodneme a že vy budete proti tomuhletomu vždycky. Ale myslím si, že někdo by se měl snažit o to, aby se peníze ve státních nemocnicích nerozkrádaly.
Potom samozřejmě jsou tady možnosti, které vláda třeba měla v programovém prohlášení, že rozšíří působnost Nejvyššího kontrolního úřadu. Bylo to obsaženo v několika materiálech. Dodneška to je v různých akčních plánech a tak dále, ale skutek utek. Dodneška ten návrh zákona ze strany vlády nebyl ani předložen do Poslanecké sněmovny.
Takže v takovéto situaci, kdy premiér má peníze v kampeličce, která pere špinavé peníze, kdy ministr spravedlnosti má přezdívku Don Pablo a sám figuruje v kauze brněnských městských bytů, se asi nemůžeme divit, že vláda dělá tak málo proti korupci, že není schopna tady vystoupit a před občany obhájit, co bude dělat v návaznosti na kauzu Motol, co bude dělat v návaznosti na neustále se opakující kauzy ve zdravotnictví. Ale o to víc je potřeba, aby opozice upozorňovala na tento nešvar, protože to je nešvar, do kterého je zapojena celá řada politických stran.
Já se teď nebudu vracet k tomu, kdo všechno podporoval zkorumpovaného pana Ludvíka do Senátu, nebo kdo ho instaloval kdysi do funkce předsedy dozorčí rady pražského dopravního podniku. To ať si sáhnou do svědomí ti lidé. Ale musíme na to upozorňovat, a pokud to nebudeme připomínat, a pokud tady vláda není schopna vystoupit s tím, jaký má konkrétní plán pro to, aby se tyto věci neopakovaly a místo toho budeme naopak postihovat lidi, kteří na to upozorní a vyjadřovat se o nich jako o udavačích, ne jako o těch, kteří zachrání veřejné peníze, tak to se skutečně nikam neposuneme a budeme to muset připomínat znovu a znovu.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
