Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

je to rok, co se naše vláda chopila svých povinností a musím říct, že jsme opravdu nebyli v lehké situaci. Nejprve jsme čelili covidové vlně, kterou předchozí vláda absolutně podcenila, poté vyvolal naprosto nesmyslnou válku Putin proti Ukrajině. Převzali jsme vládu tehdy po trestně stíhaném premiérovi. Dneska již podruhé se snaží opozice vyvolat nedůvěru vůči vládě a proto se zde scházíme a hovoříme.

Chtěl bych říct, že zahraniční politika je věc, která ze své podstaty přesahuje období jedné konkrétní vlády. Zahraniční politika ze své podstaty přesahuje limity toho, jak je formována stranická politika. Zahraniční politika je něco, co musí být srozumitelné, důvěryhodné a hodnotově pevné. Potom dává smysl a jedná se o skutečnou zahraniční politiku.

Když jsem 17. prosince 2021 nastupoval na Ministerstvo zahraničních věcí, tak jsem si vytyčil pět hlavních priorit. Předložení sankčního zákona - také se mu říká takzvaně Magnitského zákon - revize vztahů s Ruskem a Čínou a řekněme to, co můžeme nazvat prozápadní, Havlovská, politika - já se za to nestydím to takto nazývat a jsem na to hrdý -digitalizace Ministerstva zahraničních věcí, úspěšné zvládnutí předsednictví v radě Evropské unie - to předsednictví 2022 - a ekonomickou diplomacii.

Samozřejmě v době mého nástupu na resort jsem netušil, že se Putin chystá na to barbarské tažení proti Ukrajině. Ta válka, které jsme od loňského února svědky, nás všechny velmi zasáhla. Zároveň dokázala ukázat, jak naše vláda je schopná společně pracovat pod tlakem a v krizi.

V únoru jsem ještě před vypuknutím války se slovenským a rakouským protějškem poprvé navštívil Ukrajinu v rámci takzvaně Slavkovského formátu. Po vypuknutí války jsme na mimořádně Radě Evropské unie přijali první sankce proti Rusku. Od té doby se pracovalo na dalších a samozřejmě i Česko tam prosadilo své. Česko dodává a dodávalo humanitární a další potřebnou pomoc postiženým oblastem.

Podruhé jsem se na Ukrajinu vydal v červenci. Musím říct, že mnou doslova otřáslo, co jsem po pěti měsících na Ukrajině viděl. Procházel jsem ulicemi zničeného města, viděl jsem na vlastní oči, co dovede válka a co způsobí ruská agrese, která tehdy zdaleka neskončila. Díky odvaze Ukrajiny i naší neustávající podpoře a jednotě západu se Putinovi nepodařilo dosáhnout jeho cílů. Velikost okupovaného území se od jara zmenšila a já pevně věřím, že se Ukrajině podaří ubránit celé její území.

Válečné zločiny, které Rusko na Ukrajině provádí, nepatří do 21. století. Putin je gangster, nikdy nemá dost a chce víc. Pokud budeme ustupovat Putinovi tak, jak by si to třeba přál tady Babišův přítel Viktor Orbán, tak víme, jak to přesně dopadne. Všichni víme, že Rusko může za utrpení Ukrajiny i za problémy, kterým čelíme zde Evropě. Takže ustupovat bojácně Rusku je jako dávat gangsterovi výpalné. Za týden zaklepe na dveře znovu a bude chtít víc.