Dobrý večer, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí kolegové a kolegyně z vlády.

Teď budu mluvit k našim voličům, kteří volili naše koalice SPOLU, Pirátů a Starostů. Platí to, co jste rozhodli 8. a 9. října loňského roku: Babišismus skončil. Tady v programovém prohlášení odpovídáme na potřeby zejména střední třídy a zejména našich voličů. Dovolte mi nejdřív, než budu konkrétní a budu odpovídat na dotazy, které tady padly, několik politických poznámek. Pan poslanec Andrej Babiš velmi často říká, že Sněmovna je žvanírna. Já chci poděkovat za dnešní debatu, jsme možná v polovině, nevím, těžko se to odhaduje, protože si myslím, že takhle to má být. A sami vy, 40 poslanců hnutí ANO si odpovězte na otázku, kdo měl pravdu. Jestli my, kteří jsme chtěli debatovat, nebo váš pan předseda, který vždycky říkal: Nemluvte, ticho, žvanírna, rychle pryč, já musím makat! Myslím si, že jste sami nám dali důkaz, že pravdu jsme měli my, a jsem rád. Očekával jsem debatu. Někdy jsem se i dočkal, ale spíš to byl večer, nebo dopoledne, odpoledne a večer přátel čtení napsaných textů. Proč ne, mnohým to čtení šlo docela dobře a chci ocenit ty, kteří mluvili spatra, nejenom z poznámek, protože takhle je to debata. Já teda nic napsaného nemám, ale budu odpovídat na vaše otázky a v lecčem vám dám zapravdu.

Například: Je pravda, že jsme přijali v rámci (nesrozumitelné) 74 nových úředníků a je pravda, že tím zvýšíme náklady státu o 42 milionů korun za rok. To je pravda. Paní poslankyně Alena Schillerová v roli ministryně vyrobila za loňský rok dluh 420 miliard korun. Když to jednoduše podělíte, je to 1,15 miliardy za den a když to ještě dál vydělíte, je to 48 milionů korun dluhů za jednu hodinu. Za každou hodinu loňského roku. A nyní se diví, že jsme zvýšili náklady státu, které představují zhruba 51 minut toho, co byla schopna ona vyprodukovat celý rok. Já to chápu... (Smích a potlesk z pravé části sálu.) Já to chápu, každá koruna dobrá a bereme vážně a můžu vám slíbit, že mzdové náklady určitě neporostou ani o těch 40 milionů korun až uděláme účet za celý rok

. Máte pravdu, máme politické náměstky. Možná jich máme 20, možná 25 nebo 30. Vy jich máte určitě více než sto v této chvíli. Tak to prostě je. Vy jste dělali směšné soutěže, kdy vaši straníci vyhrávali tak zvané odborné náměstky, takže my jsme obklopeni vašimi náměstky. Dobře, my se s tím nějak vypořádáme, ale chtěl bych ocenit vaši důvěru. My jsme ve funkci 26 dnů, počítám dobře? Ještě 26, za chvilku bude 27, a představte si, ještě jsme nevyřešili všechno, co oni nevyřešili za osm let. Velké zklamání pro hnutí ANO, že jsme za 26 dnů nevyřešili to, co oni řešili osm let. Tak my jsme ambiciózní, ale takhle ambiciózní jsme nikdy nebyli. Slyšel jsem mnohokrát z úst poslanců a poslankyň hnutí ANO, že vládě nedají důvěru. No, to je dobře. Kdyby to bylo naopak, tak jsme něco udělali špatně a naši voliči by fakt byli zklamaní. Myslím, že je jasné a dobré, když jasně namalujeme hranici mezi koalicí a opozicí.

