Děkuji, pane předsedající, že jste se mi snažil ze všech sil vytvořit příjemnou atmosféru. Já doufám, že to aspoň deset vteřin vydrží. Ještě jednou vám děkuji za předchozí hlasování, kolegyně, kolegové.

Návrh zákona, který teď předkládám, je dvojčetem nebo vlastně jedním z trojčat, protože ten čtvrtý zákon je změnový a ten poslední bude za chvilku návrh zákona o obalech. Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností si klade za cíl především zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí před negativními dopady odpadů z vybraných výrobků. Vybranými výrobky, kterých se navrhovaná právní úprava týká, jsou především elektrická a elektronická zařízení, takzvané elektrozařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a případně vozidla.

Vy všichni určitě znáte i ze své dosavadní praxe nebo ze zkušeností, že je celá řada míst, sběrných míst, kde můžete právě odložit elektrozařízení, staré elektrozařízení, tedy baterie, akumulátory, případně pneumatiky, i kde můžete tedy odložit vozidla, pokud doslouží svůj život, i když ta neodkládáme tak často.

Účelem nové právní úpravy je tedy komplexně upravit problematiku vybraných výrobků, a to od jejich výroby a uvedení na trh až po jejich zpracování a po okamžik, kdy se staly odpadem. To jsou takzvané výrobky s ukončenou životností.

Ten návrh transponuje celou řadu předpisů Evropské unie, včetně nejnovějších unijních předpisů z takzvaného oběhového balíčku, a také v plném rozsahu nahradí úpravu výrobků s ukončenou životností, obsaženou v platném zákoně o odpadech a o změně některých dalších zákonů, kdy úprava v zákoně o odpadech se postupem času stala značně komplikovanou a vyčlenění pravidel pro nakládání s výrobky s ukončenou životností do samostatného zákona vychází také z usnesení vlády ve věci takzvaného ekoauditu, protože se prostě ukázalo, že začlenění této velmi specifické kategorie do zákona o odpadech velmi často vyvolalo situaci, kdy bylo potřeba novelizovat zákon o odpadech, který už byl mnohokrát novelizován právě z důvodu toho, že jsou velké změny i v Evropě z hlediska právě výrobků s ukončenou životností.

Hlavními změnami oproti platné úpravě jsou - sjednocení a komplexní úprava pravidel pro vznik a fungování takzvaných kolektivních systémů, které v současnosti, zejména v oblasti elektrozařízení, jsou nedostatečná, dále nově zavádí koncept takzvaného zjednodušeného odpadového režimu, a to nahradí pravidlo, upravené v dosavadním zákoně o odpadech, podle něhož se zpětně odebraný výrobek stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.

Dále - a to už jsem zmiňoval - to pro mě úplně nejklíčovější, je slůvko ekomodulace. Zatím se tam skrývá pod jedním nenápadným odstavečkem, ale skrývá se tam proto, že to je slovo nové a skrývá v sobě něco, na čem teď usilovně pracují všechny evropské země - výrobci, vědci, samozřejmě úředníci, společně, a to je princip, kdy by měl daleko více finančně, ať jsou pozitivně nebo naopak negativně tedy znevýhodněním finančním zatížením zohlednit dopad výrobků na životní prostředí při určování výše peněžního příspěvku provozovatelem kolektivního systému pro určitý výrobek nebo typ výrobku.

Ten peněžní příspěvek je hrazen výrobcem, to už dneska platí za účelem zajištění povinností zpětného odběru. Resp. když si kupujete nějaký výrobek, tak v jeho ceně už platíte určitý poplatek za to, že výrobce v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce, tzn. EPR, což je evropský princip, bere odpovědnost za osud toho výrobku až do okamžiku jeho, řekněme, ukončení jeho životnosti, a tedy i možnost právě zpětného odběru a následné recyklace. Ta je zrovna u elektrozařízení, akumulátorů a pneumatik celkem jednoznačná a daří se nám zvyšovat podíly zpětného odběru elektrozařízení, akumulátorů a pneumatik, čím dál lépe.

Zvyšují se požadavky na základní parametry sítí míst zpětného odběru pro odpadní elektrozařízení, odpadní baterie a akumulátory. Nově je stanovena také povinnost vytvořit jedno veřejné místo zpětného odběru na určitý počet obyvatel vyššího územního samosprávního celku. Je totiž prokázáno stejně jako u těch kontejnerů, že čím víc těchto míst je, tím větší je šance, že tam lidé opravdu přinesou staré elektrozařízení, akumulátory, baterie, popřípadě pneumatiky. Návrh zákona také přenáší cíle zpětného odběru přímo na jednotlivé výrobce elektrozařízení, resp. provozovatele kolektivních systémů tak, aby měli povinnost zajistit směrnicí požadovanou... (Předsedovi Chvojkovi spadl notebook.) Jsem viděl některé šokované kolegy, těm z toho padají počítače... Požadovanou minimální úroveň zpětného odběru odpadních elektrozařízení a Česká republika nebyla tak vystavena riziku nesplnění svého závazného cíle. (V sále je hluk.)

Opět bych si tady dovolil, kolegyně, kolegové, v závěru zdůraznit, že i tento návrh zákona byl schválen a podporu mu vyjádřili klíčoví partneři z hlediska přechodu na oběhové hospodářství, tedy zástupci Svazu měst a obcí, zástupci Svazu průmyslu, Hospodářské komory a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Děkuji za pozornost.