Sněmovnu tento týden čeká jednání o Magnitského zákoně, který posílí ochranu lidských práv. Předkladatelem je ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který návrh prosazoval již v minulém volebním období.  V úterý by měl být na plénu také autorský zákon, ke nemuž připravili zásadní pozměňovací návrhy pirátští poslanci Klára Kocmanová a Jakub Michálek. Plénum má na programu rovněž úpravu zákona o významné tržní síle. Ta má výrazně přispět k ochraně spotřebitelů i drobných zemědělských producentů proti koncovým prodejcům, kteří si diktují ceny.

Ministr Jan Lipavský se vyjádřil k návrhu Magnitského zákona, který je na dnešním programu jednání Poslanecké sněmovny ve druhém čtení: „Magnitského zákon z dílny Ministerstva zahraničních věcí, který je ve druhém čtení, rozvíjí naši zahraniční politiku o sankce proti režimům porušujícím lidská práva nebo užívajících metod terorismu a kybernetických útoků. Návrh prošel zahraničním i ústavně právním výborem a čekáme na podporu Sněmovny. Česko je první zemí ve Střední Evropě, která sankční zákon v této podobě přijímá. Podařilo se to o více než rok dříve, než jme občanům slíbili v programovém prohlášení vlády.”

Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, představila dva naléhavě očekávané návrhy. Prvním je zákon o významné tržní síle, v němž se výrazně posílí ochrana zejména drobných producentů.

„Zákon o významné tržní síle, který už platí, chceme upravit tak, aby byl opravdu efektivní. Samozřejmě, i novelizovaná verze znamená zásah do volného trhu. Naším cílem je ochrana menších producentů proti velkým obchodním řetězcům při diktování cen. Bereme proto v potaz celý produkční řetězec od zemědělce přes potravináře po obchodníka. Tedy nejen koncové prodejce, tedy sítě supermarketů. Výsledkem zákona přijatého minulou vládou byl bohužel stav, kdy některé komodity pro zpracování dovážíme z Polska, ale naši vlastní produkci vyvážíme do Německa. Zákon proto zavádí možnost kontroly ze strany ÚOHS v celém produkčním systému, po novele to bude až 800 subjektů, nyní je to jen asi 12 obchodních řetězců,“ vysvětlila obsah novely Richterová.

„Druhým závažným tématem je bod reagující na požadavky EU v oblasti minimálního podílu nízkoemisních vozidel. Návrh už má oporu v realitě, protože řada měst pořizuje dlouhodobě autobusy nebo autobusy s alternativní pohonem. Zároveň projednání tohoto bodu je jedním z restů předchozí vlády, protože za nepřijetí nám hrozí milionové sankce,“ dodala Richterová.

„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali přijmout obsah evropské směrnice o autorském právu tak, aby reagovala na situaci 21. století. Je to dlouhodobý cíl Pirátů, který se blíží naplnění. Po několika měsících spolupráce s Ministerstvem kultury jsme k novele autorského zákona předložili pozměňovací návrhy, většina z nich byla také schválena gesčním výborem. Svoboda na internetu a svobodná kultura jsou našimi zásadními hodnotami. Proto našimi pozměňovacími návrhy rušíme nadbytečné povinnosti a chráníme uživatele internetu před sledováním a před preventivním blokováním obsahu. Také rušíme vznik rozšířené kolektivní správy, která by všechna česká média nahnala pod jednu střechu “povinného” kolektivního správce. Takto budou mít i malí nezávislí vydavatelé smluvní svobodu a nebudou pod tlakem větších mediálních domů rozhodujících o distribuci licenčních poplatků mezi všechny vydavatele,” sdělila poslankyně Klára Kocmanová.

Představila také pozměňovací návrhy, které předkládá předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „Rušíme absurdní povinnosti jako hlásit produkci vlastní hudby OSA nebo produkci skladeb, kde vypršela ochranná lhůta. Důležitým milníkem je pak návrh, kdy podnikatel s malým provozem, jako je např. železářství, ušetří za zbytečné poplatky, když má prodavač v práci rádio. Řešili jsme desítky případů, kde OSA vybírá od podnikatelů poplatky, které jí nenáleží. Do těchto obchodů rozhodně nejdete poslouchat rádio, ale třeba koupit si šroubky. Pokud tento návrh Sněmovna dle koaličních dohod schválí, bude to konec popotahování ze strany kolektivního správce.”