„Naše strategie je založená na čtyřech pilířích: výrobě nízkouhlíkového vodíku, využití nízkouhlíkového vodíku, dopravě a skladování vodíku, vodíkových technologiích. V souladu s evropskou vodíkovou strategií ji máme rozdělenou na čtyři etapy: do roku 2025, 2030 a 2050,“ říká vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Dali jsme dohromady sestavu všech aktérů od výrobců přes investory, školy, vědce a podobně. Bude to podporované odvětví s cílem dostat vodíkové technologie do průmyslu, energetiky a dopravy.“

MPO počítá s tím, že každý rok se bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií. „Cílem strategie je mimo jiné také urychlení vývoje a následné implementace ekonomicky dostupných vodíkových technologií. Česká republika musí mít ambici stát se v budoucnu důležitým exportérem v této oblasti,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Konkrétní vodíkové projekty představili zástupci firem a dalších institucí na mezinárodní konferenci, kterou MPO uspořádalo 16. července. „Otázka využití vodíku závisí hlavně na ceně, proto musíme hledat způsoby, jak cenu minimalizovat a zajistit tak maximální efektivitu náhrady fosilních paliv vodíkem,“ říká zmocněnec ministra pro vodíkové technologie Petr Mervart a dodává: „Naší snahou je rozjet v České republice novou nízkouhlíkovou ekonomiku, která bude postupně nahrazovat tu, která je silně závislá na fosilních palivech a která se bude postupně zmenšovat.“

Česká republika se společně s ostatními členskými zeměmi zavázala dosáhnout klimatické neutrality celé EU do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout. Strategie popisuje výchozí stav a odhaduje vývoj do roku 2050, který souvisí s časovým horizontem Zelené dohody pro Evropu. Dále přináší přehled programů, které mohou podporovat rozvoj vodíkových technologií. Na přípravě materiálu spolupracovali zástupci průmyslu, výzkumných organizací, vysokých škol, jiných ministerstev a dalších organizací.