Finanční injekce z Evropy ve výši cca 172 miliard korun přímých zdrojů a dalších případných úvěrových zdrojů, má České republice (ČR) pomoci především v oblastech, které se řeší nezávisle na pandemii koronaviru. NPO připravují i jiné členské státy, s mnohými ČR spolupracuje, stejně jako se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Chybět nebude ani web či on-line veřejná debata plánovaná na duben.

„Evropská komise vymezila přísné mantinely tomu, co v Národním plánu obnovy může být,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Evropské peníze by nám měly pomoci nastartovat a modernizovat ekonomiku po pandemii koronaviru, ale nejen v souvislosti s ní. Z Evropy bychom podle posledních informací mohli získat cca 172 miliard korun. Dále budeme mít možnost, pokud se pro ni rozhodneme, čerpat také půjčky až do výše cca 405 miliard korun. Prozatím jednáme v rámci koalice o zapojení dalších přibližně 18 miliard korun ve formě úvěrů. Nejde přitom jen o pomoc v kontextu s covid-19, v plánu se řeší i další témata jako je digitalizace, udržitelná doprava, zelená ekonomika, zdravotnictví, vzdělávání, výstavba jeslí či domů pro seniory. Oproti jiným státům je český plán připraven dobře a věřím, že ČR bude patřit mezi první země, kterým ho Evropská komise potvrdí.“

Národní plán obnovy ČR je postaven na 6 pilířích, které vytváří podmínky pro rozvoj ekonomiky, reagují na specifická doporučení Evropské komise pro posílení hospodářského růstu a adresují témata udržitelného rozvoje, včetně dekarbonizace, digitalizace a podpory nejslabších regionů. Na infastrukturu a zelenou tranzici je v tuto chvíli předpokládaná alokace cca 79 miliard korun, na výzkum, vývoj a inovace má putovat 14 miliard korun, na digitalizaci 34 miliard korun, pro vzdělávání a trh práce se nyní počítá s cca 41 miliardami korun, na instituce a podporu podnikání s více než 6,5 miliardami korun a do pilíře týkajícího se zdraví a odolnosti obyvatel by mělo jít víc než 15 miliard korun. Konkrétně by se v rámci NPO měla posílit odolnost zdravotnictví, podpořit systém prevence v onkologii včetně souvisejících kapacit, řešit ochrana přírody, vybudovat vysokokapacitní internetové připojení pro školy i domácnosti, digitalizovat školy nebo zavádět inovace do podnikové praxe.

„Příprava Národního plánu obnovy stojí na kompromisu mezi požadavky kladenými na plán Evropskou komisí, potřebami a prioritami jednotlivých rezortů a všech relevantních partnerů - svazů, asociací, spolků, se kterými od podzimu jednáme,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková a dodává: „NPO je pouze jedním ze zdrojů, které do ČR přitečou v příštích letech a není určen k tomu, aby pokryl všechno, co ČR bude realizovat. V tuto chvíli plán finalizujeme, jedná se o něm mimo jiné ve výborech i na plénu Senátu a Poslanecké sněmovny, pokračují také konzultace s Evropskou komisí. Do konce března chceme plán poslat do mezirezortního připomínkového řízení. A ve čtvrtek 8. dubna bychom chtěli uspořádat on-line veřejnou debatu k NPO, které se bude moct zúčastnit úplně každý. Kromě toho na adrese https://www.planobnovycr.cz/ spouštíme speciální web, kde už je nyní k dispozici pracovní verze komponent NPO. Web budeme postupně rozšiřovat o aktuality a další informace, které s NPO souvisí a které příprava a proces schvalování plánu přinese. “

Po vypořádání připomínek MPO plán předloží vládě, odtud bude putovat do Evropské komise. Komise a následně Rada EU by se měly vyjádřit do 3 měsíců od předložení ze strany členských států.

Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF), ze kterého má být NPO financován, představila Evropská komise na konci května 2020. Legislativní rámec pro něj však vešel v platnost až 12. února tohoto roku. Jde o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. RRF představuje mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur na období 2020-2026. Z toho by 312,5 miliardy eur mělo jít na granty, z nichž 70 % bude třeba zazávazkovat v letech 2021 a 2022 a 30 % do konce roku 2023. Mimo to se má členským státům uvolnit 360 miliard eur v podobě půjček na další financování reforem a investic.