Vy jste vládli s bolševiky a tvářili jste se, že to tak není a že jste menšinová vláda. Bylo to zamlžené. Když vám teklo do bot, tak vám přišli zejména v personálních otázkách na pomoc zbrojnoši z hnutí Tomia Okamury. Teď je to úplně jasné. Tady sedí - a ještě to tak pěkně vyšlo - od téhleté uličky (ukazuje uličku před řečnickým pultem) až doprava sedí vládní poslanci, a od téhle uličky směrem doleva, je to i politicky správně, sedí opoziční poslanci. Takže dělící čára je jasná. Je jasné, kdo má zodpovědnost a kdo bude hrát roli opozice. To samozřejmě neznamená, že nebudeme s opozicí diskutovat. A připouštím, že se může stát, že přijdou s něčím rozumným. Nerad bych to dopředu vylučoval. Jsem optimista, na rozdíl od mého předsedy klubu, jak mi naznačuje (Marek Benda). Ale člověk musí být optimista.

Někdy zdání klame. Když mluvila ve svém úvodním vystoupení paní poslankyně Alena Schillerová, tak jsem se dvakrát podíval. Protože já na ni normálně nevidím, že jo. A fakt mluvila Alena Schillerová, nebo resp. viděl jsem Alenu Schillerovou, omlouvám se, paní poslankyni Alenu Schillerovou, abych nebyl tak familiérní, ale slyšel jsem paní bývalou ministryni Janu Maláčovou. Ministerstvo financí v tomto pojetí je bankomat, kde můžete přijít a je úplně jedno, co máte na účtu, strčíte kartu a peníze vypadnou.

Teď k těm obavám o rozpočtové provizorium. Já skutečně rozumím všem ministrům financí, kteří říkali, že rozpočtové provizorium nechtějí a že chtějí schválit rozpočet. Myslím, že je to naprosto pochopitelné, politicky pochopitelné. My jsme ale díky hospodaření paní poslankyně Aleny Schillerové nemohli schválit ten rozpočet. A právě proto, jak hospodařila, jsme v rozpočtovém provizoriu. A právě proto musíme v tak krátké době rozpočet přepracovat.

Nebudu vás zatěžovat vším tím, co v tom rozpočtu při tom obrovském dluhu navrženém pro letošní rok, co vlastně nebylo, dokonce mandatorní výdaje. Pro mého kolegu pana poslance Nachera, který patřil k těm, kteří propagovali a prosadili odpuštění či zrušení, vlastně zastavení marných exekucí, tam jsme uzákonili odměnu pro ty exekutory. Pamatujete si? Je to mandatorní výdaj, když jsme to uzákonili? Je to mandatorní výdaj. Kolik odhadla minulá vláda, že bude zastaveno těch marných exekucí, a tudíž vyplatí tu zákonnou exekutorům? Vláda odhadla, že bude zastaveno nula exekucí. Nula marných exekucí, protože do rozpočtu na mandatorní výdaj, na to, co je uzákoněno, dala přesně nula korun. Zeptejte se ekonomických expertů Ministerstva spravedlnosti, možná pak přestanete kroutit hlavou. Ale já vím, že kroutíte hlavou nad tím, jak se to mohlo stát. No já taky nevím, jak se to mohlo stát. Ale stalo se to.

Green Deal. Co s tím budete dělat? Tak jenom připomínám, kdo za Českou republiku Green Deal odsouhlasil. Vzpomenete si? Dneska je to poslanec. Onehdá to byl premiér. Andrej Babiš. A teď chodí jeho poslanci a říkají, co s tím budete dělat? Jak to vlastně myslíte? Je to příležitost, nebo hrozba? Je to hrozně špatně. Ptejte se nejdřív svého předsedy. A pak klidně přijďte a řekněte nám, Andrej Babiš nám to neuměl vysvětlit, zkuste nám to vysvětlit vy. A my se pokusíme. Ale bude to těžké. Protože promarnil příležitost, kterou například využili naši sousedé ze severu, z Polska, kteří si vyjednali rozumné výjimky, které odpovídaly postavení a potřebám Polska. My jsme si nic nevyjednali. My jsme tady měli silná slova v České republice. Ale když přišlo na věc, tak Andrej Babiš nevyjednal nic a souhlasil.