Děkuji velmi za přivítání, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři.

Úvodem se omlouvám, že právě z důvodů, myslím, že dvou odkladů, které byly na mé straně, se k té zprávě dostáváme až teď. Ona ještě byla připravena, to zároveň hned na začátku odpovídám na zatím nevyřčený dotaz, ale vím, že se objevil ve výboru, proč projednáváme zprávu 2019 až teď. Ona ještě navíc byla, její příprava, zpožděna v roce 2020 právě probíhající covidovou pandemií a prodloužením termínu pro poskytnutí informací do této zprávy.

Pro zajímavost už v nejbližších dnech nebo týdnech budeme ještě projednávat, předpokládám, v této nebo ve stávající vládě zprávu roku 2020, která se potom určitě rychleji dostane na jednání parlamentu.

Dovolte mi jenom krátce okomentovat hlavní závěry té zprávy a určité trendy, byť znovu říkám, bavíme se o situaci, která je již více jak 2 roky stará...

Obecně se dá říct, že kvalita ovzduší a kvalita povrchových vod v ČR se pozvolna zlepšují, ale do stavu životního prostředí a ekosystémů se zásadním způsobem promítají projevy změny klimatu, které se podílejí na poklesu biodiverzity a zhoršování stavu lesních porostů. Rok 2019 byl na území ČR druhým nejteplejším rokem v historii pozorování, i když byl roční úhrn srážek v mezích normálu, tak právě kvůli vysokým teplotám a tedy i vysokému výparu byla stále značná část území postižena půdním i hydrologickým suchem. Možná vás to překvapí, ale i nyní je stále část ČR ve stavu sucha, byť ten letošní rok se nám zdál mimořádně nebo relativně hodně srážkově nadnormální, ale přesto se nepodařilo v některých oblastech, především například v Ústeckém kraji, části středních Čech i jinde, doplnit zásoby podzemních vod, především v těch nižších kolektorech nebo mělčích kolektorech, takže přetrvává stav sucha. To je vidět, jak zásadním způsobem se podílelo... Jak se podílí klimatická změna. A to se samozřejmě výrazně propisuje i třeba právě do stavu biodiverzity atd. Co je důležité, že v roce 2019, a pokračuje to i v dalších letech, pokračuje trend oddělování vývoje ekonomiky a hospodářských zátěží životního prostředí, klesá materiálová i energetická náročnost ekonomiky. ČR kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní emisní stropy stanovené k roku 2020.

Stále z hlediska emisí, jak CO2, tak i ostatních, zůstává problematická doprav, která je nadále téměř zcela závislá na fosilních zdrojích energie. Pro zajímavost, když jsem zmínil emise CO2, tak tady ve zprávě 2019 jsou hodnoty 1990 až 2018, ten pokles, který je o 35,6 %. Já mohu už doplnit informace za rok 2019, které jsou ve zprávě 2020. Takže můžeme říct, že mezi lety 1990 a 2019 poklesly emise skleníkových plynů v ČR o 38 %. Ten původní cíl EU, a tedy i pro nás pro ČR, byl pokles 40 % do roku 2030. Jak víte, tak Evropa v rámci svého balíčku Fit for 55 zvýšila tu ambici na 55 % snížení emisí do roku 2030, ale na evropské úrovni. Kdyby to mělo být na úroveň ČR, tak z dnešního pohledu je tento cíl v této chvíli nesplnitelný. Ale to je debata, kterou tady, buď ještě se mnou, nebo s mojí nástupkyní nebo nástupcem, určitě povedete v těch dalších týdnech a měsících a letech. Tam tedy určitě v letech ne se mnou...

Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky a s ním spojený růst průmyslové a stavební výroby dlouhodobě rostoucí trend. Ale co je podstatné, je, že stále výrazněji převažuje materiálové využití a jeho podíl na úkor skládkování, nicméně stále téměř polovina komunálních odpadů je ukládána na skládkách. Ale to procento, byť pomalu, stále klesá. Jak dobře víte, byla tady velká debata i v Senátu o tom odpadovém balíčku, že jednoznačně efekt na snížení skládkování ponese právě motivace i z pohledu zvyšujícího se skládkovacího poplatku, který začal působit už v roce letošním. A bude samozřejmě působit o to více v těch dalších letech.